Marie Hesensko-Kasselská

Technology
12 hours ago
8
4
2
Avatar
Author
Albert Flores

Marie Žofie Hesensko-Kasselská (: Marie Sophie Friederike von Hessen-Kassel, : Marie Sophie Frederikke af Hessen-Kassel; 28. října 1767, Hanau - 21. března 1852, zámek Frederiksberg, Kodaň) byla rodem německá princezna a sňatkem jako manželka dánského krále Frederika VI. v letech 1808-1839 dánská královna.

...

Životopis

Marie byla prvorozenou dcerou a nejstarším potomkem lankraběte Karla Hesensko-Kasselského a jeho manželky Luisy, dcery dánského a norského krále Frederika V. +more a britské princezny Luisy. To z ní činilo neteř a zároveň sestřenici dánského a norského krále Kristiána VII. a dánského dědičného prince Frederika.

31. +more července roku 1790 se na zámku Gottorp ve Schleswigu provdala za svého bratrance, dánského korunního prince Frederika. Frederik byl v té době, v 22 letech, již šest let regentem svého otce Kristiána VII. nezpůsobilého vládnout a jako takový byl faktickým vládcem Dánska. Po smrti Kristiána VII. v roce 1808 pár usedl na dánský trůn, z něhož pak zemi panoval dvě desetiletí. V době, kdy se Frederik VI. účastnil Vídeňského kongresu (1814/1815), byla Marie sama regentkou.

Frederikova volba Marie za manželku byla více než politickými důvody vedena snahou projevit nezávislost na královském dvoře. Veřejnost přijala manželství s velkým nadšením, neboť Marie byla považována za Dánku, nikoli za cizinku (její matka byla třetí - nejmladší dcerou krále +more'>Frederika V. a Marie sama vyrůstala v Dánsku, kde její otec zastával důležitou pozici guvernéra provincií) a byla při svém příjezdu do Kodaně nadšeně přivítána. Na královském dvoře byla Marie zastíněna královou sestrou Luisou Augustou, jež byla skutečnou první dámou dvora. V podstatě však žil pár měšťanským, občanským způsobem života a byl velmi oblíben.

V době, kdy se její manžel účastnil Vídeňského kongresu (1814/1815), byla regentkou. Zabývala se politikou a genealogií a publikovala např. +more pojednání o politické situaci v Dánsku v letech 1804-1814 - Exposé de la situation politique du Danemarc in 1807-14, nebo genealogickou studii dánského vládnoucího rodu (která později inspirovala krále Frederika VII. k tomu, že při řešení problému se svým nástupcem zvolil glückburského prince Kristiána, jenž se později skutečně stal dánským králem). Marie se věnovala i charitativní činnosti, od roku 1815 především organizaci Det Kvindelige Velgørende Selskab.

Od roku 1815 byl její život jako královny klidnější a společenského života se účastnila jen tehdy, když to bylo nutné k plnění jejích reprezentačních povinností. Jedním z důvodů jejího samotářského životního stylu bylo údajně zranění z jejího posledního komplikovaného porodu v roce 1808, kvůli kterému se zřejmě musela pohybovat opatrněji.

V roce 1839 královna Marie ovdověla. Po ovdovění se stáhla z veřejného života, stále však byla respektovaná jako symbol staré dynastie. +more Zemřela 13 let po svém manželovi ve věku 84 let, 21. března 1852 v paláci Frederiksborg v Kodani. Byla pochována po boku svého muže v katedrále v Roskilde, místě posledního odpočinku dánských králů.

Manželství a potomci

Marie byla pod silným tlakem požadavku dát králi syna a dědice. Z jejích osmi dětí byli dva chlapci, oba však zemřeli několik dní po narození, v útlém věku zemřela i čtyři děvčátka; pouze dvě dcery se dožily dospělosti. +more * Kristián (22. září 1791 - 23. září 1791) * Marie Luisa (19. listopadu 1792 - 12. října 1793) * Karolina (28. října 1793 - 31. března 1881), ⚭ 1829 Frederik Ferdinand Dánský (22. listopadu 1792 - 29. června 1863) * Luisa (21. srpna 1795 - 7. prosince 1795) * Kristián (1. září 1797 - 5. září 1797) * Juliana Luisa (12. února 1802 - 23. února 1802) * Frederika Marie (3. června 1805 - 14. června 1805) * Vilemína Marie (18. ledna 1808 - 30. května 1891), *: ⚭ 1828 Frederik (6. října 1808 - 15. listopadu 1863), vévoda šlesvický, holštýnský a lauenburský a jako Frederik VII. král dánský od roku 1848 až do své smrti, manželé se rozvedli v roce 1834 *: ⚭ 1835 Karel Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburský (30. září 1813 - 24. října 1878) Poslední porod byl natolik těžký a komplikovaný, že jí způsobil trvalé následky, jež jí nejen znemožnily mít další dítě, ale nedovolily jí ani žít sexuálním životem. Za této situace byla nucena akceptovat mimomanželský vztah králův s Frederikkou Dannemand.

Protože tehdejší následnické právo neumožňovalo nastoupit na trůn ženě, stal se nástupcem Frederika VI. na dánském trůnu jeho bratranec +more'>Kristián VIII. , syn Frederika Dánského, mladšího nevlastního bratra Frederikova otce.

Královna Marie si naříkala a postrádala, že nemá syny ani vnoučata. Když její nejmladší sestra Luisa Karolina ovdověla, byla většina z jejích početných potomků ještě velmi malá, přijala královna Marie některé z mladších dětí své sestry do svého opatrovnictví v královské domácnosti. +more Děti byli mnohem mladší než královniny dvě přeživší dcery. Jedním z jejích pěstounů byl princ Kristián, budoucí král Kristián IX. , který na dánský trůn nastoupil v roce 1863.

Budoucí král Kristián IX. a jeho žena Luisa Hesensko-Kasselská dokonce pojmenovali svoji druhou, v roce 1847 narozenou, dcerku na počest královny Marie, "Marie Sophie Frederikke Dagmar". +more Malá dánská princezna byla však před svojí vlastní svatbou známá spíše pod jménem "Dagmar". Po své svatbě s ruským carevičem Alexandrem v roce 1866 přijala jméno Marie Fjodorovna, čímž si zachovala své první křestní jméno, které obdržela po, v roce 1852, zesnulé královně Marii.

Vývod z předků

5 min read
Share this post:
Like it 8

Leave a Comment

Please, enter your name.
Please, provide a valid email address.
Please, enter your comment.
Enjoy this post? Join Cesko.wiki
Don’t forget to share it
Top