Cesko.wiki Ludmila Bozděchová
Author
Albert FloresLudmila Bozděchová byla česká historička a pedagožka, specializující se na moderní dějiny. Narodila se 17. května 1931 v Praze a zemřela 20. listopadu 2003 ve svých 72 letech. Bozděchová absolvovala studium historie a češtiny na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Po absolvování studií začala pracovat na Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, kde se zabývala především problematikou komunistického režimu v Československu. Ve své práci se zaměřovala především na politické strany a politiky v období mezi lety 1945 a 1989. Bozděchová je autorkou a spoluautorkou mnoha odborných publikací, většinou zaměřených na politické dějiny 20. století. Mezi její nejznámější díla patří kniha "Komunistická strana Československa 1945-1989", která se stala významným zdrojem pro studium komunistické éry v Československu. Ludmila Bozděchová byla také aktivní v pedagogické oblasti. Vyučovala na několika českých univerzitách a byla dlouholetou vedoucí katedry dějin 20. století na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Mnoho jejích studentů se později stalo významnými historiky a politology. Bozděchová byla oceněna za svou práci mnoha prestižními oceněními a je považována za jednu z nejvýznamnějších českých historiček 20. století. Její přínos k výzkumu moderních dějin Československa je neocenitelný a její práce je stále často citována a používána v současném historickém výzkumu.
Životopis
Rodina a mládí
Narodila se roku 1848 snad v Praze. Její otec padl ve válce. +more V mládí patřila k ženám, které se scházely v osvětovém Americkém klubu dam, založeném Vojtou Náprstkem. Ludmila chodila na přednášky do domu U Halánků, který patřil rodině Náprstků. Zde se setkávaly ženy, které se chtěly vzdělávat. Právě Vojtěch Náprstek Ludmile navrhl, aby absolvovala kurz pro telegrafisty.
Cesta k místu poštovní úřednice
Protože kurz pro telegrafisty již započal, musela se učit soukromě a zkoušku, která jí byla povolena až po dvou odmítnutích, úspěšně vykonala. Práci však nedostala. +more Stále platila vyhláška, která zakazovala zaměstnávat ženy na poštovních a telegrafních úřadech.
Napsala žádost na místo poštovní úřednice, ale ta byla zamítnuta. Rozhodla se tedy, že napíše žádost přímo císaři +more'>Františku Josefu I. Dopis napsala 17. června 1871. Císaře žádost zaujala. Svou roli sehrál také fakt, že její otec zemřel při státní službě. Bozděchové byla udělena audience a dne 1. ledna 1872 bylo vydáno nařízení, na základě kterého byly ženy zaměstnány na poštovních a telegrafních úřadech, s podmínkou, že zůstanou svobodné a neprovdají se (stejně jako při učitelském povolání). Poté nastoupilo několik žen ve Vídni a Praze ke státní službě telegrafní a poštovní.
Další osudy
Finanční ohodnocení poštovní úřednice bylo ale velmi nízké, tak se Ludmila po pěti letech stala soukromou sekretářkou Emila Holuba, také na doporučení Náprstka. Po 15 letech se vrátila na poštovní úřad. +more Zemřela v září 1924, ve věku 75 nebo 76 let a byla pohřbena na Olšanských hřbitovech.
Vzpomínky Ludmily Bozděchové
Podrobné vzpomínky Ludmily Bozděchové na to, jak obtížně získávala místo poštovní úřednice, zveřejnil v roce 1885 časopis Ženský svět.V té době již sloužilo na českých poštách přes 800 žen, které se však v postavení a finančním ohodnocení nerovnaly mužům.
Citát z dopisu císaři
Zajímavost - Bozděchův mlýn
Koncem 17. století mlýn vlastnila obec unhošťská, (Malé Kyšice, okres Kladno). +more Po roce 1870 kopila mlýn rodina Bozděchova. Mezi známé osobnosti z tohoto rodu patřil dramaturg Prozatímního divadla v Praze Emanuel Bozděch i jeho sestřenice Ludmila Bozděchová. V letech 1893-1900 zde žila na letním bytě Renáta Tyršová, vdova po Miroslavu Tyršovi se svojí matkou Kateřinou Fügnerovou.