Mo Jen

Mo Jen (česky Nemluvit, pinyin , vlastním jménem Guan Moye, * 17. února 1955, Gaomi, Šan-tung) je čínský spisovatel. V roce 2012 obdržel Nobelovu cenu za literaturu.

Životopis

Mo Jen se narodil do zemědělské rodiny v městečku provincie Šan-tung. Jeho dědeček zakoupil pole (1,5 ha) a z toho důvodu byla rodina označena za kapitalisty. +more Rodiče pak během tzv. Velkého skoku pracovali v kalírně oceli a později byli odesláni na převýchovu. Mo Jen vyrůstal s babičkou a byl vyloučen ze školy. V jedenácti pracoval s dobytkem a poté v továrně na zpracování bavlny. Těžký život v dětství se pak projevoval v jeho literárním díle.

Na konci kulturní revoluce, v roce 1976, vstoupil do čínské armády, která mu zajistila lepší společenské postavení. Jako voják v roce 1981 napsal svůj první román Průsvitná mrkev. +more V 80. letech se věnoval studiu evropské kultury. Hlásí se ke spisovatelům jako David Herbert Lawrence, Ernest Hemingway, Franz Kafka, James Joyce, Heinrich Böll, Albert Camus, Günter Grass, ale především William Faulkner a Gabriel García Márquez, kteří silně ovlivnili jeho tvorbu. Během reforem Teng Siao-pchinga mu bylo umožněno publikovat a od roku 1984 i vyučovat na katedře literatury Vojenské kulturní akademie. V románech odsuzuje korupci a centrální plánování, přesto je považován za spisovatele blízkého Čínské komunistické straně. Je místopředsedou Svazu čínských spisovatelů. Ve svém projevu se pozitivně vyjadřoval o Mao Ce-tungovi. Z tohoto důvodu bylo udělení Nobelovy ceny za literaturu v roce 2012 považováno za kontroverzní. Je propagátorem četby světové literatury v Číně. Na Frankfurtském knižním veletrhu v roce 2009 prohlásil, že literatura může překonávat bariéry, které oddělují země a národy. Jako pseudonym si zvolil slovo nemluv - říká, že se vyjadřuje otevřeněji, než by čínská společnost přála. Slovem "nemluv" jej také napomínali rodiče jako malého chlapce v době kulturní revoluce.

V roce 2024 na čelil žalobě čínského blogera „za urážku čínských hrdinů“. Čínská vláda se ke kauze nevyjádřila, ale ve veřejném prostoru vznikla debata, zda je Mo Jen dostatečným patriotem.

Dílo

Mo Jen * 1981 - Průsvitná mrkev * 1984 - Radost - třinácti příběhů (anglicky 2002) * 1987 - Rod rudého čiroku (anglicky 1993) Román z období 20. +more a 30. let v rozbouřené Číně, plné boje a odboje mezi komunisty, nacionalisty a Japonci. Láska, humor, krutost se mísí s ideologií. V Číně dílo čelilo kritice za zpochybňování oficiální historie komunistické strany. * 1993 - Země alkoholu (anglicky 2000, česky 2015 v překladu Denise Molčanova, vyd. Mladá fronta) * 1995 - Česnekové povídky (anglicky 1995) * 1995 - Krev a mlíko (anglicky 2005, česky 2013 v překladu D. Molčanova, vyd. Mladá fronta): Na příběhu malého chlapce je zobrazen historický vývoj Číny ve 20. století. Popisuje pád císařství, občanskou válku, napadení Japonskem, boj komunistů s Japonci i Čankajškem, hladomor, kulturní revoluci a 80. léta. * 2002 - Hlavně se zasmát (poprvé vyšlo anglicky) * 2006 - Strasti životů a smrtí (anglicky 2008) * 2012 - Wa (vyšlo jen čínsky) * 2013 - Santalová smrt * 2016 - Velký třesk, (česky 2016 v překladu Denise Molčanova, vyd. Dauphin).

Česká vydání

V češtině do roku 2012 nevyšla žádná jeho kniha. Byla přeložena povídka Zemljankové radosti (překlad Denis Molčanov) a Vyschlá řeka, za jejíž překlad dostal František Reismüller Cenu Česko-čínské společnosti pro mladé sinology. +more Do angličtiny překládá jeho dílo převážně Howard Goldblatt (* 1939), profesor východoasijských jazyků a literatury na univerzitě Notre Dame.

Podle románu Mo Jena byl v roce 1987 natočen čínský film Rudé pole, který na filmovém festivalu v Západním Berlíně získal ocenění Zlatého medvěda. Podle románu Hlavně se zasmát byl natočen film Šťastné chvíle.

Nobelova cena

11. října 2012 mu byla udělena Nobelova cena za literaturu. +more Při udělení Švédská akademie ocenila, že "dokáže s halucinačním realismem spojovat lidové příběhy, dějiny a současnost". Dostal ji jako druhý Číňan po Kao Sing-ťienovi, který žije v emigraci ve Francii a jeho knihy jsou v Číně zakázány. Udělení ceny kritizoval obhájce lidských práv Tcheng Piao. Čínský spisovatel Ma Jian, žijící v Londýně, odsoudil Mo Jena za nedostatek solidarity se zakázanými čínskými autory a mlčení k osudu čínských disidentů. Naopak oficiální deník Žen-min ž’-pao Mo Jenovi k udělení ceny blahopřál. Druhý den po udělení ceny se však Mo Jen v prvním rozhovoru s médii vyslovil za propuštění vězněného disidenta Liou Siao-po, nositele Nobelovy ceny za mír z roku 2010.

Zajímavost

Mo Jen mluví pouze čínsky. Román Strasti života a smrti obsahuje přes 500 000 čínských znaků, které psal inkoustem a štětcem pouhých 42 dnů.

Odkazy

Reference

Literatura

Externí odkazy

[url=http://respekt. ihned. +morecz/c1-57877390-mo-jen-vyschla-reka]Vyschlá řeka[/url] Úryvky z povídky Vyschlá řeka (překlad František Reismüller) * [url=http://denikreferendum. cz/clanek/14513-vypravec-pribehu]Nobelovská přednáška 7. 12. 2012[/url] překlad z čínštiny Olga Lomová.

Kategorie:Čínští romanopisci Kategorie:Nositelé Nobelovy ceny za literaturu Kategorie:Čínští nositelé Nobelovy ceny Kategorie:Čínští komunisté Kategorie:Umělci Čínské lidové republiky Kategorie:Narození 17. +more února Kategorie:Narození v roce 1955 Kategorie:Muži Kategorie:Žijící lidé.