Massopust

Massopust : Knijha o vwedenij w prawau a Bohu milau pobožnost skrz kratochwilné o Dwanácti Synech Massopustowých Patrzarssých Pekelnijch rozgijmánij Spasytedlná naučenij dáwagijc proč se gegich towaryšstwij wssyckni warovati magij (v moderním přepisu: Massopust : kníha o uvedení v pravou a Bohu milou pobožnost, skrz kratochvilné o dvanácti synech Massopustových, patryarších pekelních, rozjímání, spasitedlná naučení dávajíc, proč se jejich tovaryšství všickni varovati mají, nyní nově vydaná od kněze Vavřince Leandra Rvačovského z Roudnice, děkana v městě Slaném) je mravokárná alegorie, kterou napsal Vavřinec Leander Rvačovský ze Rvačova. Kniha vyšla v Praze na Starém Městě jako poslední titul, který ve svém životě vydal Jiří Melantrich z Aventina. V té době se na provozu tiskárny již podílel jeho zeť Daniel Adam z Veleslavína, takže se velmi pravděpodobně rovněž podílel na vydání této knihy. Kniha je ilustrována čtrnácti dřevořezy. Obsahová, jazyková i výtvarná podoba knihy byla v českém prostředí konce 16. století výjimečná.

Popis

portrét Vavřince Leandera Rvačovského ze Rvačova Mravoučná alegorie v duchu pozdního utrakvismu, ovlivněného již Lutherovým učením, se soustředí na období masopustu, tedy několikadenního svátku mezi dvěma posty: vánočním a velikonočním. +more Během tohoto svátku docházelo k uvolnění přísných pravidel a k nevázanostem v životě i jídle. Rvačovský ukazuje na jednotlivé hříchy a špatné lidské vlastnosti, které se během masopustu projevují. Ďábel ve svém manželství s Nepravostí zplodí všechny neřesti. Jedna z nich - Pýcha - se stane manželkou Massopusta a mají spolu dvanáct synů, "vnuků ďáblových", kteří se stávají alegorickými postavami, na kterých autor kritizuje soudobé neřesti a nešvary.

Každému z nich je věnováno kazatelské rozjímání, které je doplněno citáty z Bible, příběhů z antické mytologie i z bajek a kronik. Dále jsou uvedeny citáty z děl antických filosofů (např. +more Platón), spisovatelů (např. Homér) a křesťanských teologických autorit (např. Svatý Augustin, Jan Zlatoústý). Na závěr dojde k soudu mezi Massopustem a Postem (Quadragesimou), kdy je Massopust s celou svou rodinou vypovězen ze všech křesťanských zemí. V poslední kapitole pak Massopust umírá "v nemoci najhorší".

Podle své vlastní informace v úvodu pracoval autor na knize sedm let.

Obsah

; Dedikace Autor knihu věnoval svému příznivci, Václavu, purkrabímu z Donína a na Bílém Oujezdci a jeho ženě Elišce Bezdružické z Kolovrat a na Bílém Oujezdci. Jejich erby jsou zobrazeny na stranách IIIr a IIIv.

Předmluva k pobožnému čtenáři Artikul první odkud se začal, aneb kde se počal Massopust Artikul druhý co jméno Masopust vyznamenává Artikul třetí o zlobivé moci Massopusta Artikul čtvrtý o dvanácti synech Massopustových. Masopust pojal za ženu Pýchu, kterou zplodil Ďábel se svou manželkou Nepravostí. +more Z tohoto manželství vzešlo dvanáct synů: * Soběhrd, první syn Massopustův * Lakomec, druhý syn Massopustův * Nádherný, třetí syn Massopustův * Vožralec, čtvrtý syn Massopustův * Vsteklík, pátý syn Massopustův * Pochlebník, šestý syn Massopustův * Závistník, sedmý syn Massopustův * Klevetník, osmý syn Massopustův * Všetýčka, devátý syn Massopustův * Lenoch, desátý syn Massopustův * Darmotlach, jedenáctý syn Massopustův * Lhář, dvanáctý syn Massopustův Artikul pátý o soudu Massopusta s Quadragesimou a vajpovědi, kteráž se mezi nima stala Artikul šestý o smrti a pohřbu Massopusta Registrum věcí paměti hodných kniha je doplněna registrem odkazů na biblické události a skutečnosti. Registrum hystorií rozličných Doslov V závěru jsou připojeny latinské doslovy Tomáše Mitise z Limuz (Thomas Mitis Lymusaeus) a Jana Rosacia Sušického (Joannes Rosatius Suticenus).

Výtvarný doprovod

Kniha je ilustrována celkem čtrnácti dřevořezy, na kterých jsou zpodobeny alegorie Massopusta a jeho synů. Dále je kniha ilustrována erby Václava purkrabího z Donína a na Bílém Oujezdci a jeho ženy Elišky Bezdružické z Kolovrat a na Bílém Oujezdci (strany IIIr a IIIv. +more Třetím erbem je znak vydavatele Jiřího Melantricha z Aventina na straně 303v.

Na straně 301v je pak portrét autorův.

Massopust 1580 02 Lakomec. jpg|Lakomec Massopust 1580 03 Nádherný. +morejpg|Nádherný Massopust 1580 04 Wožralec. jpg|Wožralec Massopust 1580 05 Wzteklijk. jpg|Wzteklík Massopust 1580 06 Pochlebnijk. jpg|Pochlebník Massopust 1580 07 Zawistnijk. jpg|Závistník Massopust 1580 09 Wssetýčka. jpg|Všetýška Massopust 1580 10 Lenoch. jpg|Lenoch Massopust 1580 11 Darmotlach. jpg|Darmotlach Massopust 1580 12 Lhář. jpg|Lhář Massopust 1580 O smrti a pohřbu Massopusta. jpg|O smrti a pohřbu Massopusta.

Zachované výtisky

Původní výtisky knihy jsou uchovávány v těchto institucích: * Národní knihovna České republiky v Praze * Vědecká knihovna v Olomouci, Signatura 32. 383 * Moravská zemská knihovna v Brně, Signatury: ST1-0331. +more755,A, ST1-0331. 755,B.

Přijetí díla

V roce 1791 uvádí Augustin Doležal (1737-1802) v úvodu své knihy Pamětná Celému světu Tragoedia Rvačovského Massopust jako jednu ze dvou pozoruhodných českých knih, které se věnují popisování ctností a neřestí. Druhým uváděným dílem je Labyrint světa a ráj srdce Jana Amose Komenského.

Některé části této knihy byly později na přelomu 18. století a 19. +more století vydány samostatně jako knížky kratochvilného čtení: * Klewetnjk : popsaný od Wawřince Rwačowského z Raudnice, děkana w městě Slaném 1580, Wytisstěn w Hradcy Králowé : Alžběta Tibelliová, po roce 1775 * Wssetýčka : popsaný od Wavřince Leandera Rvačovského z Raudnice, děkana w městě Slaném. Dáno k weystraze Wssetečným, mezi 1780 a 1800.

Pozdější vydání

Kritické vydání měl v úmyslu vydat Vladimír Šmilauer okolo roku 1950.

Novodobé kritické vydání vyšlo v roce 2008

Odkazy

Reference

Literatura

Externí odkazy

Kategorie:Knihy z roku 1580 Kategorie:Jiří Melantrich z Aventina Kategorie:Vědecká knihovna v Olomouci