Missa pastoralis in C boemica

Missa pastoralis in C boemica („Pastorální mše česká v C dur“), také uváděná jako mše „Čuj, Miko, čuj!“ nebo Moravská mše vánoční, je vánoční skladba z poloviny 18. století. Složil ji v lidovém nářečí pro velké nástrojové obsazení moravský kantor Josef Schreier. Mše je lidovějším protějškem slavné skladby Missa pastoralis in D Václava Jana Kopřivy. Latinský text byl Josefem Schreierem použit jen na úvod jednotlivých částí. Většina ostatního textu je česky. Stejně jako slavná pastorela Applausus pastoricus Jeronyma Haury (1704-1750), brněnského augustiniána původem z Týna nad Vltavou, je mše po hudební stránce až na výjimky prosycena motivy valašské lidové hudby.

Charakteristika

Tato mše je v podstatě sledem pastorel, drobných scének s pastýřskými náměty. Čerpá po stránce melodické i textové z valašského lidového prostředí. +more Je plná veselí, jasu a radosti z narození Páně. Podle objevitele tohoto díla, profesora PhDr. Jana Trojana, CSc. , jedinečnost Schreierovy vánoční mše spočívá v tom, že se zde prolíná latinská liturgie s českým textem a také moravským, respektive zabarveným valašským dialektem. V první části je mše dokonce řecko-latinsko-česká. Řadí se mezi nejvýznamnější díla barokní pastorální hudby vyvěrající z moravského temperamentu a folkloru severovýchodní Moravy. Melodika a rytmika vychází z moravské lidové hudby ve starých tóninách období pozdního baroka. Po úvodní liturgické invokaci se rozvíjí skladba v podobě drobných pastýřských scének, spíše jako pastorelová, než pastorální mše. V tomto ohledu je možno ji považovat jako předchůdkyni přibližně o 40 let mladší proslulé pastorální mše „Hej mistře“ Jakuba Jana Ryby.

Části

# Kyrie # Gloria # Credo # Sanctus # Benedictus # Ossana # Agnus Dei # Dona nobis pacem

Historie

Dílo vzniklo kolem roku 1755 za Schreierova učitelského působení v Bílovicích na Uherskohradišťsku. Ve své době byla Schreierova mše tak oblíbená, že se hrála nejen po celé Moravě a v Čechách, ale i v Polsku a v Uhrách. +more V oblibě byla celé jedno století. Později upadla v zapomnění, na čemž se částečně podepsaly církevní reformy chrámové hudby, částečně nástup modernějších skladatelů tvořících v poněkud jiném, rokokovém duchu, jako např. Jakub Jan Ryba.

Po znovuobjevení

Missa pastoralis in C boemica byla spolu s Pastorellou in D oživena až po 200 letech v roce 1983 zásluhou emeritního profesora Janáčkovy akademie múzických umění Jana Trojana, který zveřejnil v revui Hudební věda 1/1983 (s. 41-58) studii Missa pastoralis in C boemica/a/Canto, Alto/Basso/Vl I, II, Clarino vel Corno Imo et Ildo/Tympano/et/Organo. +more Stalo se tak na základě upozornění paní Hedviky Pohankové, přes brněnského muzikologa prof. Jiřího Sehnala, která při katalogizaci starých fondů v archivu kláštera v Rajhradě narazila na pozoruhodnou vánoční mši, v níž se prolínala latina s češtinou. Ještě v prosinci 1983 předvedl dr. František Malý se souborem Musica pastoralis vánoční mši Josefa Schreiera v Malém divadle hudby na Smetanově ulici v Brně, ovšem pouze v provedení se smyčci.

Díky činnosti Trojanova dlouhodobého spolupracovníka, učitele Zdeňka Smiřického z Dřevohostic, zažilo toto hudební dílo novodobou premiéru v plném nástrojovém obsazení podle rajhradského notového zápisu 25. prosince 2002 v chrámu svatého Michala v Olomouci, o tři dny později pak v Schreierových rodných Dřevohosticích v kostele sv. +more Havla (obojí provedení: Collegium vocale Olomouc).

První zahraniční novodobou premiéru mše slyšeli posluchači 18. prosince 2004 v chrámu sv. +more Karla Boromejského ve Vídni (zpíval Smíšený pěvecký sbor Města Uničova a Komorní orchestr ZUŠ Uničov).

Od té doby byla mše prováděna na různých místech po ČR, a to jak v chrámech, tak i v divadlech či jinde: např. v Domě umění ve Zlíně, v Tršicích, Velkém Újezdě, Hněvotíně či Drahanovicích, kostele Jména Panny Marie ve Křtinách, katedrále sv. +more Víta v Praze (při slavnostní mši svaté, kterou sloužil kardinál Dominik Duka), poutním kostele Očišťování Panny Marie v Dubu nad Moravou (provedeno na dobových nástrojích), v kostele Nanebevzetí Panny Marie ve Šlapanicích, opět ve Schreierových rodných Dřevohosticích (k 300. výročí narození), v kostelech sv. Vavřince v Bojkovicích a Vizovicích či ve Všechovicích, dále v kostele svatého Michaela archanděla a P. Marie Růžencové v Brně (kompletní provedení trojhlasé verze v tradiční (tridentské) katolické mši). Opakovaně také mši nastudovali v Brně v Janáčkově divadle (Národní divadlo Brno).

Odkazy

Reference

Literatura

Externí odkazy

(dokument) * [url=https://vanocnistromvdedicich. blogspot. +morecom/2020/01/josef-schreier-moravska-mse-vanocni-cuj. html]Vánoční strom v Dědicích: Josef Schreier, Moravská mše vánoční „Čuj, Miko, čuj. “ (Missa pastoralis in C boemica)[/url] - latinský text a jeho překlad, valašský text, noty * (dokument) * (dokument).

Kategorie:Mše (hudba) Kategorie:Vánoční hudba