Mošovce

Mošovce jsou obec na Slovensku v okrese Turčianske Teplice.

Historie

Mošovce na přelomu 19. +more a 20. století, v pozadí věž luteránského kostela. Mošovce patří k největším turčanským obcím. Jejich bohatou historii dokládá nejen množství zachovaných pamětihodností, nýbrž i fakt, že své dějiny píší již více než 770 let. První písemnou zmínkou o obci Mošovce je donační listina krále Ondřeje II. z roku 1233.

Původně byly Mošovce složené ze dvou sídel: První, Machyuch, se rozkládalo na místě dnešního Starého radu a druhé, Terra Moys, které dalo městečku i své dnešní jméno, stálo tam, kde dnešní Vidrmoch. Právě z tohoto druhého názvu znamenajícího Země Mojšova se dnes odvozuje, že obec v dávných časech patřila jistému Mojšovi, což by mohlo být zkrácenou podobou složeného slovanského jména Mojtěch, podobného typu jako Vojtěch nebo Mojmír. +more Historicky se pak název vyskytoval v mnoha variantách, od Mossovych, Mosocz, Mossowecz, villa regia Mayos alio nomine Mossovych, oppidioum Mayus sue Mosocz, Mosocz olim Mayus až po dnešní Mošovce.

Osobitou prastarou součástí Mošovců je i bývalá osada Chornukov, jejíž jméno se zachovalo v dnešní podobě Čerňakov. Další částí obce je osada Mazan.

Mošovce se rozvíjely nejprve jako královská osada se svobodnou advokací, od poloviny 14. +more století jako výsadní městečko podřízené královskému hradu Blatnica. Roku 1527 se dostaly do rukou rodu Révayů, který téměř 400 let potlačoval mošovská městská práva.

V minulosti byly Mošovce významným řemeslnickým střediskem Turce. Řemeslná výroba dosáhla velkého rozmachu: v městečku působilo kolem 15 cechů, nejdéle se pak udržel cech obuvníků a nejslavnější cech kožešníků. +more Dnešní Mošovce je možno charakterizovat jako významnou rekreační oblast s množstvím pozoruhodností.

Příroda

Mošovce mají skutečně jedinečné okolí. Komplex historických alejí a zeleně vytváří esteticky působivou mozaikovitě rozčleněnou krajinu, citlivě navazující na lesní komplexy Velké Fatry s vrcholy Tlstá, Ostrá a Drienok. +more Toto pohoří patří k turisticky nejpřitažlivějším pohořím na Slovensku. Vápence a dolomity fantastických tvarů, nepopsatelné krásy Gaderské, Blatnické a jiných dolin přitahují obdivovatele přírodních krás ze široka daleka.

Mošovcemi protéká říčka Mošovka, která se v obci dělí na dvě ramena: hlavní rameno a tzv. Horní Potok, který v minulosti sloužil na pohon mlýnského kola.

Na severním okraji obce, při části Čerňakov, se nachází soustava mošovských rybníků napájených potokem Čierna Voda, kdysi patřících pod révayovské panství, dnes sloužících zejména k chovu pstruhů.

Pamětihodnosti

Ze stavebních památek si zaslouží pozornost zejména rokokově-klasicistní kaštel ze druhé poloviny 18. století s rozsáhlým anglickým parkem. +more Dalšími zajímavostmi obce jsou: památné místo rodného domu Jána Kollára, novogotický Kostel nejsvětější trojice postavený na místě starého kostela s cenným oltářem, evangelický kostel z roku 1784, novogotická kaple, secesní skleník a pavilon z roku 1800.

Demografie

Podle sčítání obyvatel z roku 2001 měla obec 1 380 obyvatel, co potvrzuje mírný pokles populace za posledních 7 let ve výši 4,7%. 98. +more 62% z nich byli Slováci, 0. 72% Češi a 0. 14% Maďaři. Náboženské složení bylo z 54. 78% evangelické, 30. 36% římskokatolické a 12. 97% obyvatel nemělo žádnou náboženskou příslušnost.

Duchovní kultura a tradice lidové kultury

Z Mošovců pochází mnoho významných osobností, z nichž nejznámější jsou hudební skladatel Frico Kafenda (1883-1963), spisovatelka Anna Lacková-Zora (1899-1988), literární kritik, historik a básník Štefan Krčméry (1892-1955), barokní dramatik Júr Tesák Mošovský, nebo zakladatel dobrovolného požárního sboru na Slovensku - Miloslav Schmidt.

Nejvýznamnějším z rodáků je velký básník Slovanů, filosof a evangelický kazatel Ján Kollár (1793-1852), který svou básnickou skladbou Slávy dcera nesmrtelně vstoupil nejméně do dvou národních literatur, české a slovenské. Slávy dcera působila na tehdejší i pozdější pokolení národovců a vlastenců jako východisko i motiv zároveň. +more V originálu i v překladech pronikla i do širšího slovanského a neslovanského světa a navěky proslavila svého tvůrce.

Kromě toho se v obci narodily, resp. tu působily i následující osobnosti: * Izák Abrahamides - spisovatel a náboženský buditel * Dušan Čajka - lékař a organizátor lékařství na Slovensku * Ján Emanuel Dobrucký - lužickosrbský národní buditel a básník * Rudolf Fraštacký - obchodník, politik, podpředseda Sboru pověřenců a člen odboje * Dušan Jamriška - důstojník a účastník SNP * Daniel Krman - spisovatel a překladatel * Daniel Láni - církevní spisovatel * Eliáš Láni - básník a spisovatel * Gregor Láni - evangelický církevní hodnostář a spisovatel * Viliam Lenčo - pedagog * Karol Lilge - národní buditel a spisovatel * Matej Lochman - kněz a kronikář * Matej Miškóci - národní buditel a pedagog * Matej Polereczky - důstojník účastnící se Rákoczyho povstání * Ján Sturmayr - architekt * Ján Šikura - historik * Ondrej Šoltýs - encyklopedista * Samuel Štarke - národní buditel * Jozef Tatár - spisovatel a učitel * Ladislav Zgúth - národní buditel a redaktor

Život obce

Logo Mošovců V obci se nachází také Sdružená střední škola zemědělská a rybářská, patřící k mála svého druhu v Evropě. +more Tradiční Mošovský michalský jarmok, který se koná vždy začátkem října, je jednou z největších podobných událostí na Slovensku. Při novoročním ohňostroji a klasickém stavění májí za zmínku stojí i hasičský ples pořádaný při příležitosti oslav masopustu spojených s pochodem masek. V minulosti, až do začátku 90. let minulého staletí, se v obci každoročně konal i půlmaraton s názvem Běh SNP. Kromě toho se v Mošovcích koncem srpna již od roku 1977 pořádá Volejbalový turnaj o pohár ŠRZ Drienok - největší amatérský volejbalový turnaj na Slovensku s účastí kolem 90 týmů. Ve stejném období se také uskutečňuje slavnostní kladení věnců k památníku Slovenského národního povstání.

Obec Mošovce uzavřela družební spolupráci s následujícími obcemi: * Lalić - Srbsko * Kozy - Polsko * Dwikozy - Polsko

Ekonomika obce

Až do začátku 90. let v obci působila továrna na zpracování kožešin a navazující kožešnický průmysl. +more Později se obyvatelstvo přeorientovalo na poskytování služeb souvisejících s cestovním ruchem (využívají se termální prameny a okolní příroda), potravinářský průmysl (pekařské zařízení), oblast stavebnictví (výroba betonových prefabrikátů, montovaných domů i tradiční stavebnictví) a rybářství (mošovské rybníky). Význam si dosud stále udržuje i zemědělství, na důležitosti nabývá lesnictví.

Je ale nutno zdůraznit, že funkce obce je stejně převážně residenční a většina ekonomicky aktivního obyvatelstva dojíždí za prací do nedalekých Turčianských Teplic nebo Martina.

Fotografie

Soubor:Kostolmosovce1. jpg|Evangelický kostel v Mošovcích Soubor:Mosovce kostol 2009. +morejpg|Kostel Nejsvětější Trojice v Mošovcích Soubor:Kaplnka-Mosovce. jpg|Neogotická kaple, později mauzoleum, dnes muzeum v Mošovcích Soubor:Dom-Mosovce. jpg|Originální architektura domů v Mošovcích Soubor:Mošovce. JPG|Panoráma Mošovců Soubor:Mapa-Mosovce. png|Mapa Mošove|.

Odkazy

Související články

Mošovské aleje * Mošovská pahorkatina

Reference

Literatura

BEŇOVSKÝ, J. a kol. +more: Mošovce v premenách času. Martin: Osveta, 1984. 304 s. * LIPPAN, M. a kol. : Mošovce. Banská Bystrica: Stredoslovenské vydavateľstvo, 1971. 405 s. * REŤKOVSKÝ, P. : Turistický sprievodca po mošovských pamätihodnostiach. Mošovce: Obecný úrad Mošovce, 2004. 36 s. , * TATÁR, J. : Mošovce v historickej, kultúrnej a prírodnej mozaike. Mošovce: Obecný úrad Mošovce, 2003. 124 s. , * TATÁR, J. : Živý poklad (Povesti z Mošoviec). Mošovce: Obecný úrad Mošovce, 1994. 64 s.

Externí odkazy

[url=http://www. mosovce. +moresk/turisticky-sprievodca. phtml. id3=39952&id2=0]Turistický průvodce[/url] * [url=http://www. tourist-channel. sk/obce/index. php3. lang=SK&pc=158]Informace o Mošovcích[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20060724185402/http://www. bb. telecom. sk/drienok/slovak/]Drienok[/url].

Kategorie:Obce v okrese Turčianske Teplice Kategorie:Obce v regionu Turiec