Midraš

Midraš ( doslova „zavrtávání se“) je odvozen od slovesa דרש ve významu „hledat, bádat, zkoumat“, tedy snaha zkoumat a porozumět biblickému textu. Podle Bible se draši, tedy výkladu, věnovali již Mojžíš a Ezdráš. Midraš tak může znamenat: # Midraš - obecné vykládání Písma a bádání v něm, odtud bejt midraš - dosl. dům výkladu, škola zabývající se výkladem Písma. # Midraš jako homiletický výklad Písma. # Midraš - jedno ze tří tradičních učení judaismu právní povahy, kdy je z výkladu biblického textu vyvozováno určité právní nařízení - halacha - viz Ústní tóra # Midraš - označení literárního díla, konkrétně sbírky exegetických výkladů Písma. ## rozlišujeme halachické midraše - Mechilta, Sifra a Sifrej - Midraš vykládá určitý biblický text a z něj vyvozuje halachické poučky. ## a agadické (vyprávěcí) midraše (např. sbírka Midraš Raba, Midraš Tanchuma apod.), které se věnují výkladu biblického textu bez toho, aby se snažily vyvodit z výkladu nějaké právní ustanovení. ## Midraše můžeme nadále dělit na exegetické a homiletické (vykladačské a kazatelské), avšak zde často není možné mezi oběma žánry přesně rozlišit

Původ midrašů

Naprostá většina midrašů vznikala v Izraeli; midraše, které vznikaly v Babylonii, nebyly kompilovány jako samostatné spisy, ale spíše integrovány do textu Babylónského Talmudu (např. součástí traktátu Megila je midraš Ester raba).

Původ midrašů sahá prokazatelně až do 3. stol. +more, nejmladší midraše pochází z období vrcholného středověku. Někteří badatelé se domnívají, že nalezli midraše z doby mnohem starší, někdy jsou jako důkaz existence midrašů předkládány některé evangelijní texty z Nového Zákona, eventuálně kumránský výklad (pešer k Abakukovi), nebo dokonce targum, tj. aramejský překlad Bible, podle tradice praktikovaný již Ezdrášem a Nehemjášem a připisovaný podle autorství Onkelovi - proselytovi nebo Jonatanu ben Uzielovi. Tato tvrzení jsou ovšem z důvodu nedostatku důkazů neudržitelná.

Halachické midraše

Jedná se o sbírky výkladů Tóry, jejichž cílem bylo vyvodit z textu halachická nařízení. Tyto midraše patří mezi nejstarší, doba jejich redakce je odhadována na 3. +more stol. Přesné autorství je sporné, stejně jako jejich vztah s Mišnou, která byla redigována v téže době, nebo s Talmudem.

Halachické midraše jsou následující: * Mechilta (aramejsky מכילתא - míra, pravidlo, norma) je halachický midraš ke knize Exodus. Jsou nám známy dvě verze, Mechilta de-Rabi Jišma’el a Mechilta de-Rabi Šim’on bar Jochaj. +more K závěrečné redakci textu došlo pravděpodobně ve 3. , respektive ve 4. století. * Sifra (aramejsky ספרא - kniha) je halachický midraš ke knize Leviticus. Někdy je nazývána i jako Torat Kohanim תורת כהנים, Zákon kněží, protože Leviticus se týká především zákonů ohledně obětní bohoslužby. Redakce je odhadována na druhou pol. 3. století, ovšem s výhradami, že na textu Sifry tak, jako jej známe dnes, proběhla řada dalších úprav. * Sifrej (aramejsky ספרי - knihy) je halachický midraš ke knihám Numeri a Deuteronomium. Někdy jsou tyto od sebe oddělovány a označovány jako Sifrej Numeri a Sifrej Deuteronomium. Oba midraše vznikly koncem 3. století. Mezi Sifrej bývá též řazen midraš Sifrej Zuta ספרי זוטא - dosl. malé Sifrej. Obsahuje komentář k Numeri a podle některých badatelů je starší, než všechny ostatní halachické midraše.

Agadické midraše

Tyto midraše jsou též děleny do dalších podkategorií, a to jako exegetické nebo homiletické. Jejich účelem bylo vykládat biblický text, ať už z důvodu snadnějšího porozumění nebo z důvodu vysvětlení obtížně či nelogicky znějících pasáží. +more Lze předpokládat, že tyto midraše jsou buďto kompiláty složenými z různých homilií (kázání), které byly přednášeny v synagogách ve starověkém Izraeli, nebo sbírkami zaznamenaných exegetických výroků. Jsou psány formou mišnické hebrejštiny, s občasnými přechody do aramejštiny a s výpůjčkami z řečtiny. Midraše se vzájemně mezi sebou doplňují, často obsahují duplicitní témata, rovněž často se tato duplicitní témata v jednotlivostech liší (tradent, jména, pořadí událostí atd. ).

Midraš Raba

Midraš Raba ( dosl. Velký Midraš) je sbírkou exegetických a homiletických midrašů k Tóře a pěti svátečním svitkům, tedy k těm biblickým knihám, které byly předčítány veřejně v synagoze. +more Skládá se z následujících midrašů: * Berešit Raba (hebrejsky , uváděn též jako Genesis Raba) - Velký midraš ke knize Genesis. Podle tradice sepsán Rabi Ošajou kolem roku 300, toto datování je ovšem nepodložené. Pravděpodobnější se zdá možnost konečné redakce v 5. století. Podle některých názorů vznikl původně jako samostatný midraš a do sbírky Midraš Raba byl přidán později. * Šemot Raba (hebrejsky , uváděn též jako Exodus Raba) - Velký midraš ke knize Exodus. Pravděpodobně je složen ze dvou částí, přičemž první část se doplňuje s Mechiltou, druhá, pravděpodobně starší, je tematicky blízká Midraši Tanchuma (viz níže). Datování je nejisté, poprvé zmíněn Azrielem z Gerony a Nachmanidem až v pol. 13. století. Leopold Zunz jej datje do 11. - 12. století. * Va-Jikra Raba (hebrejsky , uváděn též jako Leviticus Raba) - Velký midraš ke knize Leviticus. Tento midraš má řadu společných vlastností s Berešit Raba, s tím, že Va-Jikra Raba představuje vývojově vyšší stupeň, přechod od čistě exegetického midraše k homiletickému. Vznikl pravděpodobně v 5. století v Izraeli. * Ba-Midbar Raba (hebrejsky , uváděn též jako Numeri Raba) - Velký midraš ke knize Numeri. Podobně jako Šemot Raba se skládá ze dvou různých částí, z nichž první je agadou (vyprávěním) prvních sedmi kapitol knihy Numeri, druhá část je homiletickým midrašem ke kapitolám 8 až 36. Konečná redakce je podle zatím posledních výzkumů datována do 12. století. * Devarim Raba (hebrejsky , uváděn též jako Deuteronomium Raba) - Velký midraš ke knize Deuteronomium. Vznik byl pravděpodobně velmi komplikovaný, ani jeden rukopis není zcela shodný z pozdější tištěnou verzí, z důvodu mnoha dalších faktorů je nemožné datovat vznik midraše přesněji, než mezi léty 450 až 800. * Šir ha-Širim Raba (hebrejsky , uváděn jako Píseň Raba) - Velký midraš ke knize Píseň písní. Vznik datován mezi 6. až 8. století. * Rut Raba (hebrejsky , uváděn jako Rút Raba) - Velký midraš ke knize Rút. Jako „Raba“ je označován až od r. 1545, do té doby nazýván Midraš Rut. Pochází pravděpodobně z Izraele a vznikl ve 4. století. * Ejcha Raba (hebrejsky , uváděn jako Pláč Raba) - Velký midraš ke knize Pláč Jeremjášův. Dochován ve dvou zněních, nejstarší doložitelné datování 10. až 11. století. * Kohelet Raba (hebrejsky , též pouze , uváděn jako Kazatel Raba) - Velký midraš ke knize Kazatel. Podobně jako midraš ke knize Rút je uváděn jako „Raba“ až od r. 1545, vznikl nejspíše v 8. století v Izraeli. * Ester Raba (hebrejsky , též pouze , uváděn jako Ester Raba) - Velký midraš ke knize Ester. Skládá se ze dvou částí, první pochází možná z 6. století, o druhé části existují domněnky, že vznikla až v 11. století, obě části pravděpodobně spojeny v 12. nebo 13. století.

Midraš Tanchuma

Midraš Tanchuma , nazýván též Midraš Jelamdenu , nebo též Tanchuma Jelamdenu . Nazván pravděpodobně podle častého úsloví „Rabi Tanchuma bar Aba začal vykládat“, podle některých zdrojů je Rabi Tanchuma považován za autora předlohy tohoto midraše; nebo podle častých úvodních slov "Jelamdenu rabenu" - Náš učitel nás učí. +more Jedná se o hebrejsky psaný midraš k Tóře. Existuje ve dvou vydáních, které jsou standardně označované jako Vilna (jedno z posledních vydání proběhlo ve Vilniusu r. 1831) s komentáři nazvanými Ec Josef a Anaf Josef; a vydání Buber, nazvané podle editora Salomona Bubera (dědečka Martina Bubera). Midraš vznikal pravděpodobně v 5. století, nicméně i po ustavení základní podoby následoval dlouhý vývoj.

Jalkut Šim'oni

Jalkut Šim'oni je kompilací midrašů k celému Tanachu, v řadě případů je jediným zdrojem dnes již ztracených děl. Běžně bývá vydáván ve dvou svazcích, první k Tóře, druhý k prorokům a spisům. +more Jeho autorem je Šim'on ha-Daršan (vykladač), který žil pravděpodobně ve Frankfurtu nad Mohanem, ovšem vedou se spory ohledně doby jeho působení - datuje se od 11. až do 13. století.

Kromě tohoto Jalkutu existuje i Jalkut ha-Machiri, který je pravděpodobně dílem Machira ben Aba Mari, vznikal nejspíše ve 12. +more století ve Španělsku nebo jižní Francii, a tematicky navazuje na sbírku Midraš Raba.

Poslední Jalkut je Jalkut Re'uveni autora Rubena (Re'uvena) Hoszke (Jehošu'y) Kohena, pražského rabína, který zemřel r. 1637. +more Jalkut Re'uveni obsahuje kabalistické výklady k Tóře.

Pokud je v literatuře řečeno pouze „Jalkut“, pak se tím myslí Jalkut Šim'oni. Jalkuty jakožto sbírky a kompilace od autorů, kteří měli k dispozici velké množství rukopisných verzí různých děl a midrašů, jsou dílem neocenitelné hodnoty především pro vědecko-kritickou badatelskou činnost.

Pesikta de-Rav Kahana

פסיקתא דרב כהנא

Pirkej de-Rabi Eli'ezer

פרקי דרבי אליעזר

Midraš Tehilim

Žalmy, jakožto velmi populární látka užívaná v midraších, získaly vlastní velkou midrašickou sbírku Midraš Tehilim , která vznikala v průběhu několika staletí, valná část nejspíše během talmudického období v Izraeli. I tato sbírka se skládá ze dvou původně nezávislých částí, přičemž druhá se nezachovala v rukopise, a je de facto převzatá z Jalkutu.

Midraš Mišlej

Midraš Mišlej je samostatný midraš ke knize Přísloví, část tohoto midraše se nejspíše ztratila. Není možné ani s jistotou říci, zda vznikl v Izraeli nebo Babylónii, ani v jakém období - odhady se pohybují od 7. +more do 9. století - pro pozdější odhad hovoří tvrzení, že autor midraše (nebo jeho části) vede spor s karaity. Midraš byl pravděpodobně znám již v gaonském období a určitě v 11. století.

Odkazy

Reference

Literatura

NEUSNER, Jacob - Midrash, Text and Commentary * PORTON, Gary G. - Understanding Rabbinic Literature

Související články

Tóra * Talmud * Mišna * Rabínská hermeneutika * Halacha

Externí odkazy

[url=http://midrash.webnode.cz/]Ukázky hagadických midrašů v češtině[/url]

Kategorie:Hebrejská slova a fráze Kategorie:Židovská náboženská literatura