Marie Ludmila Černá-Šlapáková

Klementinum, sídlo Národní knihovny ČR Marie Ludmila Černá-Šlapáková (7. června 1897, Turnov - 14. listopadu 1970, Praha) byla česká knihovnice, bibliografka, vysokoškolská pedagožka a historička.

Život

Pocházela z kultivované učitelské rodiny z Turnova. Její otec byl učitelem dějepisu a přítelem historika a vlastivědného pracovníka Josefa Vítězslava Šimáka, jejím strýcem byl Antonín Bohumil Černý, pražský knihkupec a jednatel Společnosti přátel starožitností. +more Po dokončení gymnázia v Čáslavi zahájila během první světové války studia historie a zeměpisu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, studia dokončila v roce 1923 s diplomem historičky; byla první ženou z Turnova s diplomem PhDr. Během pražských studií bydlela u Šimákových (J. V. Šimák si přál, aby pokračovala v jeho historické a vlastivědné práci na Turnovsku). Po válce vystudovala také archivnictví na Státní archivní škole v Praze.

Její otec po roce 1918 odešelo zakládat školy na Slovensko, proto ještě před dokončením studií na Karlově univerzitě odešla za rodiči do Bratislavy.

V roce 1930 a 1932 studovala na pařížské Sorbonně a na Ēcole des Chartes (ústav pro pomocné vědy historické), současně si rozšiřovala jazykové znalosti. Z francouzského studia vytěžila práci o českých studentech na francouzských univerzitách.

Ráda cestovala, navštívila kromě Francie mnohé další země a v nich se vždy seznamovala i s jejich knihovnami - rakouskými, německými, švýcarskými, italskými, polskými, maďarskými a bulharskými. Navštívila také Turecko. +more Díky dobré jazykové průpravě se zúčastňovala mezinárodních odborných setkání.

Byla členkou sokolského a ženského hnutí.

Jejím manželem byl generálporučík JUDr. František Šlapák (1896-1965).

Profesní a vědecký život

Její první publikovaná práce Rozvod Přemysla I. a Adély Míšeňské vyšla v roce 1923, ve stejném časopisu vyšla její studie Příspěvek k osudu Bible kralické. +more o nákupu jednoho exempláře Bible kralické Universitní knihovnou v Bratislavě.

V Bratislavě pracovala od roku 1923 v Universitní knihovně a společně s jejím ředitelem Janem Emlerem (1877-1951) měla jako tajemnice knihovny velký vliv na její proměně v moderní vědeckou instituci. Činností v knihovně se její zájem přesunul z historie na knihovnictví a knihovědu. +more Dokladem jejího knihovědného zájmu jsou práce o Bibli kralické, prvotiscích Jana Gutenberga, vrcholem knihovědného bádání jsou Stručné dějiny knihtisku.

V letech 1937-1939 vyučovala jako lektorka knihovnictví na Univerzitě Komenského v Bratislavě. Po vyhlášení Slovenského státu musila z Bratislavy odejít a nastoupila do Národní a univerzitní knihovny v Praze, v níž působila až do konce života především na úseku národní bibliografie, později na pozicích ve věcném popisu a kabinetu knihovnictví.

V letech 1951-1960 znovu vyučovala na Univerzitě Komenského v Bratislavě (zejména bibliografii a knihovědu), do Bratislavy dojížděla pravidelně 2x měsíčně. Vedla diplomové práce, vyučovala také v doškolovacích kurzech. +more Svojí pedagogickou činností vychovala dvě generace slovenských knihovníků.

Přednášela současně i na knihovnických kurzech Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a na Státní knihovnické škole v Praze. Byla lektorkou v nástavbových doškolovacích kurzech pro knihovníky bez odborné kvalifikace v různých městech západních a severních Čech, Olomouci a Brně.

Rozsah jejích zájmů se projevil i v její publikační činnosti: napsala 200 prací historických, knihovnických a bibliografických. Stěžejní zůstávají její díla z knihovědy (dějiny knihtisku) a bibliografie. +more Z jejích učebnic se vyučovalo na střední knihovnické škole. Z bibliografických osobností věnovala pozornost zakladateli slovenské bibliografie Ludovítu V. Ríznerovi, Denník s jejím odborným doprovodem a poznámkami vydala Slovenská akademie vied v Bratislavě.

Ačkoliv se nestala pokračovatelkou J. V. Šimáka, zpracovala jeho personální bibliografii, rozšířená tato práce vyšla ve Sborníku k 70.narozeninám univ. prof. dr. J. Šimáka v Turnově.

Do posledních dnů svého života v Universitní knihovně v Praze nepřestala jako pokračovatelka Knihopisu starých tisků Zd. +more V. Tobolky bádat o cizojazyčných bohemikách 16. a 17. století.

Na 2. sjezdu čs. +more knihovníků v Bratislavě v roce 1958 jí bylo uděleno čestné uznání Ministerstva školství a kultury a v roce 1967 vyznamenání Za zásluhy o výstavbu.

Bibliografie děl (výběr)

Zvláštní otisk z Českého časopisu historického, ročník 60.

Odkazy

Reference

Literatura

Externí odkazy

[url=https://aleph. nkp. +morecz/F/. func=direct&doc_number=000000142&local_base=SCK]Marie L. Černá-Šlapáková[/url] v databázi Slovník českých knihovníků.

Kategorie:Čeští knihovníci Kategorie:Bibliografové Kategorie:Čeští historikové Kategorie:Vyučující na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy Kategorie:Absolventi Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Kategorie:Absolventi Státní archivní školy Kategorie:Narození 1897 Kategorie:Narození 7. +more června Kategorie:Narození v Turnově Kategorie:Úmrtí 1970 Kategorie:Úmrtí 17. listopadu Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Ženy.