Měsíční zajíc

měsíčních mořích jeden z možných tvarů zajíce s nádobou Měsíční zajíc je legendární zvíře, které podle mýtů rozšířených například v jižní a východní Asii, v předkolumbovské Americe nebo u Khoikhoiů reprezentuje Měsíc, je s ním spřízněno, nebo na něm žije, protože tvar tmavých skvrn na jeho povrchu připomíná zajíce.

Indický subkontinent

Ilustrace bajky o zajíci a slonu ze syrského vydání Pančatantry (1354)

Pančatantra

Ve sbírce bajek Pančatantra je příběh o tom, jak zajíc s pomocí Měsíce obelstil slona. Kvůli dlouhému suchu vyslal král slonů výpravy do všech světových stran. +more Jedna z nich objeví Měsíční jezero, na jehož břehu žije bezpočet zajíců. Sloni ale na obyvatele nehledí a spoustu zajíců zadupou. Jeden z odvážných přeživších zajíců slony od jezera vyplaší tak, že se vydává za vyslance rozhněvaného Měsíce na audienci s králem slonů a vyčítá mu jeho jménem, že je snad jediným zvířetem, které nezná spojení mezi zajíci a Měsícem. V sanskrtu je jedním z opisných jmen pro Měsíc śaśāṅka , doslova „se zajícem ve znaku“ z śaśa , zajíc.

Sasa Džátaka

V jedné z džátak je Buddha reinkarnován jako zajíc (v Páli sasa). Bůh Indra v přestrojení za bráhmana žádá od několika zbožných zvířat jídlo. +more Zajíc ale nemá nic než trávu a tak požádá bráhmana, ať rozdělal oheň, do kterého sám vzápětí skočí, aby jej nasytil svým masem. Indra oheň je v okamžiku uhasil a zajíci vyšel bez úhony. Indra odměnil zajícovu nesobeckost a svým štětcem zvěčnil jeho siluetu na Měsíci. Detail talismanu s motivem měsíčního zajíce drtícího byliny na čínském rouchu z 18. století.

Východní Asie

Čína

Bronzové zrcadlo z období říše Tchang - nefritový králík pod skořicovníkem, bohyně Čchang-e a třínohá žába Králík je v Číně symbolem dlouhověkosti a je jedním ze dvanácti znamení čínského zvěrokruhu. +more Z Indie se spolu s buddhismem dostal do Číny i příběh o obětavém zajíci. V místní taoistické tradici se nefritový zajíc ( Jü-tchu) objevuje jako společník měsíční bohyně Čchang-e a je silně spjatý s ženským elementem jin. Nejstarší dochovaný příběh o Čchang-e pochází z období válčících států. V uměleckých vyobrazeních zajíc na měsíci stojí ve stínu skořicovníku (Cinnamomum cassia) a roztlouká paličkou v hmoždíři byliny, ze kterých se vyrábí nápoj nesmrtelnosti. Spolu s hmoždířem a paličkou se začal objevovat v období říše Ťin (265-420). V literárních dílech je „nefritový zajíc“ synonymem pro Měsíc. S mýtem Čchang-e, a tedy i nefritovým králíkem, je spojen Svátek středu podzimu (15. den osmého měsíce čínského lunárního kalendáře), během kterého je Měsíc v úplňku a má být nejjasnějším a nejkrásnějším v celém roce. K oslavě lidé pečou a darují blízkým a sousedům měsíční koláče. Tyto a další kulaté věci, jako například melouny a ovoce jsou obětovány obyvatelům Měsíce. Pro nefritového králíka jsou přichystány fazolové lusky a sojové boby. Čchang-e s králíkem je jedním z dekorativních motivů na krabičkách s měsíčními koláči.

Vyobrazení Čchang-e a králíka bylo nalezeno na malovaném hedvábném praporu v hrobce naleziště Ma-wang-tuej z dynastie Západní Chan. Další předměty s měsíčním zajícem zahrnují například nález v hrobce z období jižní a severní dynastie ve městě Tan-jang nebo několik pečetidel z období říše Sung a Jüan. +more V 18. století se nefritový králík stal oblíbeným motivem ozdobných novoročních deskotisků. Nefritový králík byl spolu s lotosovými květy a draky jedním z ochranných talismanů našívaných na róby.

Podle této legendy je pojmenováno čínské lunární vozidlo Nefritový králík v rámci programu Čchang-e.

Peking

Zvláštní roli hraje měl ve folklóru Pekingu a okolí nefritový králík známý jako Tchu-er-jie (dědeček králík). Podle legendy sestoupil králík z měsíce a vyrobil a lidem podával lék proti nemoci, která Peking právě sužovala. +more Obyvatelé od té doby vyrábějí na jeho počest hliněné figurky v podobě bílého králíka oděného v pestrobarevných šatech. Podle záznamu z období říše Ming byly tyto sošky v Pekingu všudypřítomné, ve 21. století jsou ale prodávány pouze na trzích během Svátku středu podzimu.

Japonsko

+morejpg|náhled|Hrdina_románu_Putování_na_západ_opičák_Sun_Wu-kchung|Sun_s_měsíčním_králíkem_na_Ukijo-e'>japonském deskotisku ze série Sto aspektů Měsíce (1885-1892), Cukioka Jošitoši Podle japonské interpretace zajíc na měsíci (Cuki no Usagi) nedrtí byliny k přípravě elixíru nesmrtelnosti ale vyrábí pastu z lepkavé rýže na koláčky moči. Moči jsou častým dárkem k oslavám Nového roku, někdy zdobené či tvarované jako králík. Těm jsou podobné kulaté knedlíčky dango z rýžové mouky, které jsou oblíbeným zákuskem a obětinou během japonské obdoby Svátku středu podzimu Cukimi.

Odkazy

Poznámky

Reference

Externí odkazy

[url=https://en. wikisource. +moreorg/wiki/The_Panchatantra_(Purnabhadra%27s_Recension_of_1199_CE)/Book_3/How_the_Rabbit_Fooled_the_Elephant]Bajka z Pančatantry „How the Rabbit Fooled the Elephant“ na anglických Wikizdrojích[/url].

Kategorie:Zajícovití Kategorie:Mytická zvířata Kategorie:Indická mytologie Kategorie:Čínská mytologie