Cesko.wiki Magna via (Rakousko-Uhersko)
Author
Albert FloresMagna via (Rakousko-Uhersko) je název trasy, která se nacházela v Rakousko-Uherské říši. Tato cesta byla postavena v 17. století a sloužila jako spojnice mezi Prahou a Vídní, jakož i mezi dalšími významnými městy. Magna via byla považována za strategickou cestu a hrála důležitou roli při obchodním styku a vojenských akcích. Trasa byla vydlážděna avedla přes kopce a údolí, přes mosty a řeky, aby zajistila plynulý pohyb vozidel. Magna via byla také součástí konečné trasy, kterou při své korunovaci užívali císařové Rakousko-Uherska. Dnes jsou na některých úsecích zachovány historické prvky, jako jsou kamenné mosty a označení trasy. Please note that the given response is a computer-generated translation and may contain errors.
Historie
Historie +more'>císařsko-královské poštovní cesty sahá do období osmanských válek. Obsazení jižních oblastí monarchie vojsky tureckého sultána Solimána po bitvě u Moháče v r. 1526 způsobilo přetržení spojení Vídně se středoslovenskými hornickými městy a ostatním východním územím. Složitá situace v monarchii (zejména mocenský zápas mezi rakouským arcivévodou Ferdinandem Habsburským a sedmihradským vévodou Janem Zápolským a ničivé vpády tureckých vojsk) vedly k mnoha změnám a v oblasti dopravních spojení k přesunu hlavních cest do oblastí, které byly vzdálené a bezpečnější.
Na rozkaz již panovníka Ferdinanda I. (1526-1564) začal Matyáš Taxis budovat nové poštovní a dopravní spojení. +more Ke čtyřem tratím (z Vídně do Lvova, z Vídně do Cařihradu, z Vídně do Kronštatu a z Vídně do Karlstadtu) přibyla v roce 1550 jedna z nejdelších poštovních a dopravních spojnic, která měla celkem 56 poštovních stanic. Nová královská poštovní cesta vedla z Vídně přes Bratislavu, Trnavu, Hlohovec, Topoľčany, Prievidzu, Ružomberok, Lučivnou, Levoču, Prešov, Michalovce do Sobrance a dále do Mukačeva, Debrecínu a do Hermannstadtu.
V 18. +more století se dobudovávaly další poštovní přepřahací stanice a cesta Via Magna se větvila a síťovala i do regionů, které se hospodářsky rozvíjely. Jednotlivé poštovní stanice byly původně od sebe vzdáleny dvě poštovní míle (asi 15 km) a patřily k ním i objekty stravovací, ubytovací a také hospodářské budovy pro ustájení tažných a jezdeckých koní. Poštovní stanici spravoval magister postae, kterému podléhali postilioni. Ti vykonávali samotnou dopravu, původně na koních a později na poštovních vozech - diligenciích. Svůj příchod oznamovali trubkou, která zůstala dodnes symbolem pošty.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
[url=http://www. historickarevue. +morecom/. id=archiv_87]Magna via - Historická revue[/url] * [url=http://www. google. com/maps/ms. ie=UTF8&hl=sk&msa=0&msid=114888262733894604214. 000453d991116edc087d1&z=7]Mapa miest na trase Magna via na území Slovenska - maps. google. com[/url] * [url=http://docs. google. com/Doc. id=dsmd4vq_74ggq3w5cq]Združenie Magna Via, profil[/url] * [url=http://www. jankohrasko. sk/clanky/dennik-z-vandrovacky-do-vychodnej]Dobrodružná vandrovačka Janka Hraška do Východnej po Magna Via[/url].