Lumír Jisl

Lumír Jisl (18. dubna 1921, Svijanský Újezd - 22. listopadu 1969, Praha) byl český archeolog a orientalista.

Životopis

1940 maturita * po maturitě zaměstnán jako úředník pojišťovny * 1945-1949 studia archeologie na Filosofické fakultě University Karlovy * 1945-1947 pomocná vědecká síla u Jana Filipa * od 1947 správce archeologických sbírek Zemského (později Slezského) musea v Opavě * 1948-1950 zástupce ředitele Slezského muzea * 1952-1954 ředitel Slezského muzea * od 1955 vedoucí (a zakladatel) opavské expozitury Archeologického ústavu ČSAV v Brně * od 1956 vědecký tajemník a později vedoucí pravěkého oddělení Archeologického ústavu ČSAV v Praze * 1963 CSc.

Zájem o archeologii měl Lumír Jisl již jako student - na Turnovsku zjistil paleolitické nálezy v jeskyni, která po něm byla později i pojmenována. Po maturitě začal sice pracovat jako úředník v pojišťovně, pod vlivem Jana Filipa však začal studovat po válce archeologii spolu s dějinami umění, srovnávací religionistikou a etnografií. +more U Jana Filipa pak také byl za studií pomocnou vědeckou silou, o jeho kvalitách svědčí i to, že ještě před koncem studia se na Filipovo doporučení stal správcem sbírek archeologie v tehdejším Zemském museu v Opavě , kde byl později zástupcem (1948-1950) a posléze i ředitelem (1952-1954); zde provedl novou inventarizaci, katalogizaci a přípravu sbírek k nové instalaci (1953-1954), jíž ovšem předcházela výstava Pravěk Slezska v roce 1950. V roce 1955 založil opavskou pobočku Archeologického ústavu ČSAV Brno a stal se jejím vedoucím, již rok nato však odešel do Archeologického ústavu v Praze, kde byl vědeckým tajemníkem a posléze vedoucím pravěkého oddělení.

Dílo

Byl prvním významným poválečným českým odborníkem, který se věnoval archeologii Opavska (rukopis práce Pravěk Slezska zůstal nedokončen a dnes je ztracen) - výzkumy pohřebiště kultury popelnicových polí v Opavě-Kateřinkách (1948, 1950), slovanského mohylníku ve Stěbořicích, na hradišti púchovské kultury Požaha (1954), na polykulturní lokalitě Kotouč u Štramberka (1950-1951), na slovanském hradišti Chotěbuz-Podobora; věnoval se především počátkům lužické kultury a slovanskému kmeni Holasiců. Výsledky těchto výzkumů i řady drobnějších akcí (Malé Hoštice, Otice, Holasovice, Brumovice či Úvalno) publikoval především v Časopise Slezského muzea, který po několik let redigoval.

Aktivity v Asii

Posléze u něj převážila orientace na středoasijské umění a archeologii - v roce 1957 navštívil Mongolsko a následujícího roku tam vedl expedici (jíž se účastnili významný český antropolog Emanuel Vlček a archeolog Antonín Knor), při které byl zkoumán pohřební památník starotureckého vládce Kültegina z 8. +more století na řece Orchonu); znovu pak v roce 1963.

Díky těmto aktivitám i řadě prací o lámaistickém, čínském, mongolském, tibetském a japonském umění byl v archeologickém a umělecko-historickém studiu Střední Asie mezinárodně uznávaným odborníkem.

Z cest po Mongolsku vznikla významná série fotografií a jeho nález kamenné hlavy prince Kültegina je dosud vysoce ceněn.

Předčasná smrt v 48 letech mu zabránila všechny tyto bohaté aktivity obsáhleji publikačně zúročit.

Literatura

Karel Sklenář, Biografický slovník českých, moravských a slezských archeologů, Praha 2005, str. 268-269 * Zdeněk Váňa, věnováno památce Lumíra Jisla, Archeologický sborník, Ostrava 1974, str. +more 7.

Externí odkazy

Kategorie:Čeští archeologové Kategorie:Čeští orientalisté Kategorie:Narození 18. +more dubna Kategorie:Narození 1921 Kategorie:Narození ve Svijanském Újezdě Kategorie:Úmrtí 22. listopadu Kategorie:Úmrtí 1969 Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Pohřbení na Mariánském hřbitově v Turnově Kategorie:Muži Kategorie:Archeologové 20. století.