Bajka

Bajka je literární útvar, který vznikl pravděpodobně v 6. století př. n. l. Za jejího zakladatele bývá považován otrok Ezop, který ale není prokazatelnou historickou postavou. Kočka ovládá hloupé husy, nástěnná malba, Egypt kolem 1120 př. n. l. Venkovan a vůl, Václav Hollar podle Ezopa

Základem bajky je personifikace (zosobnění), kdy zvířata jednají a mluví jako lidé, případně je provázejí jiné nepřirozené jevy. Z tohoto jednání vyplyne nějaké poučení či kritika chyby, která ve většině případů bývá čtenářovi již známa. +more Jednotlivá zvířata tím získávají lidské vlastnosti, jež se pro ně stávají typické (např. liška je chytrá, až vychytralá, osel hloupý, vrána důmyslná, kočka požitkářská, lev spravedlivý vládce, medvěd těžkopádný dobrák, páv marnivý atp. ). Kromě toho se zvířatům přisuzují standardizované role (ovce, případně jehně nebo kůzle vystupuje v roli oběti, vlk zase jako škůdce). Etologicky vzato zvířata nemusí být nositeli těchto vlastností, lidé jim je však připisují na základě zjevu nebo chybného, avšak kanonizovaného pozorování (zejm. poznatky antických přírodovědců, např. v bajkách G. E. Lessinga). Tyto vlastnosti jsou pak u daného zvířete zesíleny do podoby, kdy se stává jejich ztělesněním a archetypem. Bajka tedy pracuje se symbolikou.

Cílem bajky je kritizovat konkrétní společenské nešvary, působit na lidi a vychovávat je k odstranění těchto nešvarů. Nejčastěji se tak děje humornou formou, pomocí ironie a satiry.

Historie

Nejstarší bajky a jejich ilustrace pocházejí ze starověkého Egypta, Indie a Řecka. Vycházejí z mytologie, bájí a ság. +more Bajky byly původně určeny převážně dospělým posluchačům a čtenářům, jejich obrazové ekvivalenty a ilustrace ovšem odedávna sloužily také jako vzdělávací pomůcky pro děti. V období osvícenství od 2. poloviny 18. století začaly být stále populárnější, během 19. a 20. století se bajky začaly stále více posouvat do dětské literatury a divadla. Často bývají zařazeny do souborů pohádek.

Geografické rozšíření

Bajky se v různém rozsahu a míře vyskytují téměř u všech národů světa. Byly zaznamenány na všech kontinentech, u Indiánů jihoamerických (např. +more bajky kmene Tupí o želvě) a severoamerických (např. čerokíjské bajky o králíkovi a jelenovi), afrických domorodců (např. bajky o promyce ichneumon, která v nich vystupuje obdobně jako evropská liška). Mají některé rysy a živočichy společné, ačkoliv lze vyloučit vzájemný vliv.

Nejznámější představitelé

Ezop - asi 6. století př. +more n. l. , Starověké Řecko, nedoložen * Bidpaj - domnělý staroindický mudrc, pokládaný za autora sbírky Pančatantra * Marie de France (1135-1200), Francie * Jean de La Fontaine (1621-1695), Francie * Gotthold Ephraim Lessing (1729-1781) Německo * Rudyard Kipling (1865-1936), Velká Británie * Ivan Andrejevič Krylov (1769-1844), Rusko * Michail Jevgrafovič Saltykov-Ščedrin (1826-1889), Rusko * Franz Kafka (1883-1924) * George Orwell (1903-1950).

Čeští představitelé

Mistr Klaret (1320-1370): Ptačí zahrádka * Smil Flaška z Pardubic (asi 1350-1403): Nová rada zvířat * Václav Rodomil Kramerius: Obnovený Ezop, aneb, Nové Ezopovy bájky, podle rozličných básnířů sebrané a vypracované, vydal Václav Matěj Kramerius v Praze * František Matouš Klácel (1808-1882): Lišák Ferina * Sofie Podlipská (1833-1897) * Karel Václav Rais (1859-1926) * Václav Říha (1867-1937) * Ivan Olbracht (1882-1952) * Karel Čapek (1890-1938) * Oldřich Sirovátka (1911-1977) * Jiří Žáček (1945 - až dodnes)

Odkazy

Reference

Související články

Antropomorfismus * Báje

Externí odkazy

Kategorie:Literární žánry Kategorie:Mudroslovná literatura