Cesko.wiki NK buňka
Author
Albert FloresNK buňka (z angl. natural killer cell, tedy „přirozený zabiják“) je velká buňka imunitního systému, která je řazena mezi lymfocyty po bok B-buněk a T-buněk, ale na rozdíl od nich se řadí do (přirozené) nespecifické větve imunity. Vyvíjí se v kostní dřeni (popřípadě může vznikat i v lymfatické uzlině) ze společného lymfoidního progenitoru (z angl. common lymphoid progenitor, CLP), který dává vzniknout právě B-buňkám, T-buňkám a přirozeným lymfoidním buňkám (z angl. innate lymphoid cells, ILCs), mezi které se NK buňky řadí.
Přirozené lymfoidní buňky se hlavně podle produkovaných cytokinů dělí na tři skupiny. Skupina 1 ILCs sekretuje IFN-γ a řadí se sem NK buňky a ILC1 buňky. +more Skupina 2 ILCs produkuje převážně IL-5 a IL-13 a patří sem ILC2 buňky. Poslední skupina 3 ILCs je charakterizována produkcí IL-22 a/nebo IL-17 a obsahuje LTi buňky, NCR− ILC3 a NCR+ ILC3 buňky.
Mezi hlavní efektorové funkce NK buněk se řadí cytotoxicita a poté sekrece cytokinů a to hlavně INF-γ, který dále aktivuje makrofágy, T-buňky a dendritické buňky. NK buňky hrají roli v brzké imunitní odpovědi proti virům, kdy jsou schopny rozpoznat a zabít napadené buňky, a dále také v protinádorové imunitě, kde za určitých okolností rozpoznávají transformované nádorové buňky a také v nich indukují apoptózu.
Funkce
Hlavní funkcí NK buněk je cytotoxicita. NK buňky pomocí svých povrchových receptorů rozpoznávají ligandy na membránách cílových buněk a pokud jsou touto interakcí aktivovány, dojde k exocytóze granul s perforinem a granzymem, čímž indukují apoptózu v cílové buňce. +more Dále NK buňky svou produkcí cytokinů a chemokinů mohou ovlivňovat další buňky imunitního systému.
Povrchové receptory NK buněk
Zda dojde k aktivaci NK buněk a následné cytolýze cílových buněk, rozhoduje rovnováha signalizace aktivačních a inhibičních povrchových receptorů.
Inhibiční receptory
Inhibiční receptory NK buněk rozpoznávají na cílových buňkách hlavně molekuly MHC I. +more Signalizují pomocí intracelulární části receptoru, na které se nachází ITIM (zkr. angl. immunoreceptor tyrosin-based inhibitory motif).
* KIR (zkr. angl. +more killer immunoglobulin-like receptors) - jsou receptory patřící do imunoglobulinové rodiny a rozeznávají MHC I, jsou exprimovány na lidských buňkách * CD94/NKG2A - receptor tvořící heterodimer, patří do C-type lektinové rodiny, rozpoznává neklasické MHC I molekuly a je exprimován jak na lidských, tak myších buňkách * Ly49 - myší analog lidských KIR receptorů.
Aktivační receptory
Aktivační receptory NK buněk obecně rozpoznávají povrchové molekuly, které jsou exprimovány a translokovány na membránu při buněčném stresu. Aktivační receptory nesignalizují přímo pomocí intracelulární části receptoru, ale využívají k tomu adaptorové molekuly, na kterých se pro změnu nachází ITAM (zkr. +more angl. immunoreceptor tyrosin-based activating motif).
*NKG2D - homodimer, mezi nejvýznamnější ligandy patří MIC-A, MIC-B, které jsou hodně exprimovány v nádorových buňkách jako odpověď na poškození DNA, a pak ULBP1, ULBP2, ULBP3 a ULBP4 *NCR (zkr. angl. +more natural cytotoxicity receptors) - patří také do imunoglobulinové rodiny, asi nejvíce prozkoumanými variantami jsou NKp46 a NKp30, tyto receptory obecně rozpoznávají ligandy na nádorových buňkách i virem infikovaných buňkách *KIR, Ly49 - některé varianty těchto receptorů mohou mít naopak aktivační funkci *FcγRIII (CD16) - receptor specifický pro Fc část IgG protilátek, které opsonizují cílové buňky, zprostředkovává ADCC (zkr. angl. antibody-dependent cellular cytotoxicity).
Odkazy
Reference
Související články
Externí odkazy
[url=https://archive.today/20130429050833/http://www.vesmir.cz/files/obr/nazev/1995_029_03/type/html]Obrázek z časopisu vesmír ilustrující funkci NK buněk[/url]