Mohamad Karím chán Zand

Mohamad Karím chán Zand byl íránský vojenský velitel a politik, který vládl jako šáh v letech 1751 až 1779. Narodil se v roce 1705 ve vesnici Khamseh v jihovýchodním Íránu. Jeho otec, Karím chán Zand, byl pastýř a sám Mohamad Karím chán vyrůstal jako prostý rolník. Pod vedením vojenského velitele Nádira Šáha se Zandové stali významnou politickou silou v Íránu. Po smrti Nádira Šáha v roce 1747 se Zandové postavili proti afští aristokraté, kteří se pokoušeli získat moc. Mohamad Karím chán Zand se postupně stal hlavním velitelem a v roce 1750 byl prohlášen šáhem. Jeho vláda byla charakterizována obdobím relativní stability a hospodářského rozkvětu. Mohamad Karím chán Zand usiloval o snahu o posílení centrální moci a obnova země po konfliktech plynoucích ze smrti Nádira Šáha. Zavedl reformy v armádě, správě a soudnictví. Také prosazoval rovnost mezi obyvateli různých etnik v Íránu. Jeho vláda však nebyla bez problémů. Byl vystaven nepřetržitým útokům afšáridských princezen, kteří spolu s Osmany a Rusy usilovali o získání moci v Íránu. Tato boje si vyžádala mnoho lidských životů a poškozovala ekonomiku země. V roce 1779 byl Mohamad Karím chán Zand sesazen a následně popraven svým synem Alím Murádem chánem. Jeho poprava přerušila krátké období vlády Zandů v Íránu a otevřela cestu pro nástup dynastie Kádžárovců. Přesto však byl Mohamad Karím chán Zand uznáván jako významný politický a vojenský lídr v íránských dějinách.