Milét

Divadlo v Milétu

Milét (řecky Μίλητος, Mílétos, lat. Miletus) bylo významné starověké město v jihozápadním cípu Anatolie při ústí řeky Meandros. +more Milétská škola je jedním z počátků řecké filosofie a vědy a město Milét se několikrát zmiňuje v Novém zákoně.

Popis

+more2|vlevo'> Lázně v Milétu Milét ležel při ústí řeky Meandru (turecky Büyük Menderes)o moře, asi 60 km jihozápadně od města Aydin a asi 5 km severně od Akkoy v dnešním Turecku. Místo bylo osídleno nejpozději v neolitu a později bylo významným přístavem. Usazeniny řeky postupně zanášely záliv a od počátku našeho letopočtu vzdalovaly město od moře. Na počátkem novověku bylo město opuštěno. Dnešní zříceniny leží asi 10 km od pobřeží.

Ze starověkého města se zachovalo divadlo z 5. století př. +more n. l. , Faustininy lázně z římské doby, byzantský hrad a turecká mešita Ilias Beje. Od roku 1873 na místě probíhají archeologické výzkumy, dnes pod vedením univerzity v Bochumi. Brána k milétskému tržišti byla kámen po kameni odvezena do Berlína a je dnes vystavena v Pergamonském muzeu.

Historie

+more2'> Stoa v Milétu V rané době bronzové bylo sídlo pod krétským (mínójským) vlivem, od 13. století se zde usídlovali Kárové a první Řekové - Achájové. Město se vzbouřilo proti Chetitům, ve 12. stol. př. n. l. bylo zničeno a od roku 1000 př. n. l. je znovu osídlili iónští Řekové. Podle Homéra bylo město v době Trojské války kárské, později bylo součástí iónské ligy a v 7. století př. n. l. zde vznikla první řecká filosofická škola: žili zde Thalés z Mílétu, Anaximandros, Anaximenés a další. Působili zde rovněž historik Hekataios a architekt Hippodámos. Kolem roku 500 se město vzbouřilo proti Peršanům a bylo za to krutě potrestáno. Roku 479 př. n. l. je Řekové osvobodili a Míléťané pak založili mnoho dalších kolonií na pobřeží Malé Asie a také město Odessos, dnešní Varnu v Bulharsku.

V římské době město neobyčejně rozkvetlo, jak o tom svědčí i zachované stavby, a nejméně dvakrát (snad v letech 57 a 66) je navštívil apoštol Pavel, který zde založil křesťanskou obec. V byzantské době město ztratilo na významu, ve 12. +more stol. je obsadili seldžučtí a v 15. století osmanští Turci. Město, které už nemohlo sloužit jako přístav, bylo pak brzy opuštěno.

Odkazy

Mramorový lev z náhrobku

Reference

Související články

Milétská škola * Pergamonské muzeum

Externí odkazy

[url=http://encyklopedie. seznam. +morecz/heslo/422257-milet]Ottův slovník naučný, heslo Milét[/url] * * [url=https://web. archive. org/web/20140105025527/http://www. altinkumland. co. uk/]Miletus Pictures[/url] * [url=http://rjohara. net/coins/]Milétské mince[/url] * [url=http://www. livius. org/a/turkey/miletus/miletus1. html]Livius Picture Archive: Miletus[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20070928013549/http://www. guleta. com/archaeological/miletus. php]Stručný popis archeologie Milétu[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20090314100027/http://www. whitman. edu/theatre/theatretour/miletus/introduction/miletus. intro1. htm]Milétské divadlo, archiv a virtuální rekonstrukce[/url] * * [url=http://www. ruhr-uni-bochum. de/milet/]Ausgrabungen in Milet[/url] Vykopávky Ruhr-Universität Bochum.

Kategorie:Starověká řecká sídla v Turecku Kategorie:Starověká římská sídla v Turecku Kategorie:Zaniklá města v Turecku Kategorie:Archeologické lokality v Turecku Kategorie:Aydın (provincie) Kategorie:Biblická místa Kategorie:Starověké řecké městské státy