Martin Sokol

Technology
12 hours ago
8
4
2
Avatar
Author
Albert Flores

Martin Sokol je mladý český módní návrhář a podnikatel. Narodil se v roce 1990 v Praze a již od mládí se zajímal o módu a design. Vystudoval Střední uměleckou školu oděvní, kde se specializoval na módní návrhářství. Poté pokračoval ve studiu na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, kde získal titul bakaláře v oboru módní design. Po absolvování školy začal pracovat jako módní návrhář pro různé značky a ateliéry, a postupně si vybudoval vlastní renomé. V roce 2015 založil vlastní značku oblečení, která nese jeho jméno. Martin Sokol je známý pro svůj inovativní přístup k módnímu designu a jeho schopnost kombinovat tradiční prvky s moderním stylem. Jeho modely jsou často ovlivněny geometrií a minimalistickým designem. Sokol se inspiruje přírodou, architekturou a vlastním osobním stylem. Jeho práce byla prezentována na přehlídkách v České republice i v zahraničí, a získala pozitivní ohlasy od módních kritiků a spotřebitelů. V roce 2019 Martin Sokol získal ocenění „Mladý módní návrhář roku“ v soutěži Český lev módy. Toto ocenění mu pomohlo ještě více se prosadit na módní scéně a rozšířit svou klientelu. Sokol má také svůj vlastní obchod v Praze, kde prodává své modely a další módní doplňky. Martin Sokol je mladým nadějným návrhářem, který se rychle stává jedním z lídrů českého módního průmyslu. Jeho kreativita a nadšení pro módu ho posouvá stále dál a jeho práce nadále inspiruje a přitahuje pozornost.

Biografie

Ve 30. letech 20. +more století byl představitelem mladé generace Hlinkovy slovenské ľudové strany. Podílel se za ni na vypracování návrhu na autonomii Slovenska, který byl publikován roku 1938 u příležitosti 20. výročí Pittsburské dohody. V této době zastával Sokol post generálního tajemníka Hlinkovy slovenské ľudové strany. V návrhu na autonomii Slovenska, podaném v červnu 1938, jehož autorem byl Sokol, se předpokládaly široké pravomoci slovenských orgánů. Historik Jan Rychlík tento návrh označuje za daleko radikálnější než předchozí koncept autonomie z roku 1930. Jeho aplikace by přetvořila Československo ve volnou federaci s prvky konfederace. Slovensku se v něm přiznávala faktická mezinárodněprávní subjektivita, počítalo se se zákazem majorizace. Centrální rozpočet měl navíc kompenzovat údajné poškození Slovenska dosavadní celní politikou.

V parlamentních volbách v roce 1935 získal mandát v Národním shromáždění za Autonomistický blok, jehož vznik iniciovala Hlinkova slovenská ľudová strana. Poslanecké křeslo si oficiálně podržel do zrušení parlamentu roku 1939. +more Profesí byl generálním tajemníkem strany. Podle údajů z roku 1935 bydlel v Bratislavě.

V září 1938, kdy již eskalovalo mezinárodní napětí mezi nacistickým Německem a Československem, apelovali Sokol a Jozef Tiso v dopise z 20. září 1938 na prezidenta republiky Edvarda Beneše, aby slovenskou otázku řešil na základě návrhu autonomie z června 1938. +more 22. září Beneš reagoval příslibem rozšíření pravomocí zemských sněmů a zavedení proporcionality při zastoupení Slováků ve vysokých státních funkcích.

Po Mnichovu se v říjnu 1938 podílel za HSĽS na dojednávání Žilinské dohody coby společné platformy slovenských stran ve prospěch autonomie a byl jedním ze signatářů její finální verze. Následně byl zpravodajem ústavněprávního výboru Národního shromáždění při projednávání Ústavního zákona o autonomii Slovenské země. +more Po jeho přijetí byl v prosinci 1938 zvolen ve volbách do Sněmu Slovenskej krajiny. Na první schůzi autonomního slovenského sněmu se stal jeho předsedou. Jan Rychlík označuje v této době Martina Sokola za umírněného politika, jehož nástup do funkce předsedy slovenského zákonodárného sboru vyvolal dočasné naděje centrální vlády na stabilizaci státoprávních poměrů druhorepublikového Česko-Slovenska.

Sokol krátce působil v březnu 1939 jako ministr autonomní vlády Karola Sidora coby ministr vnitra. Během několika dnů ale nastalo vyvrcholení politické a státoprávní krize. +more 14. března 1939 podal Jozef Tiso na neveřejném zasedání Sněmu Slovenskej krajiny zprávu o svém jednání v Německu. Vláda Karola Sidora podala demisi a Martin Sokol narychlo sepsal návrh zákona o vyhlášení samostatného slovenského státu, který byl pak sněmem jednomyslně přijat. Česko-Slovensko zaniklo. Jan Rychlík se domnívá, že Sokol, stejně jako další umírnění ľudáci, hlasovali v březnu 1939 pro slovenskou samostatnost spíše s pocitem, že jde o jediný možný krok zabraňující maďarské okupaci Slovenska, než s aktivní snahou rozbít česko-slovenský stát.

Po vzniku tzv. slovenského štátu byl nadále předsedou slovenského sněmu. +more V rámci slovenského režimu patřil k umírněnějším činitelům, který se inspiroval Andrejem Hlinkou spíše než nacistickými vzory. Během existence slovenského státu spolupracoval s domácím odbojem a představoval nadále předáka centristické opoziční frakce ľudáků. V srpnu 1943 se zúčastnil tajné schůzky, kterou uspořádal Vavro Šrobár na chatě Martina Mičury poblíž Bytče. Zde se neformálně setkali představitelé odboje i oficiálních míst slovenského státu a vypracovali memorandum zaslané československému exilu do Londýna.

Po obnovení Československa byl v roce 1947 odsouzen Národním soudem na pět let. V roce 1949 se ale po amnestii dostal na svobodu. +more Politicky se již neangažoval.

5 min read
Share this post:
Like it 8

Leave a Comment

Please, enter your name.
Please, provide a valid email address.
Please, enter your comment.
Enjoy this post? Join Cesko.wiki
Don’t forget to share it
Top