Max Simon

Max Simon (6. ledna 1899 - 1. února 1961) byl vysoce vyznamenaný německý důstojník Waffen-SS v hodnosti SS-Gruppenführer und Generalleutnant der Waffen-SS (Generálporučík). Zároveň to byl i držitel mnoha vojenských vyznamenání včetně Rytířského kříže s dubovými ratolestmi a Německého kříže ve zlatě.

Mládí a počátky u SS

Max Simon se narodil 6. ledna roku 1899 ve Vratislavi jako syn tamějšího farmáře, Hermanna Simona. +more Po absolvování základní školy nastoupil mladý Simon do učení na obchodníka a po jeho dokončení se rozhodl narukovat do armády. Zde byl zařazen ke slezskému 1. pluku těžké jízdy „Großer Kurfürst“ (Leib-Kürassier-Regiment „Großer Kurfürst“ Nr. 1) v hodnosti vojína. Následně se během první světové války zúčastnil bojových akcí v Makedonii i na západní frontě.

Po skončení války zůstal Simon u své jednotky a poté sloužil u jednotek Freikorps, se kterými bojoval ve Slezsku proti polské armádě. Roku 1920 byla jeho jednotka začleněna do Reichswehru a stal se z ní 16. +more jezdecký pluk (Reiter Regiment Nr. 16) ze 3. jízdní divize pod velením generála Heinricha von Hofmanna. V armádě zůstal až do roku 1929, kdy jí opustil v hodnosti Unterfeldwebel (rotný).

Po odchodu z armády pracoval jako vládní úředník v Durynsku a 1. dubna roku 1932 vstoupil do NSDAP a stal se nižším politickým činitelem. +more O rok později, 1. května 1933 vstoupil do SS a byl zařazen k 1. rotě 1. praporu 47. SS-Standarte, která se formovala v Geře pod velením SS-Sturmbannführera Dr. Carla Oskara Klippa.

Zde zůstal až do listopadu téhož roku a poté přešel na velitelství výcviku, kde zůstal až do poloviny dubna následujícího roku, kdy byl převelen ke SS-Sonderkommando Sachsen (zvláštní oddíl SS Sachsen) a pověřen velením čety. V listopadu již v hodnosti SS-Untersturmführer (podporučík) se stal velitelem celé jednotky.

V únoru roku 1935, po povýšení do hodnosti SS-Hauptsturmführer, byl převelen do koncentračního tábora v Sachsenburgu, kde se stal velitelem stráže. V roce 1935 se také oženil a se svou ženou měl později dceru.

Jeho jednotka byla postupně zvětšována, až byla v roce 1936 zařazena ke SS-Totenkopfverbände a přeměněna na SS-Totenkopfverbände "Saschen". Simon se tak stal již v hodnosti SS-Sturmbannführer (Major) velitelem jejího III. +more praporu a v této funkci působil až doi počátku března roku 1937.

Následně byl Simon převelen ke SS-Totenkopfverbände "Oberbayern", kde nahradil ve velení I. praporu SS-Sturmbannführera Otto Augustiniho, který se nechal převelet do armády. +more Jeho kariéra u SS stoupá a Simon je v 12. září roku 1937 povýšen do hodnosti SS-Obersturmbannführer (Podplukovník) a stává se velitelem celé jednotky SS "Oberbayern".

S jednotkou se účastní anšlusu Rakouska v březnu roku 1938 a v říjnu téhož roku se již čerstvě povýšený do hodnosti SS-Standartenführer (Plukovník) účastní i obsazení Sudet.

Druhé světová válka

Boje v Polsku

S vypuknutím druhé světové války a následnou invazí do Polska byla jeho jednotka SS "Oberbayern" odvelena tamtéž, aby se zapojila do invazních sil a plnila "policejní povinnosti" jako bylo např. odchytávání zbloudilých vojáků polské armády, vraždění politických představitelů, intelektuálů, kněží a Židů.

On sám byl vyznamenán nejprve 13. září roku 1939 sponou k pruskému železnému kříži II. +more třídy a později, dne 2. října téhož roku i železným křížem I. třídy za velení této jednotky během bojů v Polsku.

Bitva o Francii

Se vznikem SS divize „Totenkopf“ pod velením SS-Gruppenführera Theodora Eickeho v říjnu roku 1939 se Simonova jednotka SS "Oberbayern" stala její součástí a sám Simon byl jmenován prvním velitelem 1. +more pěšího pluku SS „Totenkopf“ (SS-Totenkopf-Infanterie-Regiment Nr. 1).

Za nedlouho na to byla Simonova jednotka společně s celou divizí odvelena do Francie v květnu roku 1940, kde byla nejdříve ponechána v záloze a následně se zapojila do bojů na frontě.

Úkolem Simonova pluku bylo spojit se s armádní 7. +more tankovou divizí pozdějšího polního maršála, generálporučíka Erwina Rommela a posílit jí v boji proti vzdorujícím francouzským jednotkám. Simonovi a jeho pluku se úkol zdařil a navíc se mu podařilo zajmout 55 důstojníků (jeden z nich byl plukovník, jeden podplukovník, čtyři majoři a další důstojníci), 1247 francouzských vojáků, 4 protitanková děla, 4 děla ráže 7,5 cm, 18 těžkých kulometů, 24 lehkých kulometů a několik minometů.

Operace Barbarossa

S vyvrcholením německého útoku na Sovětský svaz v červnu roku 1941 byl Simon a celá SS divize „Totenkopf“ odvelena na východní frontu, aby se jako záloha +more_armádní_sbor_(Německo)'>LVI. armádního sboru pod velením generála Ericha von Mansteina zapojila do těžkých bojů. Divize SS „Totenkopf“ dostala 1. července za úkol zaútočit s posíleným pěším plukem na nepřátelské jednotky mezi řekou Daugava a železniční tratí Indra-Daugavpils a získat tak město Krāslava. Tato akce měla zabezpečit jihovýchodní křídlo sboru.

Simon a jeho zesílený 1. pěší pluk SS "Totenkopf" zaútočil následující den na město Krāslava, které nepřítel bránil dvěma motorizovanými pěšími pluky, 3-4 dělostřeleckými bateriemi a několika málo tanky. +more Simonovi se za nízkých ztrát podařilo město dobýt kolem 17:30 následujícího dne. Zabezpečením města se mu tak podařilo rozšířit předmostí města Daugavpils a zajistit postup německých vojsk, které byly ohrožovány.

O necelý týden později dostal Simon se svým plukem rozkaz zaútočit na město Opočka, které bránily sovětské jednotky pomocí těžkých tanků a pěchoty. Zde se Simon opět svými akcemi vyznamenal a následně byl raněn střepinami granátu do hlavy a pravé paže. +more Následně byl za tyto bojové akce navržen na vyznamenání vysoce cenněným rytířským křížem železného kříže, které bylo velením schváleno a nakonec k 21. říjnu roku 1941 také Simonovi uděleno.

Život po válce

Poté, co byl zajat spojeneckými jednotkami, byl převezen do zajateckého tábora poblíž Londýna v Anglii. O rok později byl převezen do zvláštního zajateckého tábora. +more Po soudním líčení, kdy jej britská justice shledala vinným z masakru v Marzabottu a odsoudila ho k trestu smrti. Rozsudek byl však později zmírněn na doživotní vězení ve věznici Werl v Německu a následně v roce 1954 byl Simon omilostněn a propuštěn na svobodu.

V říjnu 1955 vznesl německý soud v Ansbachu na Simona obžalobu, kvůli události ze 7. dubna 1945, kdy Simon nařídil polní soud a následné popravy občanů z německého města Brettheim. +more Jednalo se o zběhlého člena Volkssturmu, místního farmáře Friedricha Hanselmanna, který odzbrojil zfanatizovanou čtyřčlennou skupinu chlapců z Hitlerjugend, aby nezaútočili na americké jednotky. Poté nechal popravit starostu města Leonharda Wolfmeyera a vedoucího místní pobočky NSDAP Leonharda Gackstattera, kteří odmítli podepsat rozsudek farmáře Hanselmana. Všechny tři nechal oběsit 10. dubna roku 1945 na lípách u Brettheimského hřbitova a jejich těla zde visela pro výstrahu ještě několik dní.

Soud jej dvakrát zprostil viny s odůvodněním, že jednal v souladu s tehdejšími předpisy. Začátku třetího procesu se však již nedočkal, neboť 1. +more února roku 1961 umírá doma v Lünenu na infarkt.

Během svého života byl již jednou odsouzen v nepřítomnosti k trestu smrti, a to sovětským soudem za jeho údajný podíl na masakrech obyvatel předměstí Charkova v létě 1943.

Shrnutí vojenské kariéry

Data povýšení

Obergefreiter * Wachtmeister - 1. listopad, 1924 * Unterfeldwebel - 1929 * +moregif_|50px'>SS-Anwärter SS-Anwärter - 1. květen, 1933 * SS-Mann SS-Mann - 9. srpen, 1933 * SS-Sturmmann SS-Sturmann - 1. říjen, 1933 * SS-Scharführer SS-Scharführer - listopad, 1933 * Oberscharführer SS-Oberscharführer - prosinec, 1933 * SS-Truppführer - 10. březen, 1934 * SS-Obertruppführer - 20. červen, 1934 * SS-Untersturmführer SS-Untersturmführer - 9. listopad, 1934 * Obersturmführer SS-Obersturmführer - 30. leden, 1935 * Hauptsturmführer SS-Hauptsturmführer - 16. únor, 1936 * Sturmbannführer SS-Sturmbannführer - 15. září, 1936 * Obersturmbannführer SS-Obersturmbannführer - 12. září, 1937 * Standartenführer SS-Standartenführer - 11. září, 1938 * Oberführer SS-Oberführer - 1. září, 1941 * Brigadeführer SS-Brigadeführer und Generalmajor der Waffen-SS - 1. prosinec, 1942 * Gruppenführer SS-Gruppenführer und Generalleutnant der Waffen-SS - 20. září, 1944.

Přehled vyznamenáních

Rytířský kříž Železného kříže Rytířský kříž železného kříže - 20. +more říjen, 1941 * dub. rat. Dubové ratolesti k Rytířskému kříži železného kříže - 28. říjen, 1944 * Německý kříž Německý kříž ve zlatě - 9. říjen, 1944 * ek1-1939 Železný kříž I. třídy - 2. říjen, 1939 * ek2-1914 Pruský železný kříž II. třídy - (1. světová válka) * spona2 Spona k pruskému železnému kříži II. třídy - 13. září, 1939 * Za východní frontu Medaile za východní frontu - 13. červenec, 1942 * Odznak za zranění Odznak za zranění v černém - 8. červenec, 1941 * Útočný odznak pěchoty Útočný odznak pěchoty v bronzu * Sudetská pamětní medaile Sudetská pamětní medaile se sponou Pražský hrad * bulharský kříž Důstojnický kříž bulharského vojenského záslužného řádu s meči * Maďarský řád za zásluhy Maďarský řád za zásluhy - 1939 * Medaile za Anschluss Medaile za Anschluss * Kříž cti Kříž cti * Děmjanský štít Děmjanský štít - 31. prosinec, 1943 * Slezská orlice Slezská orlice II. třídy * Gdaňský kříž Gdaňský kříž I. třídy * Gdaňský kříž Gdaňský kříž II. třídy * Říšský sportovní odznakŘíšský sportovní odznak ve stříbře * Sportovní odznak SASportovní odznak SA v bronzu * Služební vyznamenání SS Služební vyznamenání SS III. třídy * Zmíněn ve Wehrmachtbericht - 21. červenec, 1944 * SS-Ehrenring-prsten Totenkopfring * SS-Ehrendegen-dýka Čestná dýka Reichsführera SS.

Externí odkazy

[url=http://www. sweb. +morecz/freiwilligen/DOBROVOLNICI/o133. htm]Sweb. cz[/url] * [url=http://www. specialcamp11. fsnet. co. uk/SS-Gruppenfuhrer%20Max%20Simon. htm]Specialcamp11[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20080302152416/http://www. ritterkreuztraeger-1939-45. de/Waffen-SS/S/Simon-Max. htm]Ritterkreuztraeger. de[/url].

Kategorie:Narození 6. +more ledna Kategorie:Narození 1899 Kategorie:Narození ve Vratislavi Kategorie:Úmrtí 1. února Kategorie:Úmrtí 1961 Kategorie:Příslušníci Waffen-SS Kategorie:Příslušníci SS Kategorie:Němečtí generálové Kategorie:Nacisté Kategorie:Nositelé Rytířského kříže Železného kříže Kategorie:Němečtí velitelé druhé světové války Kategorie:Němečtí váleční zločinci Kategorie:Muži Kategorie:Němci odsouzení k trestu smrti Kategorie:Nositelé Gdaňského kříže Kategorie:Nositelé Medaile za Anschluss Kategorie:Nositelé Kříže cti Kategorie:Nositelé Sudetské pamětní medaile Kategorie:Nositelé Odznaku za zranění (Německo) Kategorie:Nositelé Železného kříže.