Meta art
Author
Albert FloresMeta_art je umělecký směr, který se zaměřuje na zkoumání a reflexi o umění samotném. Tento směr byl poprvé použit a vymezen americkým umělcem Robertem Morrisem v roce 1966 ve své eseji "Anti-Form". Meta_art se zabývá otázkami týkajícími se definice umění, jeho kontextu a vztahu umělce a diváka. Umělci meta_artu často používají různé média a techniky, jako je instalace, performance, fotografie, malba nebo sochařství, a často se snaží rozšiřovat hranice tradičních uměleckých forem. Cílem meta_artu je podrobit kritické analýze a dekonstruovat některé základní aspekty uměleckého díla, jako je forma, materiál, význam, autenticita a emocionální význam. Meta_art se také zaměřuje na otázky o vztahu uměleckého díla a jeho kontextuálního prostředí, jakým je umělecká galerie nebo veřejné prostředí. Umělci meta_artu často pracují s koncepty jako je parafráze, citace, intertextualita, parodie a ironie. Meta_art byl jedním z uměleckých směrů, který se vyvíjel v 60. a 70. letech 20. století v souvislosti s konceptuálním uměním a minimalistickým uměním. Tento směr se později stal inspirací pro mnoho dalších umělců a uměleckých smluv. Meta_art je důležitým příspěvkem k diskusi o povaze umění a jeho role v současné společnosti.
Meta art či meta-art je umělecký směr, založený na teoretickém předpokladu, že jakékoli dílo lze prostřednictvím matematických operací transkribovat, resp. převést z kteréhokoli druhu umění do jiného (z řeckého μετά = mimo, za, po - v tomto případě lze velmi volně přeložit jako „totéž umění jinde“). Otcem tohoto směru a také jeho nejvýznamnějším představitelem je řecký hudební skladatel a architekt Iannis Xenakis (1922 - 2001).
Historie vzniku
V roce 1954 zkomponoval Iannis Xenakis skladbu s názvem „Metastasis“ pro smyčce a arteficielní zvukové struktury. Stalo se tak během jeho působení coby architekta v pařížském Le Corbusierově ateliéru. +more Nedlouho poté byl pověřen prací na designu pavilonu firmy Phillips, plánovaného pro světovou výstavu v Bruselu (1958). Dílo Xenakise-skladatele inspirovalo Xenakise-architekta, aby prostřednictvím matematických výpočtů a operací vytvořil paralelu jeho struktury, aplikovanou do představy o tvaru a dalších atributech stavby, včetně použitého materiálu a vybavení pavilonu. Tím byly položeny základy konceptu teorie meta-art, spočívajícího v předpokladu, že každá umělecká výpověď může být realizována prostřednictvím matematické transkripce v kterémkoli jiném druhu umění (v tomto případě se tak stalo ve směru architektura-hudba). Zajímavou skutečností, která se váže ke společné historii vzniku skladby i stavby, je fakt, že v pavilonu měla premiéru skladba Poème Électronique Edgarda Varèse, kterého lze považovat za přímého předchůdce a významného inspirátora Xenakisova způsobu tvorby, i když nikoli v přímé návaznosti na meta-art.
Aplikace
Jsou známy aplikace konkrétních matematicko-fyzikálních teorií v některých Xenakisových skladbách. Např. +more v kompozici Pithoprakta užil model Maxwell-Boltzmannovy kinetické teorie, geometrickou teorii náhodné distribuce bodů plochy ve skladbě Diamorphoses, Gaussovu křivku v Atrèes, Markovovy řetězce v Analogiques, Neumannovu teorii hry v kompozicích Duel a Stratégie, teorii grup v Nomos Alpha, Booleovy abstraktní algebraické struktury ve skladbách Herma a Eonta, Brownův pohyb částic ve skladbě N'Shima, atd.
Relativizace meta-art
Nutno poznamenat, že Xenakisův způsob tvorby byl pouze zpočátku důsledný, v dalších jeho pracích však není jen rigidní a mechanickou aplikací meta-art, teoretický předpoklad zde působí spíše jako princip, nikoli coby obecná poučka či matematický vzorec pro všechny formální umělcovy úkony i charakteristiky díla. Sám skladatel si byl vědom úskalí své teorie, považoval jí za relativní a také proto v mnoha rozhovorech a článcích varoval před zjednodušujícími pohledy, se kterými se často setkával, upozorňuje přitom na nutnost vidět umělecké dílo obecně jako mnohotvárný celek, nikoli jako nově vytvořené klišé či šablonu. +more Byl si vědom odlišnosti jednotlivých druhů umění a jejich v jiné sféře nenapodobitelných vyjadřovacích schopností a možností výrazu.
Vliv meta-art
Xenakisovo meta-art ovlivnilo celou řadu umělců, nikoli však jako takové, ale coby inspirace k příbuzným teoretickým předpokladům a metodám práce. Nepochybně se podílelo na rozkvětu avantgardy přelomu padesátých a šedesátých let, tedy doby, vyznačující se vznikem celé řady umělecky interaktivních projektů. +more Příkladem příbuzného způsobu práce u nás je cyklus skladeb skladatele Vladimíra Hirsche Sense Geometry, aplikující pomocí logiky základních atributů (intervaly, rytmus, instrumentace, atd. ) principy tzv. teorie chaosu, resp. fraktální geometrie (1998).
Literatura
Iannis Xenakis: Formalized Music: Thought and matehematics in composition 1971 (Myšlenka a matematika v hudební skladbě)
Literatura
Jean-Paul Davalan: Mathématiques et musique - http://perso. orange. +morefr/jean-paul. davalan/divers/musique/index. html * Iannis Xenakis - http://www. iannis-xenakis. org * Vladimír Hirsch: Sense Geometry - http://www. vladimirhirsch. com/cz_vhsolo. html.
Kategorie:Hudební směry Kategorie:Umělecké směry Kategorie:Hudební terminologie