Makak jávský

Makak jávský (Macaca fascicularis), také makak obecný nebo opice jávská je úzkonosý primát z čeledi kočkodanovití (Cercopithecidae) a rodu makak (Macaca). Druh popsal Thomas Stamford Raffles roku 1821. Jeho anglický název poukazuje na to, že se tento druh občas přiživí i kraby nebo měkkýši, větší část potravy však tvoří různá semena a jiná rostlinná potrava. Samci se od samic liší velikostí a „knírem“. Ve skupině se projevuje matrilineární hierarchie, samci tlupu opouštějí po dosažení puberty.

Na ostrově Bali byl makak jávský uctíván jako božstvo a lidé pro něj stavěli chrámy. Dnes je široce rozšířen v jihovýchodní Asii, kde se rozčlenil do několika poddruhů. +more Ve volné přírodě se vyskytuje především v různých typech lesů. Nebojí se vody, dovede výtečně plavat a hledá v ní i část své potravy. Je používán jako laboratorní zvíře, na kterém se testují léky proti různým chorobám.

Etymologie

Rodové jméno Macaca pochází z portugalského názvu Makako odvozeného z afrického jazyka Fiot. Druhový název fascicularis, znamenající „s pruhem” udělil zvířeti Thomas Stamford Raffles, nevysvětlil však, proč zvolil zrovna tento název.

V Indonésii a Malajsii je pro všechny druhy makaků používán název , patrně kvůli pronikavému křiku, anglická synonyma jsou (poukazuje na to, že se občas živí i kraby) a (poukazuje na dlouhý ocas). Známý je též název cynomolgus monkey.

Taxonomie

Je uznáno celkem deset poddruhů makaka jávského. V roce 1993 provedla bioložka Čang s kolektivem první důkladný rozbor jejich mitochondriální DNA pomocí analýzy restrikční endonukleázy. +more Roku 2007 bylo prozkoumáno 1 053 vzorků mtDNA makaka jávského z různých stanovišť, ale i přes další výzkumy nebyl ještě v roce 2014 vztah mezi jednotlivými poddruhy zcela znám. Nejrozšířenějším poddruhem je M. f. fascicularis, vyskytující se v Indočíně a Malajském souostroví (Sumatra, Borneo [Kalimantan] a jiné). Poddruh M. f. aureus lze nalézt opět v Indočíně, poddruh M. f. umbrosus v Indii (Nikobary) a ostatní jsou rozšířeny hlavně na různých ostrovech v Malajském souostroví mimo Sulawesi. Jednotlivé poddruhy se odlišují podle fyzických vlastností, klíčovou roli zde hraje délka ocasu, tvar vousů a barva srsti. * Macaca fascicularis fascicularis, Raffles, 1821 (Indočína, Malajské souostroví) * Macaca fascicularis aureus, E. Geoffroy, 1831 (Indočína) * Macaca fascicularis philippensis, I. Geoffroy, 1843 (Filipíny [ostrovy Balabac, Basilan, Biliran, Bohol, Busuanga, Camiguin a další]) * Macaca fascicularis umbrosus, Miller, 1902 (Nikobary) * Macaca fascicularis fuscus, Miller, 1903 (Pulau Simeulue) * Macaca fascicularis lasiae, Lyon, 1916 (Pulau Lasia; Sumatra, Indonésie) * Macaca fascicularis atriceps, Kloss, 1919 (Thajsko) * Macaca fascicularis condorensis, Kloss, 1926 (Con Sonův ostrov) * Macaca fascicularis tua, Kellogg, 1944 (Pulau Maratua) * Macaca fascicularis karimondjawae, Sody, 1949 (Pulau Karimunjawa, Indonésie).

Makak jávský se může křížit s jinými druhy makaků.

Výskyt

Makak jávský si ukládá potravu do kapsy v tlamě Areál rozšíření tohoto primáta je rozsáhlý. +more Vyskytuje se především v různých typech lesů včetně mangrovů až do 2 000 metrů nad mořem. Schopnost adaptovat se na různá prostředí mu umožnila, aby se rozšířil po téměř celé jihovýchodní Asii. Do výčtu území, kde jej lze najít, patří Sumatra, Borneo, Jáva, Filipíny a další ostrovy, Indočína (Kambodža, Indie, Thajsko) a oblasti, kam byl introdukován (je tam nepůvodním druhem), např. Mauricius nebo Palau.

Nebezpečný je pro původní druhy ptáků kvůli pojídání jejich vajec a soupeření o potravu. Mezinárodní svaz ochrany přírody jej zařadil na seznam „100 nejhorších invazních druhů“.

Popis

Makakové jávští mohou, v závislosti na poddruhu, dosahovat délky až 55 cm bez ocasu, samci jsou větší než samice. Hmotnost u samců se odhaduje na 4,8-7 kg, samice jsou lehčí a váží 3-4 kg (makak jávský patří mezi 3 nejmenší druhy makaků). +more Srst má po celém těle červeno-hnědé až šedo-hnědé zbarvení, na hlavě se táhne až do čela a vytváří typickou chocholku. Na obličeji samcům roste, pro ně typický, šedo-bílý knír a na rozdíl od samic mají také vyvinutější špičáky. Obě pohlaví se tedy od sebe výrazně odlišují, je zde zřetelný pohlavní dimorfismus. Řezáky jsou lopatkovitého tvaru (zubní vzorec trvalého chrupu je I 2/2 C 1/1, P 2/2 M 3/3). Oči míří dopředu (u makaka jávského je tedy, podobně jako u všech primátů, vyvinuto binokulární vidění) a jsou lemovány bílou srstí, oční víčka mají bílé zbarvení. Tváře jsou růžovo-hnědé, nos plochý a nosní dírky umístěny blízko sebe; jde o typický znak úzkonosých primátů. V tlamě má opice lícní torby, do kterých si může uschovávat potravu a sežrat ji později. Makak jávský vlastní na rozdíl od mnoha jiných makaků ocas. Ten je delší než tělo, měří kolem 40-65 cm a slouží především k udržování rovnováhy při skocích, jenž mohou dosáhnout až 5 m, ale pomáhá i udržovat rovnováhu při chůzi. Makakové se dožívají až 30 let, pohlavní dospělosti dosahují u samců po 50. měsíci, u samic po 51. měsíci. Samice makaků jávských definitivně přestanou růst po šesti letech, samci až po deseti letech.

Makakové jávští jsou náchylní k infekčním chorobám, zároveň také slouží jako přenašeči pro lidi smrtelných virů, jako je Herpes virus typu B. Na člověka mohou poměrně snadno přenést i parazita Plasmodium knowlesi, který způsobuje malárii jak u těchto primátů, tak případně i u lidí.

Potrava

Makak jávský je všežravec. Hlavní složkou potravy jsou semena a plody (až více než 2/3), konzumuje však i listy, květy, kořínky a kůru. +more Do jeho jídelníčku patří i maso a živočišná potrava - příležitostně se živí drobnými obratlovci (hnízdící ptáci, ještěrky, žáby), z ptačích hnízd vybírá ptáčata a vejce. V Indonésii, kde se často zdržuje v mangrovových porostech, se naučil lovit v mělké vodě kraby a jiné korýše, díky čemuž dostal v angličtině název . Kromě toho se živí i měkkýši. Lov probíhá tak, že sedí na větvích a čeká na správnou příležitost, kdy ustoupí na pláži voda. Poté sleze ze stromů dolů, pochytá korýše a rozbije jejich tvrdou schránku kamenem. Někdy vniká i do plantáží cukrové třtiny, čímž ničí úrodu.

Chování

Denní režim

Tyto opice patří mezi denní živočichy a zdržují se především na stromech. Pohybují se zde pomocí všech čtyř končetin a málokdy slézají dolů, aby je neohrožovaly šelmy, zvláště tygři. +more Útočiště ve stromoví nacházejí i v noci, jednotlivé skupiny opic mají své vlastní stromy. Ráno vstávají kolem 5. 30 až 6. 00 hodin. Denně se mohou přemístit až o dva kilometry, když pátrají po potravě, uražená vzdálenost při tom závisí na velikosti skupiny. Makak jávský se nebojí vody a na rozdíl od mnoha jiných druhů primátů dovede plavat. Už mláďata si ve vodě hrají a hledají potravu na dně (makak jávský se dovede potopit až na půl minuty).

Hierarchie

Skupina makaků vybírá na pobřeží měkkýše a kraby Makakové jávští žijí v tlupách, v nichž může být 6 až 58 jedinců, z nichž jsou nejpočetnější samice. +more Ty jsou takzvaně filopatrické, vyskytují se pouze v domovské lokalitě, kterou téměř nikdy neopouštějí. Po dosažení pohlavní dospělosti mláďat ze skupiny odejdou samci, aby se ujali vedení jiné tlupy, a samice v ní zůstávají. Pokud se samec pokusí převzít místo alfa samce, nastává boj mezi těmito opicemi, při kterém se makakové mohou zranit. Každý samec má kolem sebe skupinku asi 3 samic. Jedna skupina makaků si může přivlastnit teritorium až o rozloze 200 ha. Pokud se dvě skupiny setkají, obvykle dochází k bitce, která začíná vrčením a ceněním zubů a pokud to nepřítele nezastraší, dojde k opravdovému boji. V regionu jižního Bornea žijí v kompetičních vztazích s kahauy nosatými (Nasalis larvatus).

Konflikty mezi členy tlupy zažehnává mimo jiné společné pití vody.

Rozmnožování

Největší šanci na spáření má alfa samec, jenž se může pářit i se samicemi jiných samců. Samice je březí 162-193 dní. +more Po skončení gravidity se jí narodí jediné mládě, vážící zhruba 320 g, o které se stará pouze ona. Jestli jde o samce nebo samici, lze poznat až po delší době, mláďata nejprve vypadají stejně a mají černé zbarvení, které se časem změní na barvu dospělých jedinců. Jsou kojena mateřským mlékem po dobu asi 420 dní. Někteří jedinci mohou být nesnášenliví vůči dalším členům skupiny, objevují se krádeže mláďat výše postavenými samicemi těm, které jsou v hierarchickém žebříčku níže, i zabíjení mláďat. Mladí jedinci obojího pohlaví si zpočátku hrají dohromady, kolem jednoho až dvou let věku se však začnou věnovat navzájem pouze jedinci stejného pohlaví.

Inteligence a používání nástrojů

+more0072872. g002. png|vpravo|náhled'>Makak jávský - nástroje Některé skupiny těchto primátů používají kameny k rozbíjení ořechů nebo mlžů, kterými se živí, aby se dostaly k jedlému vnitřku, dovedou si oloupat také batáty a maniok. Byli pozorováni rovněž jedinci, kteří si před požitím plodů umyli písek z nich v řece. Dovedou si také čistit zuby a učí to i mláďata.

Ve vědeckém výzkumu

Makak jávský je často odchytáván pro výzkumné účely a společně s makakem rhesus (Macaca mulatta) jde o nejčastěji používanou opici k laboratorním pokusům. Tuto oblíbenost způsobuje především malá velikost tohoto primáta vzhledem k ostatním úzkonosým opicím. +more Pokusy zahrnují především testování léků proti různým chorobám. Makak jávský se také využívá při výzkumu diabetu (cukrovka je u tohoto druhu poměrně rozšířenou chorobou). Jelikož je citlivý na stres, probíhají i výzkumy vlivu stresu na vznik kardiovaskulárních onemocnění i na reprodukční funkci. Rovněž psychiatři a psychologové využívají makaky jávské na testy jejich chování po požití alkoholu nebo drog, případně na výzkum deprese.

Ohrožení

Makak jávský je často odchytáván pro lékařský výzkum, což snižuje jeho stavy. Nebezpečí představuje také lov, který probíhá především na Filipínách, kde jsou makakové loveni jak pro potravu, tak pro sport. +more Hrozbu představuje také ztráta přirozeného prostředí, na kterou se však dovede druh celkem adaptovat. V některých narušených stanovištích se prý může vyskytovat dokonce častěji než v zachovalých. Odchyt z volné přírody zakazují pouze balijské zákony, neboť je zde makak jávský považován za božstvo a lidé mu stavějí chrámy. Považují jej totiž za boha Hanumána. V některých zemích, např. v Kambodži nebo Vietnamu, se samci chytají pro lékařský výzkum.

Druh je podle Mezinárodního svazu ochrany přírody málo dotčený, a to i díky širokému rozšíření.

Mezi přirozené nepřátele patří šelmy, krokodýli, hadi a dravci.

Zajímavosti

Makak jávský byl jedním z primátů, kteří byli vysláni do vesmíru. Opice se jmenovala Albert III. +more a zahynula v raketě V2 16. září 1949 při její explozi. Ostatní makakové vysláni do kosmu byli převážně rhesusové (Macaca mullata). * V roce 2017 došlo v indonéské oblasti Boyolali ke zvyšujícímu se počtu útoků ze strany makaků vůči tamějším obyvatelům, a to z údajného důvodu ústupu jejich přirozeného prostředí a nedostatku potravy.

Chov v zoo

Makaka jávského chová v České republice např. ZOO Tábor.

Galerie

Soubor:Fascicularis. jpg|Makak jávský, dospělci a mládě Soubor:Macaca fascicularis Ao Nang 5. +morejpg|Makak jávský vybírá měkkýše Soubor:Macaca-fascicularis flk18449574. jpg|Hlava Soubor:Macaca-fascicularis-20070216-019. jpg|Makak jávský Soubor:Nicobar Long-tailed or Crab-eating Macaque (Macaca fascicularis umbrosa). jpg|M. f. umbrosa Soubor:Long-tailed Macaques (Macaca fascicularis) female with baby (14150273732). jpg|Samice s mládětem Soubor:Macaque juvenile-Nusa Penida. jpeg|Mladý jedinec.

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

Externí odkazy

[url=https://web.archive.org/web/20130708034909/http://www.arkive.org/crab-eating-macaque/macaca-fascicularis/]Fotografie na arkive.org[/url]

Kategorie:Makak Kategorie:Invazní druhy Kategorie:Pokusy na zvířatech Kategorie:Fauna Asie