Cesko.wiki Matija Murko
Author
Albert Flores
.jpg)
Životopis
Pamětní deska Matija Murka v Praze na Starém Městě (Valentinská čp. +more 91) Matija Murko, syn nevýznamného rolníka ze severovýchodního Slovinska navštěvoval základní školu v Drstniku a v Ptuji, kde navštěvoval také nižší stupeň klasického gymnázia. Vyšší stupeň navštěvoval v Mariboru. V roce 1880 nastoupil na Vídeňskou univerzitu, kde studoval germanistiku a slavistiku. Sblížil se se svým profesorem Miklošičem, kterému v jeho posledních letech pomáhal ve vědecké práci. Proti Miklošičovým vědeckým názorům směřovaly útoky chorvatské publicistiky, a tak Murko své první vystoupení věnoval právě obhajobě učitele.
V roce 1885 složil Murko s výborným prospěchem (per vota unanimia cum applausu) obě rigoróza, hlavní z germanistiky 10. srpna 1885, ze slavistiky 19. +more října 1885 a 8. října 1886 byl promován doktorem filozofie.
V roce 1887 odjel na studijní cestu do Moskvy.
Jako skutečně jedinečný Miklošičevičův žák začal roku 1880 rozšiřovat práci svého učitele. Nepochybně mu pomohlo studium germanistiky - jeho první práce byla z oblasti německé filozofie a nejspíš právě potíže s německými lingvisty, na které při práci narážel, jej přivedly k tomu, aby se plně oddal studiu slavistiky. +more Jeho práce na téma enklitika ve slovinštině, na které pracoval pod vedením Miklosiče, byla zlomovým okamžikem, v němž se definitivně rozloučil se studiem germanistiky (nikoli však s jejími metodami a kritérii). Poté spolupracoval s Miklosičem na jeho publikacích. Po Miklošičevičově odchodu do důchodu byl vtáhnut do vědeckého bádání Vatroslava Jagiče, který rezolutně odmítal úzkou specializaci mezi mladými slavisty. S Jagičovou pomocí získal v roce 1887 cestovní stipendium a odjel do Ruska studovat ruštinu a ruskou literaturu. Život v Rusku jej obohatil jak po stránce vědomostní, tak lidské. Seznámil se s Alexandrem Veselovskym, který měl významný vliv na jeho studium historie literatury a folklóru.
Po návratu z Moskvy do Vídně se stal v roce 1897 docentem slovanské filologie na Filozofické fakultě Vídeňské univerzity. V roce 1902 byl jmenován řádným profesorem slovanské filologie na univerzitě v Grazu, kde působil patnáct let. +more Od roku 1917 působil několik let na filozofické fakultě v Lipsku.
Matija Murko byl prvním profesorem jihoslovanských jazyků a literatury na Filozofické fakultě Karlovy univerzity v Praze (v letech 1920-1931). Nástupní přednášku „O předchůdcích ilyrismu“ přednesl 23. +more října 1920.
Murko byl jedním ze zakladatelů Slovanského ústavu, který se utvářel v letech 1932-1941 a kterému jako druhý předsedal. Slovanský ústav se pod jeho vedením stal významným vědeckým pracovištěm a centrem vědeckého života.
Matija Murko patřil k poslední generaci „renesančních“ slavistů, jakým byl např. v +more_století'>19. století Pavel Josef Šafařík nebo Murkův předchůdce, první předseda Slovanského ústavu Lubor Niederle. Murko jako všestranná osobnost přispěl do celé řady vědních oborů (lingvistika, literární věda, etnologie, folkloristika) a byl také organizátorem vědecké práce a pedagogem.
Matija Murko pracoval s plným vědomím svých velkých fyzických sil, bystré mysli, čilého temperamentu a zdravých ambic po déle než půl století v nejvýznamnějších centrech slovanských studií ve střední Evropě. Murkovo dílo je odkazem jeho dalekosáhlého a neutuchajícího ducha.
Vědecké práce
Publicistické a vědecké práce začal psát a publikovat již jako student a psal až do konce svého života. Murkovo poslední dílo (1951) vyšlo rok po jeho úmrtí u Slovinské matice v Lublani a bylo poté přeloženo do slovinštiny. +more Neocenitelný je Murkův příspěvek spisy z oblasti literární historie a etnologie a jeho filologická pojednání.
Byl redaktorem časopisu Slavia. V prvním čísle I. +more ročníku tohoto časopisu pro slovanskou filologii formuloval své názory o pojetí slavistiky. Časopis založil společně s lingvistou a indoevropeistou Oldřichem Hujerem. Vydávali ho v letech 1922-1939 a dodnes vychází ve Slovanském ústavu.
Bibliografie
(1883) * (1891-1892) * (1896) * (1899) * (1905) * (1908) * (1910) * (1911) * (1913) * (1916) * (1917) * Dobrozdáni o návrhu Rukověti slovanske filologie (1925) * (1927) * (1929) * (1929) * Rozpravy z oboru slovanské filologie = Essais de la philologie slave. Uspořádal Jiří Horák (1937) * (1939) * (1951) * (1951)
Seznam děl přeložených do českého jazyka
Murkova epocha slovanské filologie (2003) * Matija Murko v myšlenkovém kontextu evropské slavistiky: sborník studií (2005) * Bibliografický soupis literární činnosti prof. M. +more Murka (1931) * Rozpravy z oboru slovanské filologie (1937) * Dobrozdáni o návrhu Rukověti slovanske filologie (1925).
Odkazy
Reference
Literatura
HAVLÍKOVÁ, Lubomíra. Mezinárodní sympozium k 50. +more výročí úmrtí Matije Murka. Slavia: časopis pro slovanskou filologii. 2002, roč. 71, č. 3, s. 374-375. ISSN 0037-6736. * MURKO, Matija a SLODNJAK Anton, ed. Izbrano delo. Prevajavci [překladatelé] Božidar Borko et al. Ljubljana: Slovenska Matica, 1962. 410 s. Poznámky Matije Murka s. 351-385. Redigoval, Úvod a Poznámky naps. A. Slodnjak. * Slavia: časopis pro slovanskou filologii. Praha: [Česká grafická unie. ], 1922- . ISSN 0037-6736. * SLODNJAK, Anton. Matija Murko. In: Panonski zbornik. Murska Sobota: Pomurska založba, 1966, s. 306-309. * SLODNJAK, Anton and DE BRAY, R. G. A. [Reginald George Arthur]. Matija Murko, 1861-1952. The Slavonic and East European Review. 1952 (Dec. ), vol. 31, no. 76, s. 245-247. Dostupné také z: http://www. jstor. org/stable/4204417.
Související články
Seznam kulturních památek ve Vokovicích
Externí odkazy
[url=http://abicko.avcr.cz/2014/11/01/murko.html]Odhalení pamětní desky Matije Murka 6. listopadu 2014[/url] 14. 11. 2014 * * *
Kategorie:Slovinští historikové Kategorie:Slovinští spisovatelé Kategorie:Slovinští slavisté Kategorie:Slovinští etnologové Kategorie:Narození v roce 1861 Kategorie:Narození 10. +more února Kategorie:Narození ve Slovinsku Kategorie:Úmrtí v roce 1952 Kategorie:Úmrtí 11. února Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Muži Kategorie:Absolventi Vídeňské univerzity Kategorie:Pohřbení na Vokovickém hřbitově.