Cesko.wiki Mítink pravdy
Author
Albert FloresMítink pravdy (srbochorvatsky miting istine/митинг истине) byl název plánovaného shromáždění občanů, ke kterému mělo dojít 1. prosince 1989 na výročí 71 od vzniku Jugoslávie (Království SHS) v Lublani, hlavním městě svazové republiky Slovinsko. Toto shromáždění nebylo ze strany republikových úřadů povoleno.
Shromáždění iniciovalo sdružení kosovských Srbů s názvem Božur a bylo akcí přívrženců Slobodana Miloševiće, který jej chtěl využít k prosazení vlastní politiky v SR Slovinsko. Protože však podobné akce, které proběhly během tzv. +more protibyrokratické revoluce v hlavních městech Vojvodiny a Černé Hory vedly následně k výměně politického vedení (ve prospěch Miloševićových přívrženců), představitelé Slovinska znejistili. Slovinské vedení navíc bylo s tím srbským ve vzájemném sporu, který se táhl již nějakou dobu. Slovinští a srbští komunisté měli rozdílný pohled na nové dodatky ke slovinské ústavě (které byly považovány za odporující ústavě celosvazové). Slovinci rovněž vyjadřovali podporu některým politikům v Kosovu, které Srbové považovali za separatisty a vlastizrádce. Panovaly obavy, že se toto shromáždění pokusí Miloševićovi přívrženci využít k tomu, aby odstranili Milana Kučana a dosadili na jeho místo někoho loajálního Bělehradu.
Na tehdejším náměstí Revoluce v Lublani se skutečně sešlo okolo asi padesáti až sta osob, které byly srbské a černohorské národnosti. Měli jen jeden transparent se slovinským nápisem Tukaj je Jugoslavija. +more Slovinská milice osoby nejprve vyzvala, aby se rozešly, protože tak neučinily, rozhodla se zasáhnout. Někteří z účastníků se později přesunuli k blízkému pravoslavnému chrámu, kde policie poté také zasahovala.
Slovinská policie zadržela během 1. prosince asi třicet osob, převážně Srbů, kteří této výzvy neuposlechli. +more Oficiálním důvodem zadržení bylo narušování veřejného pořádku. Okamžitě potom začaly srbské sdělovací prostředky (např. Politika) s ostrými útoky na slovinské politické vedení. Média vykreslila velmi rychle Slovinsko jako nedemokratický režim, kde jsou zatýkáni pravoslavní kněží a lidé, kteří podporují užívání cyrilice. Během několika dní byl navíc zahájen bojkot slovinských výrobků a byl tak započat rozpad společného jugoslávského trhu. Do té doby omezený spor se rozrostl do ohromné šíře; začalo se otevřeně mluvit o tom, že slovinský nacionalismus přerostl do úrovně až fašistické. To vše jen necelé dva měsíce předtím, než začal 14. kongres SKJ, na kterém došlo k další eskalaci srbsko-slovinského sporu, kdy delegace svazu komunistů Slovinska opustila jednací sál.