Maďarská akademie věd (maďarsky: Magyar Tudományos Akadémia) je nejvýznamnější učená společnost v Maďarsku. Sídlí v Budapešti, v historistní budově slavnostně otevřené roku 1865 a navržené architektem Friedrichem Augustem Stülerem. Jejími hlavními úkoly jsou kultivace vědy, šíření vědeckých poznatků, podpora výzkumu a reprezentace maďarské vědy ve světě. Historie akademie se začala psát v roce 1825, kdy hraběIstván Széchenyi nabídl svůj celoroční příjem pro účel zřízení národní učené společnosti na zasedání uherského sněmu (tehdy sídlícího v Bratislavě), načež jeho příkladu následovali další poslanci. Cílem byl tehdy hlavně rozvoj maďarštiny a šíření věd v maďarštině. Svůj současný název získala instituce v roce 1845. Akademie uděluje titul doktora Maďarské akademie věd (D.Sc). Řídí také několik vědeckých ústavů, z nichž tradičně nejprestižnější je Matematický ústav Alfréda Rényiho (Rényi Alfréd Matematikai Kutatóintézet). Známými prezidenty akademie byli József Eötvös (1866-1871), Menyhért Lónyay (1871-1884), Loránd Eötvös (1889-1905), Josef August Rakouský (1936-1944), Zoltán Kodály (1946-1949) nebo László Lovász (2014-2020).
Cesko.wiki 