Mylana

Mylana (v ukrajinském originále , též zmiňováno jako Milana) je opera o čtyřech dějstvích ukrajinského skladatele Heorhije Majborody. Libreto napsala ukrajinská spisovatelka a básnířka Agata Fedorivna Turčynska (1903-1972) podle vlastní stejnojmenné dramatické básně.

Charakteristika a historie díla

Děj opery se odehrává na Zakarpatské Ukrajině v době maďarského záboru v letech 1939-1945; ukazuje komunisty vedený odboj zakarpatských Ukrajinců, ve středu děje je partyzánka Mylana. Východiskem je tedy opera hrdinsko-historického stylu charakteristická pro sovětskou tvorbu 30. +more-50. let 20. století, skladatel však zdůrazňuje individuální rysy a osudy postav, a tím Mylanu posouvá k typu opery lyricko-psychologické. Hudební styl opery se pohybuje v mezích socialistického realismu. Majboroda zde vychází ze stylu tzv. písňové opery stalinské doby, kladoucí důraz na srozumitelné melodie, zpěvní složka v opeře jasně dominuje a je to právě melodické bohatství „jiskřivé vokální partie“, které opeře zajistily popularitu. Jádrem většiny scén jsou sólové pěvecké výstupy, rámované početnými ansámbly a sbory. Orchestr však začíná mít větší úlohu a v některých případech se stává nositelem hlavní hudební myšlenky. Hudba opery je provázána a psychologie postav prohloubena využitím systému příznačných motivů.

Majboroda v Mylaně cituje některé autentické lidové písně, především však folklór soustavně zapojuje v áriích, ansámblech, a zejména v početných sborech. Využívá přitom intonace podkarpatské lidové hudby i lidové hudby širšího okruhu: kolomyjky a písně haličské, východoukrajinské a uherské.

Celkovému účinku opery vadí značné nedostatky libreta: dramaturgie je ukvapená a povrchní a řada akcí hrdinů je slabě motivována. Některé nedostatky lze však zčásti přičíst i skladateli, zejména značnou fragmentárnost díla. +more V kontrastu s psychologickým vystižením ostatních postav trpí právě postava titulní hrdinky Mylany tím, že její rysy nejsou ani v textu, ani v hudbě dostatečně rozvinuty, a hlavní milostný pár Mylany a Vasyla je celkově hudebně upozaděn oproti vedlejším hrdinům Jolan a Martynovi. Přesto ji ukrajinská hudební věda označuje za „jednu z nejkrásnějších oper“ 40. -50. let 20. století.

Opera Mylana měla premiéru 1. listopadu 1957 v kyjevském operním divadle a ještě v témže roce byla představena v Moskvě na „dekádě ukrajinského umění“. +more Titulní úlohu zpívala L. Lobaneva, Vasyla V. Kozerackyj, vynikli však především představitelé Martyna Dmytro Hnatjuk, Jolan Jevhenija Mirošnyčenko a Ruščaka Borys Hmyrja, starého Hucula Kozoluha zpíval P. Bilynnyk a starostu Šybaka M. Hryško. Dirigoval Veniamin Tolba, režii měl Volodymyr Skljarenko a scénu vytvořil Fedir Nirod. Kritika (spisovatel Maksym Rylskyj v recenzi v Pravdě z 2. prosince 1957) ji označila za „vážný krok v rozvoji ukrajinského a celého sovětského umění“.

V roce 1967 skladatel operu přepracoval pro účely obnovené kyjevské inscenace. Roku 1970 ji kyjevské divadlo prezentovalo v Bulharsku a hrálo až do 80. +more let 20. století. Roku 1972 byla pořízena rozhlasová nahrávka opery, kterou roku 2005 vydalo na CD nakladatelství Vektor-Vega.

Námětově se opera Mylana řadí mezi díla oslavující západní expanzi Ukrajinské sovětské socialistické republiky v letech 1944-1945: kritika (Maksym Rylskyj) na ní z ideologického hlediska oceňovala, že jejími hrdiny jsou „mužní bojovníci za štěstí pracujícího lidu, za sjednocení Zakarpatské se Sovětskou Ukrajinou“. Ještě v roce 1957 byla vedle kyjevské Mylany týkající se území získaného od Československa (respektive Maďarska) uvedeny ve Lvově opera Úsvit Anatolije Kosa-Anatolského o východní Haliči získané od Polska a v Charkově opera Bukovinci Marka Karminského o severní Bukovině získané od Rumunska.

Děj opery

1. dějství

Zakarpatská Ukrajina. Jarní večer roku 1939. +more Mylana vyhlíží svého milého, partyzána Vasyla. Chlapci si dělají legraci z vesnického starosty Šybaka, spolupracujícího s fašisty, který pro to, aby se zalíbil okupantům, přijal i maďarské jméno Símperly. Největším Šybakovým zastáncem a pochlebníkem je místní boháč Klympuš. Notář Flejs kárá Šybaka za špatný výkon úřadu a za nedostatečné potírání komunistů. Dává Šybakovi lstivou úlohu: nechat do sebe zamilovat některou z místních děvčat a skrze ni vyzvědět záměry komunistů.

2. dějství

Objevuje se komunistický odbojář Ruščak, převlečený za starce. Vesničané se mu svěřují s těžkými obavami o svůj život. +more Vasyl radostně vypráví o bratrských stycích s Kyjevem a Lvovem. Stará Hafa a Mylana zvou všechny do chalupy na pohoštění. Ruščak, Mylana, její přítelkyně Jolan, Jolanin milý, chasník Martyn, a Vasyl se zdrží, i když ostatní odejdou. Jolan rozdává svým soudruhům letáky. Ruščak dává členům odboje bojové úkoly. - Suroví četníci zatýkají několik vesničanů, mezi nimi Vasyla, Martyna a Mylanu. Když to vidí Šybak, veřejně četníkům přikazuje, aby Mylanu propustili - není prý „jejich“, ale „naše“. Tím vzbudí u vesničanů vůči Mylaně nedůvěru.

3. dějství

Mylana se schovává v horské kolibě; od starostova vyjádření jí někteří odbojáři nevěří. Jolan jí vypráví, že se Vasyl zachránil a nyní se nachází v Sovětském svazu. +more Přichází Ruščak a dává Mylaně bojový úkol: má přejít frontu a ukázat vojskům Rudé armády, jak bez velkých ztrát obejít Arpádovu linii. Mylana je nadšena: věří jí, nepovažují ji za zrádkyni.

4. dějství

Rok 1944. Horthyovské oddíly utíkají před postupujícími sovětskými vojsky a nabízejí Šybakovi, aby uprchl s nimi. +more Mylaně hrozí smrtelně nebezpečí, ale ona zůstává pevná; předstupuje před Šybaka ne jako poražená, ale jako vítězící. Šybak ji zastřelí ranou do spánku. - Objevují se sovětští vojáci vedení Vasylem. Vojáci opatrně odnášejí smrtelně raněnou Mylanu.

Reference

Externí odkazy

Rozhlasová nahrávka opery z roku 1972, dostupná na stránkách Ukrajinského rozhlasu. Zpívají (Mylana) Ljudmyla Kravčenko, (Ruščak) Heorhij Krasula, (Jolan) Bela Rudenko, (Vasyľ) Jaroslav Holovčuk, (Martyn) Dmytro Hnatjuk, dále Ja. +more Holovčuk, S. Kozak, V. Terechov, V. Skubak, Y. Kljakun, E. Ozymkovskaja, V. Myrkotan, V. Herasymčyk, L. Semenenko. Sbor a orchestr Státního akademického divadla opery a baletu USSR T. H. Ševčenka řídí Stepan Turčak. * [url=http://old. nrcu. gov. ua/doMedia. php. id=5162&key=d29d8548758149eefae42c3b624201f6]1. dějství - Začátek[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20160304194638/http://old. nrcu. gov. ua/doMedia. php. id=5163&key=86a0a170c80bfddf4bce9078b874dee2]- Konec[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20160304204259/http://old. nrcu. gov. ua/doMedia. php. id=5164&key=b30700e213aba371c9084ce61c1d743b]2. dějství - Začátek[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20160304083145/http://old. nrcu. gov. ua/doMedia. php. id=5165&key=d0b6832bdbedf8440e6c53ed89ff9e18]2. dějství - Konec[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20160304083145/http://old. nrcu. gov. ua/doMedia. php. id=5165&key=d0b6832bdbedf8440e6c53ed89ff9e18]3. dějství[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20160304192606/http://old. nrcu. gov. ua/doMedia. php. id=5215&key=fd6cc97c8c323b32119193fbef07f318]4. dějství[/url].

Kategorie:Opery Heorhije Majborody Kategorie:Opery v ukrajinštině Kategorie:Opery z roku 1957 Kategorie:Opery poprvé uvedené v Kyjevě