Lubomíra Kropáčková

Technology

12 hours ago

Author

Lubomíra Kropáčková rozená Maláčová (31. prosince 1918 Slavkov u Brna - 20. března 2016 Slavkov u Brna) byla moravská učitelka a dlouholetá kronikářka města Slavkova (1970-2007).

Život

Narodila se ve Slavkově u Brna 31. prosince 1918 v čerstvě vzniklém Československu rodičům Růženě a Ferdinandu Maláčovým. +more Otec byl profesí elektrotechnik a pracoval jako správce elektrické sítě místního cukrovaru. Matka byla za svobodna zdravotní sestra, po narození dětí zůstávala v domácnosti. Rodina dlouhá léta bydlela v deputátním domku v areálu cukrovaru. Lubomíra po dokončení měšťanské školy pokračovala studiem na učitelském ústavu v Brně.

Studium ukončila v roce 1938, v důsledku mobilizace a následné německé okupace však byla zprvu nějaký čas nezaměstnaná, přechodně si přivydělávala při řepných kampaních v cukrovaru a jen bezplatně prováděla hospitace na prvním stupni základní školy na Komenského náměstí ve Slavkově. Učitelskou dráhu zahájila až v roce 1942 na prvním i druhém stupni v nedalekých Bučovicích. +more Závěr války v roce 1945 prožívala s rodiči ve Slavkově a při přechodu fronty se skrývala ve sklepení dolní Redlichovy vily. Téhož roku si vzala za muže Josefa Kropáčka pocházejícího z Milešovic.

Pokračovala ve vyučování na školách ve Slavkově a krátce také na Kyjovsku. V letech 1955-1960 působila na Slovácku, kde učila na malotřídní základní škole ve Vlkoši a v Žádovicích a s rodinou bydlela v Kelčanech. +more Zde také v roce 1957 porodila jediného syna Petra, manželství se však záhy rozpadlo. Po roce 1960 se vrátila ke stárnoucím rodičům do Slavkova, učila nejprve na základní škole v sousedních Heršpicích, od roku 1961 na slavkovské ZDŠ Komenského náměstí a pak od roku 1970 ZDŠ Tyršova.

Mezitím jí v letech 1964 a 1965 rodiče zemřeli a Kropáčková zůstala sama se synem. V roce 1968 ukončila státní zkouškou z matematiky a základů průmyslové výroby své vysokoškolské vzdělání na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity (tehdy Univerzity Jana Evangelisty Purkyně) v Brně. +more Po odchodu do důchodu v roce 1975 zůstala pro nedostatek učitelského personálu na školách ještě další čtyři roky a následujících osm let ještě krátkodobě vypomáhala na některých školách ve slavkovském okolí.

Když tehdejší kronikář města Slavkova, rovněž učitel Jaroslav Jakeš (1898-1970), zapisoval srpnové události roku 1968 a poté se dalšího pokračování na vlastní žádost vzdal, byla k psaní kroniky od roku 1970 vybrána právě Kropáčková. Podle vlastních slov i jí samotné hrozil pro „neopatrné jednání“ nucený odchod ze školství, příslibem práce na kronice však o zaměstnání nepřišla a byla jen přeložena na druhou slavkovskou školu. +more Do kroniky mimo jiné zpětně jako samostatné kapitoly doplnila osudy slavkovských občanů, kteří se za druhé světové války podíleli na odboji nebo byli perzekvováni a skončili na popravištích či v koncentračních táborech.

I po roce 1990 dále pátrala po příbězích slavkovských Židů a podnikla několik cest do Velké Británie za spřízněnými rodinami, společně s dalšími místními nadšenci pak přispěla k obnově židovského hřbitova a synagogy i založení židovského muzea ve Slavkově. Ve Slavkovském zpravodaji publikovala různé příspěvky z historie města a po oslavě 90. +more narozenin také svoje básně. Jednou z jejích posledních výrazných společenských aktivit byl třetinový podíl na sepsání knihy Slavkov u Brna - Austerlitz, město nejenom se slavnou historií s osobní účastí na jejím křtu v březnu 2007. V témže roce ze zdravotních důvodů skončila po 37 letech s psaním městské kroniky a její práci převzal Jiří Blažek.

V roce 2013 odešla do domova pro seniory v Brně-Bystrci a byla již trvale upoutána na lůžko. Zemřela v 97 letech 20. března 2016.