Modely komunikace

Modely komunikace jsou definice komunikace v rámci mediálních studií, které se snaží popsat, popřípadě i graficky znázornit, jak vypadá masová komunikace, z čeho se skládá a jaké prvky v ní hrají jakou roli.

Původní modely

První definování komunikace učinil Harold D. Lasswell v roce 1948, model nese označení Lasswellova formule. +more Nešlo však o model jako takový, v definici byly popsány jednotlivé prvky komunikačního aktu. V témže roce se objevil první model od Clauda Shannona, který se nazývá Shannonův a Weaverův model komunikace, též známý jako lineární model.

Lingvistický model

V lingvistice nejznámějším modelem je od Romana Jakobsona z roku 1960, ve kterém mezi vysílatele a přijímatele informace vkládá kontext, zprávu, kontakt a kód. Dříve se již komunikačnímu modelu věnoval Karl Bühler, který představil tzv. +more organon model.

Čtyři modely komunikace

Denis McQuail ve své knize Úvod do teorie masových médií popisuje další čtyři modely komunikace, které překonávají původní lineární model od Shannona. # Přenosový model # Rituálový či výrazový model # Propagační model # Příjmový model (teorie recepce dle Stuarta Halla)

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Žurnalistika Kategorie:Mediální studia Kategorie:Lingvistika