Lublinští Židé
Author
Albert Flores1568 | center|500 |
---|---|
1602 | center|2000 |
1787 | center|4231 |
1865 | center|12 992 |
1931 | center|38 937 |
1939 | center|42 830 |
1945 | center|4553 |
1990 | center|10 |
2007 | center|20 |
Budova talmudické školy Ješiva Chachmej Lublin odolala druhé světové válce +morejpg|náhled|vlevo'>Rabín Majer Šapiro.
Dějiny Židů v Lublinu a okolí čítají přes 700 let a zahrnují jak období rozkvětu a tolerance, tak doby pogromů a téměř úplného vyhlazení během holocaustu. Lublin byl vždy symbolem židovské ortodoxie, rozvoje hebrejské jazykové kultury, jazyka jidiš a také posvátných nauk, za což si vysloužil přezdívku „židovský Oxford“ či „Jeruzalém Polského království“.
Koncem 18. století se stal Lublin jedním z největších center chasidismu, zejména vlivem Jakuba Izáka Horovice, který zde roku 1794 otevřel vlastní synagogu. +more Během 19. století vzniklo či bylo přestavěno několik dalších synagog. Roku 1886 byl zřízen židovský špitál, který se v meziválečné éře vypracoval na nejmodernější nemocnici v Polsku. Během tohoto krátkého období nastal největší rozmach židovské obce: v letech 1930-1939 zde působila největší talmudická škola na světě, Ješiva Chachmej Lublin; do roku 1933 ji vedl rabín Majer Šapiro, který také pořádal mezinárodní sbírky, aby mohl zajistit její financování. Knihovna této školy čítala přes 22 000 svazků knih a 10 000 časopisů, z nichž většinu odvezli či zničili roku 1940 nacisté, zatímco část je stále roztroušena po celém Polsku. V letech 1936-1939 byl z iniciativy levicové organizace Bund zbudován Židovský lidový dům.
Z židovských památek se dodnes zachovaly dva hřbitovy a několik synagog, z nichž tři jsou v provozu. Stojí také budova talmudické školy Ješiva Chachmej Lublin, kde byla v únoru 2007 otevřena nová synagoga.
Po svém vyhnání z Prahy roku 1629 zde nějakou dobu působil rabín spjatý s Českými zeměmi, vynikající komentátor Talmudu, Jom Tov Lipmann Heller.
Literatura
Alina CAŁA, Hanna WĘGRZYNEK, Gabriela ZALEWSKA, Historia i kultura Żydów polskich, Warszawa 2000, * Andrzej TRZCIŃSKI, Śladami zabytków kultury żydowskiej na Lubelszczyźnie, Lublin (bez vročení), 40 s.
Kategorie:Lublin Kategorie:Polští Židé Kategorie:Dějiny Polska