Moudrost

Paolo Veronese: Moudrost a síla (Kolem 1580, New York)

Moudrostí se obvykle rozumí shrnující a praktické rozumění světu i člověku, zároveň svrchované i taktně skromné, jež dává jistotu v rozhodování a jednání. K moudrosti nutně patří rozvaha, zkušenost a odstup od bezprostředních podnětů a okolností. +more Lidské společnosti moudrost vysoce cenily, ukládaly ji do přísloví, vyprávění i náboženských spisů a v mnoha kulturách se pokládá za ctnost. Thomas Hobbes v díle Základy filosofie státu a společnosti (O občanu) definuje moudrost jako „dokonalou znalost pravdy ve všech vědech jakýchkoli“. Ta podle něj povstává z „trvajících vzpomínek na věci, jako by pomocí řady jakýchsi určitých názvů, nemůže však nikterak býti dílem náhlého ostrovtipu, nýbrž dobře rozvažujícího rozumu, což souborným názvem nazýváme filosofií“. Sókratés před soudem o sobě říká, že „žádnou moudrost nemá, velkou ani malou“, a Platón vysvětluje, že z úcty k moudrosti, kterou si žádný smrtelník nemůže osobovat, si zvolil název „filosof“ - ten, který po moudrosti touží. Izraelský politik Abba Eban si prý stěžoval, že „lidé i národy jednají moudře, až když vyčerpali všechny ostatní možnosti“.

Souvislosti

Jako jiné důležité pojmy, které nevznikly ve vědě, nýbrž v běžném lidském životě, není snadné moudrost definovat. Ostatně, jak ukázal americký kognitivní vědec George Lakoff, pojmy nevznikají vymezením, nýbrž naopak jakýmsi nabalováním kolem základního významu či prototypu. +more Proto se pokusíme pojem moudrosti vysvětlit na základě pojmů blízkých a ovšem také rozdílů mezi nimi.

Moudrost patrně souvisí se zkušeností a uvádí se obvykle na prvním místě základních čili „kardinálních ctností“: moudrost, spravedlnost, statečnost, mírnost. Hérakleitos říká, že moudrost je největší z ctností, je jen jedna, je i není božská a spočívá v tom, mluvit pravdu a jednat s ohledem na povahu věcí. +more Moudrý musí mnoho vědět, ale moudrost podle Hérakleita není „mnohoučenost“ a nikdo z řeckých mudrců nepochopil, že se nepodobá ničemu jinému. Podle I. Kanta je moudrost „praktická idea“, životní cíl každého člověka, který lze k vědění přirovnat tak, že „věda je uspořádané vědění, kdežto moudrost je uspořádaný život. “ Anglický básník T. S. Eliot si stěžoval: „Kde je ta moudrost, jež se nám ztratila v samém vědění. Kde je to vědění, jež se nám ztratilo v samých informacích. “ Brazilské přísloví říká, že „Poznání řeže svět na kousky, moudrost jej dává dohromady. “.

Moudrý člověk - podle Molièra - nezná žádné rány osudu a i kdyby přišel o všechno, přece zůstane sám sebou. Leonardo da Vinci pokládal moudrost za „dceru zkušenosti“ a běžné označení „zub moudrosti“ naznačuje, jako kdyby moudrost souvisela se stářím; ovšem africké přísloví varuje, že stářím člověk zešediví, ne nutně zmoudří. +more Podle starého čínského mudrce Li-buwei se zdá, jakoby moudrý člověk jednal pomalu a váhavě - a přece je rychlý, protože si počká na správný čas.

K moudrosti tak zřejmě patří jistá zdrženlivost jako u Sókrata a biblický prorok Izajáš proklíná ty, kdo si o sobě myslí, že jsou moudří. „Moudrý člověk bude mlčet, dokud nepřijde ta pravá chvíle, avšak nerozumný mluvka vždycky mluví v nepravý čas“, říká kniha Sírachovec (Sír 20,7), Židovské přísloví ovšem také říká: „Mlčet je známka moudrosti, ale jen mlčet žádná moudrost není. +more“ Svatý Jeroným v dopise napsal, že „mýlit se je lidské, ale přiznat omyl je známka moudrosti. “ Středověký křesťanský učenec Pierre Abélard napsal, že prvním klíčem k moudrosti je nepochybně stálé a časté tázání a německý aforista Georg Christoph Lichtenberg říká: „První krok moudrosti je všechno napadat. Poslední: se vším se srovnat. “.

Literatura Moudrosti

Krátké kousky osvědčené moudrosti ve stručné, sevřené formě, někdy i ve verších, uchovávaly staré společnosti ústním podáním jako přísloví, průpovídky nebo bajky - možná nejstarší forma světské literatury. Už ze starověku známe písemné sbírky takové „moudrosti“, z Egypta i z Indie a Číny. +more Také některé biblické knihy mají povahu sbírky výroků a přísloví. Souhrnně se často hovoří o „sapienciální literatuře“ čili „literatuře moudrosti“, „mudroslovná literaruře“, případně o mudrosloví.

V pozdní antice a v novoplatónismu se zosobněná Moudrost (řecky sofia) stala předmětem hlubokých úvah a dokonce i božského uctívání. Taková oslava ovšem dříve nebo později vyvolá i skepsi. +more Biblická kniha Kazatel, spíše sbírka výroků a přísloví než jednolitý text, ji vyjadřuje velmi ostře:.

„Kde je mnoho moudrosti, je i mnoho hoře, a čím víc vědění, tím víc bolesti“ (Kaz 1,18). „Nebuď příliš spravedlivý ani nadmíru moudrý; proč by ses měl zničit?“ (Kaz 7,16)

Tradiční moudrost vyniká několika důležitými rysy: je stručná, jasná a prostá, týká se vždy aktuálních otázek lidského života a je ověřená staletým užíváním a předáváním. Proto se i dnes těší velké pozornosti a sbírek „mudrosloví“ jsou i v češtině desítky, počínaje slavnou sbírkou F. +more L. Čelakovského. Z této popularity ovšem těží i méně seriózní autoři, kteří pod různými tituly vydávají vlastní „moudrosti“, přizpůsobené vkusu své doby.

Moudrost v Bibli a v křesťanství

+more2|_Začátek_Knihy_Moudrosti_(Codex_gigas'>Kodex Gigas, 13. stol. , Stockholm) Bibličtí autoři skutečnou Moudrost vidí jako moudrost Hospodinovu: „Vypravěči bájí a ti, kdo se pídí po vědění, cestu k moudrosti nepoznali,“ neboť „Počátek moudrosti je bát se Hospodina“ ;.

Tato myšlenka se pak opakuje. Prorok Izajáš charakterizuje Hospodinova ducha takto: „Na něm spočine duch Hospodinův: duch moudrosti a rozumnosti, duch rady a bohatýrské síly, duch poznání a bázně Hospodinovy. +more“ Autor Knihy Moudrosti chápe, že skutečná moudrost je dar a ví, že „moudrosti se nezmocním jinak, než dá-li mi ji Bůh“. (Mdr 8,21).

Odtud je pak krok k tomu, postavit proti sobě domnělou lidskou „moudrost“ a moudrost pravou, Boží, jak to říká například apoštol Pavel: „Moudrosti sice učíme, (. ) ne ovšem moudrosti tohoto věku (. +more), nýbrž moudrosti Boží, skryté v tajemství“ .

Ježíš Kristus v evangeliu říká: „Velebím tě, Otče, Pane nebes i země, že jsi tyto věci skryl před moudrými a rozumnými, a zjevil jsi je maličkým.“

Ježíš na jiném místě říká, že „kdo nepřijme Boží království jako dítě, jistě do něho nevejde“ ; podobně čínský mudrc Lao-c' prý kdysi řekl, že „moudrý muž slyší a vidí jako dítě.“

V křesťanství je moudrost jedna z kardinálních, tj. hlavních či základních ctností. +more Moudrosti je věnována jedna z deuterokanonických knih Starého zákona - Kniha Moudrosti ( někdy také Moudrost Šalomounova).

Moudrost v říši zvířat

+more_W. _Wheelwright. ))'_(11094548473). jpg|vlevo|náhled'>Sova jako symbol moudrosti ve zvířecí říši Symbolem moudrosti je v říši zvířat sova.

Odkazy

Literatura

F. L. +more Čelakovský, Mudrosloví národu slovanského ve příslovích: připojena je též sbírka prostonárodních českých pořekadel. Praha: LIKA KLUB, 2000 - 917 s. * M. Fermine, Konfuciova moudrost. Praha: Portál, 2004 - 143 s. : obr. * Knihy tajemství a moudrosti: mimobiblické židovské spisy: pseudoepigrafy. Díl 1. Praha: Vyšehrad, 1995 - 381 s. * J. A. Komenský, Moudrost starých Čechů. In: Dílo Jana Amose Komenského, sv. 1. Praha: Academia, 1969 - 414 s. * Lexikon východní moudrosti: buddhismus, hinduismus, taoismus, zen. Olomouc : Votobia, 1996 - XI, 565 s. * P. Law (vyd. ), Moudrost Ježíšova. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 1997 - 48 s. : ilustr. * M. Merleau-Ponty, C. Lévi-Strauss, R. Barthes, Chvála moudrosti. Bratislava: Archa 1994 - 99 s. * K. Neradová (vyd. ), Komenský kontra Gracián: Pansofie prodromus aneb O pravé a plné moudrosti: Příruční orákulum aneb Umění moudrosti. Praha: Evropský literární klub, 2006 - 99, 134 s. : il. ; 16 cm * H. J. M. Nouwen, Chléb na cestu: deník moudrosti a víry. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2000 - 159 s. * J. J. Petuchowski, Kniha rabínské moudrosti: příběhy mistrů staré židovské tradice. Praha: Portál, 2003 - 148 s. * E. Wiesel, Příběhy proti smutku: moudrost chasidských mistrů. Praha: Portál, 1998 - 240 s. * C. Bourgeaultová: Poznání cestou Moudrosti, Brno: Lukáš a syn, 2023, 133 s.

Reference

Související články

Filosofie * Kniha Moudrosti

Externí odkazy

Kategorie:Ctnosti Kategorie:Etika Kategorie:Teologie Kategorie:Filozofie