Mistr Týnské Kalvárie

Mistr Týnské Kalvárie, také Mistr Týnského Ukřižování byl anonymní řezbář působící v Praze přibližně v období 1390-1420, který vyšel z parléřovského sochařství. Jeho dílo tvoří paralelní větev české plastiky, která není přímo závislá na krásném slohu. Dochované sochy tohoto řezbáře patří k vrcholným dílům českého gotického umění.

Život

Mistr Týnské Kalvárie je totožný s tzv. Mistrem Dumlosů nebo Mistrem Dumlosovského ukřižování Ericha Wiese , který ho tak označil podle Ukřižování v kapli Dumlosů ve vratislavském kostele sv. +more Alžběty a jeho dílnu situoval do Vratislavi. Pozdější badatelé přinesli doklady, že sochař působil v Praze a vratislavské sochy jsou importy. Jan Chlíbec uvádí, že byl činný od devadesátých let 14. století do počátku husitských válek na konci 20. let 15. století a pak doklady o jeho činnosti mizí. Formální znaky jeho umění lze nalézt v dílech následovníků a žáků, např. tzv. Mistra z Eriskirchu, který působil ve švábské oblasti Pečírka se domníval, že do Eriskirchu se před husitskými válkami uchýlil samotný Mistr Týnské Kalvárie.

Němečtí badatelé Wiesse, Pinder a Opitz ve 20. letech 20. +more století a později také Milena Bartlová datovali jeho díla až po husitských válkách, které by znamenalo zařazení soch do zcela jiných společenských souvislostí. Jejich tvrzení je založeno na zprávě z období baroka, která udává vložení ostatků do hlavy Ukřižovaného Krista z Týnského chrámu v roce 1439. Podle Bartlové se Mistr Týnské Kalvárie vyučil až v prvních desetiletích patnáctého století v Praze, další zkušenosti nabral v zahraničí, mimo jiné v Budíně, a do Prahy se opět vrátil po skončení husitských válek. Zakázky získával v Praze a Vratislavi. Jeho díla lze podle ní datovat do let 1407-1420 a 1436-1450.

Albert Kutal tuto pozdní dataci již dříve odmítl a poukázal na to, že vznik takové slohově čisté a kvalitní práce v roce 1439 by byl v Praze anachronismem a navíc vnější poměry nepřály podobné monumentální objednávce. Kutal seřadil díla do časové řady a upozornil i na souvislost s tehdejší deskovou malbou (Roudnický oltář, 1410-1420, Kapucínský cyklus, kolem 1420). +more Na základě dochovaných dobových listin předpokládal, že Mistr Týnské Kalvárie by mohl být totožný s mistrem Mikulášem, který byl zároveň malířem a je zmíněn roku 1413, kdy pracoval pro Novoměstskou radnici a polychromoval blíže neurčenou sochu, pravděpodobně Bolestného Krista.

Mistr Týnské Kalvárie byl současníkem Mistra z Großlobmingu a severského řezbáře, působícího v severní Itálii (Hans z Judenbergu . ), který ve 20. +more letech 15. století vytvořil expresivní a monumentální Ukřižování pro benátský kostel S. Giorgio Maggiore a patrně též pro S. Lorenzo ve Florencii a dóm v Imole. V jeho dílně působil další významný řezbář, autor Krucifixu Martelli a dalších tří Ukřižování pro kostely v Bologni (S. Michele in Bosco, S. Petronio) a Římě (S. Agostino). Panna Marie z kostela S. Marco, jejímž autorem je patrně Mistr z Großlobmingu, má řasení drapérie podobné Panně Marii z dumlosovského Ukřižování. Také další sochy v tomto kostele dokládají vliv českého krásného slohu.

Větší počet sochařských děl, která ovlivnil Mistr Týnské Kalvárie, se nachází zejména v Polsku (Ukřižovaný z Kalvárie v Hnězdně, Kristus a Jan Evangelista ze skupiny Kalvárie v kostele sv. Alžběty a kostele Corpus Christi ve Wroclawi) nebo v Košicích (dóm sv. +more Alžběty). Přímo z dílny Mistra Týnské Kalvárie pravděpodobně pochází tzv. Mistr z Eriskirchu (pokud to nebyl samotný Mistr Týnské Kalvárie po emigraci z husitských Čech), jehož dílna ve druhém desetiletí 15. století působila ve Švábsku. Ten, spolu s dalšími českými umělci, působícími v Ulmu, ovlivnil i díla Hanse Multschera z konce 20. let (Bolestný Kristus ze západního portálu ulmské katedrály, 1429). Zprostředkovaný vliv děl Mistra Týnské Kalvárie lze nalézt i ve svatoštěpánském dómu ve Vídni, v Norimberku (Germanisches Nationalmuseum) a dómu ve Wismaru nebo v díle Mistra Ukřižování ze sv. Bartoloměje, který působil po roce 1450 v Plzni. Směr vytyčený Mistrem Týnské Kalvárie reprezentuje v deskové malbě Mistr Rajhradského oltáře.

Dílo

Dílo Mistra Týnské Kalvárie navazuje na parléřovskou stavební a sochařskou huť a má kořeny v okruhu horizontálních piet. Je v něm patrný odklon od krásného slohu, představovaného zejména opukovými líbeznými postavami Madon s dítětem a bezprostředně souvisí spíše s řezbářskou tvorbou parléřovské huti, do jejíhož okruhu jsou řazena díla jako Madona z Kladska, torzo sv. +more Prokopa ze Strakonic, Sv. Kunhuta ze Stanětic, Světice z Dolní Vltavice, Sv. Mikuláš z Vyššího Brodu nebo reliéfy z rámu Madony svatovítské. Plasticky cítěnou formu, realismus a monumentalitu jeho děl badatelé odvozují od sochařské výzdoby Staroměstské mostecké věže, zejména sochy sv. Vojtěcha. Blízké analogie v typice tváří lze nalézt v dobové deskové malbě (Církvická deska - Mistr Třeboňského oltáře, Roudnický oltář, Kapucínský cyklus) nebo tzv. Ambraském náčrtníku.

Sochař směřuje od estetické účinnosti a nádhery k hledání smyslu lidské existence, monumentalitě a naturalistickému zobrazení pašijových scén a Kristova utrpení. Charakteristickými formálními rysy děl Mistra Týnské Kalvárie jsou větší štíhlost a ušlechtilost formy, vyhraněný typ tváře a sugestivní polychromie s plastickým vyobrazením Kristových ran, dávajícím důraz na eucharistii. +more Řezbář sice také využívá formálního aparátu krásného slohu, ale jeho vztah k světu se vyznačuje novou vážností a hloubku citového života, otřeseného náboženskou krizí.

Za nejranější práce Mistra Týnské Kalvárie jsou považovány Ukřižovaný Kristus ze Svatovítského chrámu a Kalvárie z kaple Dumlosů ve Vratislavi. Vrcholnými díly jsou monumentální Týnská Kalvárie v Týnském chrámu v Praze a oba Bolestní Kristové z pražských radničních síní. +more V jeho dílně vznikla patrně i Pieta z Všeměřic a Madona týnská. V posledním případě jde o dřevořezbu v dubovém dřevě bez polychromie, která dokládá vliv jihoněmeckého sochařství z počátku 15. století. Je možné, že byla zhotovena při příležitosti návštěvy císaře Zikmunda v Praze. Podle Turečkové jsou Týnské madoně nejbližší Madona z Eichstattu a Madona z Tirol, obě z roku 1420.

Známá díla

1390-1400 Krucifix, Chrám sv. Víta v Praze * před 1400 Kalvárie z kaple rodu Dumlosů, kostel sv. +more Alžběty ve Vratislavi, nyní Muzeum Narodowe, Varšava * před 1400 Sv. biskup, kostel sv. Alžběty ve Vratislavi, nyní Muzeum Narodowe, Vratislav * kolem 1400, Madona, kostel sv. Alžběty ve Vratislavi, nyní Muzeum Narodowe, Vratislav * kolem 1400 Ukřižovaný z Jílového, kostel sv. Vojtěcha, Jílové * 1407 Bolestný Kristus ze Staroměstské radnice v Praze * 1413 Bolestný Kristus z Novoměstské radnice v Praze (nyní MHMP) * kolem 1410 Ukřižovaný ze sv. Jana pod Skalou, hrad Karlštejn * kolem 1410 Sv. Jan Evangelista, Národní galerie v Praze * 1410- 1420 Týnská Kalvárie, Týnský chrám v Praze * kolem 1415 Pieta z Všeměřic (podle Mikeše rané dílo nebo práce jiného autora z okruhu Hanse Multschera) * kolem 1415 Oplakávání Krista z Plzně (dílna MTK) * po 1415 Pieta z Litoměřic (dílna MTK) * kolem 1420 (nebo 1436) Trůnící Madona týnská * 1420-1430 Oplakávání Krista z kostela Panny Marie před Týnem (okruh MTK) * 1390-1400 Hlava Krista - fragment Piety (okruh MTK), nalezeno v Hradci Králové, nyní Národní galerie v Praze.

File:Kalvárie z kaple Dumlosů (před 1400), Wroclaw. jpg|Kalvárie z kaple Dumlosů (před 1400), File:Týnská Kalvárie (po1410), Mistr Týnské kalvárie. +morejpg|Týnská Kalvárie (po 1410) File:Bolestný Kristus ze Staroměstské radnice (po 1400). jpg|Bolestný Kristus ze Staroměstské radnice (1407) File:Bolestný Kristus z Novoměstské radnice (po 1419). jpg|Bolestný Kristus z Novoměstské radnice (1413) File:Sv. Jan Evangelista, Mistr Týnské Kalvárie (kolem 1410), Národní galerie v Praze. jpg|Sv. Jan Evangelista (kolem 1410) Národní galerie v Praze File:Pieta z Všeměřic, AJG Hluboká nad Vltavou. jpg|Pieta z Všeměřic (kolem 1415), Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou File:Oplakávání Krista (kolem 1415), následovník Mistra Týnské Kalvárie, Museum of Religious Art of the Pilsen Diocese. jpg|Oplakávání Krista (kolem 1415), následovník Mistra Týnské Kalvárie, Muzeum církevního umění plzeňské diecéze File:Oplakávání Krista z kostela Panny Marie před Týnem (1420-1430), Mistr Týnské Kalvárie. jpg|Oplakávání Krista z kostela Panny Marie před Týnem (1420-1430).

Související díla

po 1400 Ukřižovaný z Třeboně * kolem 1400 Ambraský náčrtník * kolem 1410 Madona z Nesvačil (Mistr nesvačilských soch) * 1410-1415 Pieta z Nesvačil (Mistr nesvačilských soch) * kolem 1415 Madona z františkánského kostela v Plzni * kolem 1415 Ukřižovaný z Českého Krumlova * kolem 1415 Ukřižovaný z kostela sv. Jiljí v Praze * 1413-1419 Ostatkové bysty sv. +more Petra a Pavla, Arcibiskupský palác * 1415-1420 Pieta ze Železného Brodu, kostel sv. Jakuba, Železný Brod * před 1420 Oplakávání Krista, Národní muzeum v Praze * 1420-1430 Ukřižovaný z Chebu * po 1430 Oplakávání Krista ze Sobotky * kolem 1435 Panna Maria Bolestná z Krupky, Regionální muzeum v Teplicích.

File:Ambraský náčrtník (kolem 1410), Kunsthistorisches Museum, Vídeň (faksimile) III. jpg|Ambraský náčrtník (kolem 1410), Kunsthistorisches Museum, Vídeň (faksimile) File:Madona z Nesvačil (kolem 1420-1430), Národní galerie v Praze (2). +morejpg|Madona z Nesvačil (kolem 1420-1430), Národní galerie v Praze File:Pieta z Nesvačil (kolem 1420-1430), Národní galerie v Praze. jpg|Pieta z Nesvačil (kolem 1420-1430), Národní galerie v Praze File:Ukřižovaný Kristus (1420-1430), Cheb. jpg|Ukřižovaný Kristus z Chebu File:Sv. Barbora (1410-1420) II, Mistr Týnské Kalvárie-okruh, MN Varšava. jpg|Sv. Barbora (1410-1420), Mistr Týnské Kalvárie-okruh, MN Varšava.

Reference

Literatura

Kateřina Bartuňková, Mistr Týnské kalvárie, bakalářská práce, FF UK, UDU Praha 2017 * Marie Čtvrtníková, Pieta ze Všeměřic v kontextu krásnoslohých piet, bakalářská práce, FF UK, UDU Praha 2014 * Martina Soušková, Pieta z Všeměřic a oplakávání z Korkusovy Hutě - rozbor děl a proměna ikonografie, bakalářská práce, FF JČU České Budějovice, 2013 * Michaela Čadilová, Ikonografické téma Bolestného Krista v českých zemích v době středověku, diplomová práce, FF UP v Olomouci, 2011 * Hana Turečková, Trůnící madona z Týnského chrámu, bakalářská práce, UDKU UK Praha 2007 * Milena Bartlová, Mistr Týnské kalvárie, Český sochař doby husitské, Academia, Praha 2004, * Homolka Jaromír, Chlíbec Jan, Šteflová Milena: Mistr Týnské kalvárie, katalog výstavy NG, Praha 1990 * Albert Kutal, České gotické umění, Obelisk Praha 1972 * Albert Kutal, České gotické sochařství 1350-1450, SNKLU Praha 1962

Externí odkazy

Kategorie:Gotičtí sochaři Kategorie:Čeští řezbáři Kategorie:Anonymní umělci