Vavřinec Leander Rvačovský ze Rvačova

Technology

12 hours ago

Author

Vavřinec Leander Rvačovský ze Rvačova byl moravský šlechtic a vlastenec žijící v 17. století. Narodil se v rodině bohatého kupeckého rodu Rvačovských ze Rvačova. Studoval na jezuitském gymnáziu v Brně a v roce 1631 vstoupil do jezuitského řádu. Po dokončení studií na univerzitě v Olomouci se věnoval především pedagogické činnosti. Působil jako profesor filozofie na Klementinu v Praze, kde se stal známým svými otevřenými a kritickými názory na tehdejší společnost a církev. Rvačovský byl také autorem mnoha literárních děl, ve kterých se zabýval různými tématy, včetně náboženství, vědy a politiky. Jeho nejznámější prací je práce s názvem "Apocalypsis nova", ve které se snažil předpovědět budoucnost na základě biblické knihy Zjevení. Tato práce se stala velmi populární a byla přeložena do několika jazyků. Rvačovský také hrál významnou roli ve veřejném životě své doby. Byl členem vzdělané šlechty, která se účastnila politických a společenských událostí. Aktivně se zapojoval do jednání a debat o správě země, podporoval vývoj vzdělávání a zakládání škol. Byl také stoupencem jednoty křesťanů a snahy o smír mezi různými náboženskými proudy. Vavřinec Leander Rvačovský ze Rvačova zemřel v roce 1652. Jeho odkaz zůstává dodnes ve formě jeho literárních děl a aktivního přístupu ke společenským a politickým záležitostem své doby.

Vavřinec Leander Rvačovský ze Rvačova (též Vavřinec Rvačovský z Roudnice, 1525 Roudnice nad Labem - po roce 1591 neznámo kde) byl český kališnický kněz a spisovatel.

Život

Narodil se v Roudnické části Rvačov. Někdy bývá chybně uváděno příjmení Rváčovský. +more Jako místo narození bývá rovněž chybně uváděna obec Rváčov. O jeho životě a díle před rokem 1565 nejsou žádné spolehlivé doklady. Studoval pravděpodobně v Německu nebo na pražské univerzitě, žádného akademického titulu ale nedosáhl.

Byl údajně v letech 1550-1555 správcem školy v Těšíně. Současně byl vychovatelem Friedricha Kazimíra, syna těšínského knížete Václava.

Před rokem 1565 působil údajně i v Hranicích. Před rokem 1569 byl vychovatelem synů Zdeňka Brtnického z Valdštejna a na Brtnici. +more Tento šlechtic se zasloužil o to, aby v roce 1565 získa Rvačovský šlechtický titul.

Někdy v letech 1565 - 1570 byl ustanoven utrakvistickým knězem. Protože měl konflikty s farníky i s kozistoří, často měnil své působiště. +more Rovněž měl konflikty se světskou mocí kvůli dluhům a výtržnostem. Byl farářem v Moravských Budějovicích (1569), Jaroměřicích (1573), v Krhové (1575) a v Jevíčku (1576-1577). V roce 1577 vydal jako farář v Jevíčku knihu Knížka zlatá, w nížto se předkládá člowěku křesťanskému, jakauby zbraní měl se hotowiti proti nepříteli ďáblu u tiskaře Fridricha Milichtallera v Olomouci.

V roce 1580 se spolu s ženou a jedenácti dětmi přestěhoval do Čech. Stal se děkanem ve Slaném. +more Zde vydal svou nejvýznamnější práci: Massopust. Tato kniha je považována za jedno z nejvýznamnějších děl českého humanismu konce 16. století. Později byl farářem v Kostelci nad Labem (1585) a poté v Bohdanči. V roce 1587 byl pravděpodobně farářem v Luži. V roce 1590 pobýval nejprve v Praze, později v Novém Bydžově. V červnu 1590 přesídlil do Loun.

Dne 23. 4. 1591 byl jmenován děkanem v Táboře. O jeho dalším osudu není nic známo.