Moše Kacav

Moše Kacav ( rodným jménem Mūsā Qasāb, ; 5. prosince 1945, Jazd, Írán) je bývalý izraelský politik, který v letech 2000 až 2007 zastával úřad izraelského prezidenta. Stal se vůbec prvním izraelským prezidentem pocházejícím z pravicové politické strany. Předtím byl více než dvacet let poslancem izraelského parlamentu a v 80. a 90. letech zastával různé ministerské posty v izraelské vládě.

Na prezidentský úřad rezignoval v červenci 2007 kvůli znásilnění své podřízené. V prosinci 2010 byl shledán vinným ve dvou případech znásilnění a sexuálního obtěžování dalších žen. +more V březnu 2011 byl odsouzen k sedmiletému odnětí svobody. V prosinci 2016 byl předčasně propuštěn po odpykání pěti let a patnácti dnů ze svého trestu.

Mládí

Narodil se ve městě Jazd v centrálním Íránu, a když mu byl rok, přestěhovala se jeho rodina do Teheránu. V roce 1951 ve svých pěti letech s rodiči přesídlil do Izraele. +more Tam zprvu žili v přistěhovaleckém stanovém táboře u města Ašdod. V zimě 1951 tábor zasáhlo několik povodní, v jejichž důsledku zemřel Kacavův dvouměsíční bratr Sijon. Po studiu na zemědělské škole v mládežnické vesnici Ben Šemen a na škole v mošavu Be'er Tuvja nastoupil na povinnou vojenskou službu u izraelské armády. Nejprve sloužil u signálního sboru (C4I), následně byl přiřazen na velitelství obrněného sboru.

V roce 1968 začal studovat ekonomii a historii na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě a během studií vyučoval historii a matematiku na střední škole. O rok později se oženil s Gilou Perdanovou, s níž měl později pět dětí. +more Rovněž v roce 1969 se se stal ve dvaceti čtyřech letech starostou Kirjat Mal'achi. V roce 1971 absolvoval a získal bakalářský titul.

Poslancem a ministrem

V květnu 1977 byl v parlamentních volbách zvolen poslancem za stranu Likud. Tehdy došlo v Izraeli k politické revoluci, neboť po více než třiceti letech od vzniku státu se stala poprvé vítězem voleb pravicová politická strana. +more Poslanecký mandát následně zastával v sedmi po sobě jdoucích funkčních obdobích více než dvacet let. Za tu dobu se angažoval v četných parlamentních výborech (především v prvním funkčním období), s důrazem na vzdělání a kulturu, ale i řady dalších.

V srpnu 1981 se stal náměstkem ministra bydlení a výstavby ve druhé Beginově vládě. Svůj první ministerský post však získal až v září 1984 ve vládě národní jednoty (jak pod vedením Šimona Perese, tak Jicchaka Šamira), v níž zastával post ministra práce a sociální péče. +more Tuto funkci zastával až do voleb v roce 1988, po nichž stanul v čele ministerstva dopravy. V této funkci působil do roku 1992, kdy pravice prohrála volby. Do vlády se opětovně dostal až v roce 1996 za první Netanjahuovy vlády, kde zastával pozici místopředsedy vlády, ministra turismu a ministra bez portfeje.

Prezidentství

Vladimirem Putinem v dubnu 2005 V polovině července 2000 rezignoval prezident Ezer Weizman, v důsledku čehož se ještě koncem téhož měsíce konaly nové prezidentské volby. +more Kacava do nich navrhla jeho strana Likud a jeho protivníkem se stal Šimon Peres, navržený aliancí Jeden Izrael. Pro absenci většiny hlasů v prvním kole volby bylo přistoupeno k druhému, v němž Kacav nad Peresem překvapivě zvítězil většinou 63 hlasů ku 57. Slavnostní přísahu složil 1. srpna a stal se tak vůbec prvním pravicovým prezidentem v dějinách země a zároveň prvním izraelským prezidentem, který nastoupil sedmiletý funkční mandát.

V roce 2003 během státní návštěvy Itálie požádal Vatikán, aby navrátil cennosti údajně dovezené do Říma po pádu Jeruzaléma v roce 70 n. l. +more V dubnu 2005 se zúčastnil pohřbu papeže Jana Pavla II. , kde v důsledku abecedního zasedacího pořádku seděl v blízkosti íránského prezidenta Muhammada Chátamího, který se narodil nedaleko Kacavova rodiště v Jazdu. Po pohřbu tisku sdělil, že si s Chátamím potřásl rukou a hovořili persky. Ten to však později popřel.

Obvinění ze znásilnění

V červenci 2006 se Kacav obrátil na generálního prokurátora Menachema Mazuze s informací, že je vydírán zaměstnankyní. Vyšetřování se však rychle obrátilo proti němu samému, jelikož zaměstnankyně (označovaná jako „A“) vznesla obvinění sexuálního charakteru. +more Tvrdila, že v době, kdy pod Kacavem pracovala na ministerstvu turismu, ji dvakrát znásilnil a sexuálně obtěžoval. Postupně byl Kacav obviněn ze znásilnění a sexuálního obtěžování až deseti žen. Dne 22. srpna prohledala policie jeho dům a zabavila mu počítače a řadu dokumentů. Prezident byl vyzván k rezignaci či přerušení svého mandátu. Následující den byl vyslechnut policií.

Dne 7. září, poté, co již obdržela stížnosti nejméně čtyř žen, se policie rozhodla, že má dostatek důkazů pro obžalování. +more Podle policie celkem sedm žen svědčilo proti Kacavovi a mezi obvinění bylo „porušení důvěry, podvod a podílení se na nelegálním odposlouchávání“. Dne 18. září prokurátor Mazuz oznámil, že pravděpodobnost, že se prezident stal obětí spiknutí je „dosti malá“. O tři dny později se počet žen svědčících proti prezidentovi rozrostl na osm.

Dne 15. října policie oznámila, že u pěti žen nebude stížnost dále prošetřována, neboť promlčecí lhůta již vypršela. +more Dne 29. října bylo Kacavovi doporučeno, aby odstoupil. Ten i nadále veškerá obvinění popíral a oznámil, že rezignuje, pokud bude obviněn.

Přerušení úřadu

V úterý 23. ledna 2007 vydala kancelář zástupce generálního prokurátora prohlášení, že má dostatek důkazů, aby jej mohla obžalovat a generální prokurátor doporučil prezidenta obžalovat. +more Oznámil, že uvažuje o obvinění prezidenta ze znásilnění, sexuálního obtěžování, porušení důvěry, maření vyšetřování, obtěžování svědka a podvod. Vzhledem k tomu, že je prezident po dobu výkonu úřadu chráněn imunitou, by mohl být souzen až po vypršení funkčního období v srpnu 2007 či po své rezignaci. Konečné rozhodnutí o obžalování mělo být vyneseno po slyšení, kde měl mít Kacav možnost přednést svoji verzi.

O den později prezident uspořádal tiskovou konferenci, na níž obvinil novináře z toho, že jej pronásledují a odsuzují, aniž by byly předloženy všechny důkazy. Tvrdil, že média byla vůči jeho prezidentství nepřátelská od samého začátku. +more Dále obvinil televizní kanál 2 z pořádání honu na čarodějnice. Oznámil svůj úmysl dočasně přerušit prezidentský úřad, ale odmítl rezignovat, dokud nebude obžalován. Kacavův projev vyvolal šok a odsouzení, jak od novinářů, tak od politiků a právníků. V rozhovoru, který jen pár minut po tiskové konferenci poskytl premiér Ehud Olmert, vyzval prezidenta k rezignaci.

Dne 25. ledna schválil Kneset prezidentovi tříměsíční přerušení úřadu. Zastupující prezidentkou se stala předsedkyně Knesetu Dalia Iciková.

Dne 7. března ztroskotal pokus o impeachment.

Dohoda o přiznání viny a rezignace

Koncem června 2007 dosáhli Kacavovi právníci dohody o přiznání viny se státní prokuraturou, na jejímž základě by se Kacav přiznal k několika případům sexuálního obtěžování a nevhodného chování a obdržel pouze podmíněný trest. Dále by zaplatil kompenzaci dvěma obětem. +more Obvinění ze znásilnění vznesená zaměstnankyní „A“ by bylo staženo, stejně tak jako obvinění z vydírání vznesené Kacavem. Dohoda vyvolala nevoli mezi izraelským obyvatelstvem, především pak mezi organizacemi bojujícími za práva žen. Podle průzkumu veřejného mínění se 70 % respondentů stavělo proti dohodě. Odpůrci též zorganizovali protestní demonstraci na Rabinově náměstí v Tel Avivu. Generální prokurátor tvrdil, že dohoda ušetří prezidentský úřad potupy, zatímco Kacavovi právníci ji přijali, aby se vyhnuli náročnému soudnímu procesu.

Na základě dohody s prokuraturou nakonec Kacav rezignoval 1. července (jeho sedmiletý mandát měl skončit 15. +more července). Ještě předtím se 13. června konaly prezidentské volby, v nichž zvítězil Kacavův někdejší protivník Šimon Peres.

Soudní proces a odsouzení

Dne 30. října prokuratura oznámila Nejvyššímu soudu, že změnila názor na obžalování na základě důkazů od dvou klíčových svědků. +more Odvolávala se přitom na schůzku s Kacavovými právníky, kteří poukázali na rozpory ve výpovědích, včetně zapáleného dopisu jedné z žen poté, co se měly uskutečnit dvě údajná znásilnění. Tento krok prokuratury vedl k ostré kritice ze strany Kacavových právních zástupců. V dubnu 2008 Kacav odvolal dohodu o přiznání viny. Podle jednoho ze svých advokátů, Avigdora Feldmana, věřil, že prokuratura nemá dostatek důkazů, které by jej usvědčily.

Nakonec se tak ale stalo a v roce 2008 Kacav odmítl nabídku soudu, že by byl souzen „pouze“ na základě sexuálního obtěžování. Dne 30. +more prosince 2010 byl nakonec odsouzen za dvojnásobné znásilnění a sexuální obtěžování a překážení výkonu spravedlnosti. 7. prosince 2011 nastoupil výkon trestu ve věznici Ma'asijahu. Kacav je nejvýše postavený izraelský činitel, který byl poslán za mříže. V průběhu výkonu trestu požádal třikrát o zkrácení trestu. Jeho žádosti bylo vyhověno v roce 2016 poté, co uznal své zločiny a vyjádřil lítost nad svými činy. Z vězení byl propuštěn 21. prosince 2016 po odpykání pěti let a patnácti dnů ze svého sedmiletého trestu odnětí svobody.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

[url=http://www.knesset.gov.il/mk/eng/mk_eng.asp?mk_individual_id_t=110]Kneset - Moše Kacav[/url] * [url=http://news.bbc.co.uk/2/hi/middle_east/6054502.stm]BBC - Profile: Moshe Katsav [/url]

Kategorie:Prezidenti Izraele Kategorie:Ministři vlád Izraele Kategorie:Členové Knesetu Kategorie:Izraelští starostové Kategorie:Židovští politici Kategorie:Íránští Židé Kategorie:Absolventi Hebrejské univerzity v Jeruzalémě Kategorie:Izraelští vězni Kategorie:Členové Likudu Kategorie:Pachatelé znásilnění Kategorie:Izraelští zločinci Kategorie:Držitelé čestných doktorátů Kategorie:Nositelé Řádu peruánského slunce Kategorie:Narození 1945 Kategorie:Narození 5. +more prosince Kategorie:Narození v Jazdu Kategorie:Žijící lidé Kategorie:Muži.