Mezihoří (Blatno)

Mezihoří (dříve Gerštorf) je vesnice v Krušných horách v okrese Chomutov. Stojí asi devět kilometrů severozápadně od Chomutova v nadmořské výšce okolo 745 metrů. Byla založena v roce 1577. Zpočátku patřilo k červenohrádeckému panství, ale později bylo převedeno k Ahníkovu. Hlavním zdrojem obživy obyvatel byl zejména chov dobytka, práce v lese a drobná domácí výroba dřevěného zboží. V první polovině dvacátého století se Mezihoří stalo samostatnou obcí, ale od roku 1951 je částí obce Blatno.

Název

Původní název vesnice Gersdorf byl odvozen z přídomku zakladatele, kterým byl August z Gersdorfu. V historických pramenech se jméno vesnice vyskytuje ve tvarech: Görssdorff (1623) nebo Gersdorf (1787 a 1846). +more Jméno Mezihoří bylo stanoveno až vyhláškou ministerstva vnitra ze dne 25. dubna 1952.

Historie

Dům v dolní části vesnice +morejpg|náhled'>Dům v horní části vesnice Penzion s restaurací vyhořel v roce 2016. .

Mezihoří bylo založeno 10. září 1577 novým majitelem červenohrádeckého panství, kterým se stal August z Gersdorfu. +more V zakládací listině je uvedeno prvních patnáct obyvatel, z nichž každý dostal k obhospodařování pozemek o velikosti padesát dílů. Jeden díl představoval čtverec o hraně osmnáct sáhů, tj. asi 1027 m².

Již v roce 1578 se majitelem panství stal Bohuslav Felix Hasištejnský z Lobkovic, po kterém je převzal jeho syn Bohuslav Jáchym Hasištejnský z Lobkovic. Bohuslav po smrti své manželky vyměnil rozsáhlé chomutovské panství s Jiřím Popelem z Lobkovic, kterému patřilo až do jeho mocenského pádu v roce 1594, kdy mu byl zkonfiskován veškerý majetek. +more Rozsáhlý majetek byl po částech rozprodán. Mezihoří koupil Linhart ze Štampachu, a připojil ho k ahníkovskému panství, ale za Linhartova syna Jana Jindřicha ze Štampachu bylo převedeno k Březnu. Po potlačení českého stavovského povstání mu byl majetek zabaven, a do zástavy jej získal hrabě Jaroslav Bořita z Martinic, od kterého ho koupil jeho zeť Florián Žďárský ze Žďáru. Jaroslav Bořita mezitím výhodně nakoupil řadu zkonfiskovaných statků, a vytvořil rozsáhlé panství Ahníkov-Prunéřov, ke kterému později připojil také Březno s Mezihořím. Součástí ahníkovského panství Mezihoří zůstalo až do roku 1850.

Podle Berní ruly z roku 1654 bylo Mezihoří ve špatném stavu a obyvatelé se živili především chovem dobytka. Žilo zde patnáct chalupníků, kterým dohromady patřilo 22 potahů, 29 krav, deset jalovic a šest koz. +more Podle popisu z roku 1794 měla vesnice 27 domů se 147 obyvateli, k jejichž robotním povinnostem patřila práce o žních v Boleboři a u dvora ve Vičicích. Kromě toho museli za malou odměnu pracovat v lese. V osmnáctém století se rozšířilo pěstování a a předení lnu. Ve vesnici byl mlýn a olejna se čtyřmi stoupami. Jedinými řemeslníky byli dva tesaři a tři dřevorubci. Během devatenáctého století si většina obyvatel přivydělávala výrobou dřevěných hraček a zboží pro domácnost. Od roku 1865 pracovaly desítky domácích výrobců pro hračkářskou firmu Daniela Strechy. Z této doby se v Mezihoří zachoval unikátní hračkářský soustruh. Kromě toho bylo významným zdrojem příjmů zpracování mléka a prodej mléčných výrobků v Chomutově. V roce 1860 vznikl další mlýn s pilou, která fungovala až do roku 1910. Třetím mlýnem byl , jehož budovy se částečně dochovaly pod zaniklým rybníkem u silnice do Kalku. Postupně byl upraven na výrobu třísla, oleje a šindelů.

V devatenáctém století se začal rozvíjet cestovní ruch, a v létě do Mezihoří přijíždělo mnoho lidí na letní byt. Německý spolek ve vesnici vybudoval turistickou chatu, ke které vedlo několik turisticky značených cest. +more Chata byla po roce 1945 upravena na hostinec, později na rekreační chatu Hygie, ale v roce 1998 byla zbořena. Zpracování dřeva a výroba hraček zanikla v období druhé světové války, před kterou ve vesnici fungovaly tři hostince, řeznictví, obchod, dvě trafiky a řemeslo provozovali čtyři truhláři, tesař a kovář.

Přírodní poměry

Říčka Bílina

Mezihoří stojí v jižní části katastrálního území Mezihoří u Chomutova o rozloze 3,37 km² v Ústeckém kraji asi tři kilometry severně od Blatna a devět kilometrů severozápadně od Chomutova. Katastrální území zaujímá vrcholovou část Mezihořského vrchu a jeho jižní svahy. +more Na jihozápadě je vymezeno tokem řeky Bíliny.

Geologické podloží tvoří předvariské intruzivní horniny a horniny neznámého stáří, které jsou často deformované a metamorfované. Zastupují je různé druhy metagranitů až metagranodioritů a ortoruly. +more Vyskytují se ve vrcholové části Mezihořského vrchu a v místech, na kterých stojí vesnice. Oblast mezi nimi protíná přibližně ve směru západ-východ pás prekambrických hornin zastoupených dvojslídnými a biotitickými rulami.

V geomorfologickém členění Česka oblast leží v geomorfologickém celku Krušné hory, podcelku Loučenská hornatina a okrsku Rudolická hornatina, která na jihozápadě v údolí Bíliny hraničí s Přísečnickou hornatinou a v nejjižnější části také s Bolebořskou vrchovinou. Nejvyšším bodem je vrchol Mezihořského vrchu s nadmořskou výškou 916 metrů, který se nachází severovýchodně od vesnice. +more Naopak nejnižší bod leží v údolí Bíliny přibližně ve výšce 625 metrů. Zástavba vesnice je rozptýlená na jihovýchodním úbočí vrchu Homolka ve výškách 665-790 metrů.

Z půdních typů se vyskytuje pouze podzol kambický. Jediným významnějším vodním tokem je Bílina s řadou drobných bezejmenných přítoků.

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 183 obyvatel (z toho 89 mužů) německé národnosti, kteří byli římskými katolíky. Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 177 obyvatel. +more Národnostní ani náboženská skladba se nezměnila.

Obecní správa

Mezihoří je částí obce Blatno, ke kterému bylo připojeno v roce 1951. Po zrušení poddanství bylo v roce 1869 uváděno jako osada obce Boleboř, ale při sčítání lidu v letech 1880-1930 se stalo samostatnou obcí.

Při volbách do obecních zastupitelstev konaných 22. května 1938 v Mezihoří žilo 105 voličů. +more Volby však neproběhly, protože kandidátní listinu podala pouze Sudetoněmecká strana, která se tak automaticky stala vítězem voleb.

Doprava

Mezihoří leží nad křižovatkou silnic třetí třídy č. III/2521 z Chomutova do Mezihoří a č. +more III/25211 z Boleboře do Kalku, ale do samotné vesnice vede pouze nečíslovaná účelová komunikace. U křižovatky silnic stojí zastávka autobusové linkové dopravy. Nejbližší pravidelně obsluhované železniční stanice se nachází v Chomutově nebo v Jirkově. Mezihořím vede modře značená turistická trasa z Boleboře do Zákoutí a zeleně značená trasa z Bezručova údolí do Hory Svaté Kateřiny. Po silnici z Blatna do Kalku je značena cyklotrasa č. 3077.

Společnost

Sjezdovka

Školství

V roce 1789 byla v Mezihoří otevřena malá jednotřídní škola s bytem učitele. Postupně byla rozšiřována, ale ve dvacátém století zanikla, a budova byla upravena na rekreační objekt.

Sport

Od třicátých let dvacátého století se v Mezihoří pořádaly lyžařské běžecké závody a do konce čtyřicátých let zde fungoval skokanský můstek. V padesátých letech byly otevřeny dva lyžařské vleky a od sezóny 1999/2000 se sjezdovky uměle zasněžují.

Pamětihodnosti

Usedlost čp. 4, 8, 10, 25, 26 * Usedlost če. 34, pův. čp. 23 * Ve vesnici stojí kaple z roku 1900 a množství křížů, z nichž se zachoval pouze jeden u cesty pod horní částí vesnice.

Odkazy

Reference

Související články

Římskokatolická farnost Boleboř * Římskokatolická farnost - děkanství Jirkov

Externí odkazy

Kategorie:Vesnice v okrese Chomutov Kategorie:Sídla v Krušných horách Kategorie:Blatno (okres Chomutov) Kategorie:Sídla na řece Bílině Kategorie:Ahníkovské panství Kategorie:Červenohrádecké panství Kategorie:Chomutovské panství