Cesko.wiki Nejvýznamnější památné stromy České republiky
Author
Albert FloresVejdova lipa, nejmohutnější památný strom České republiky
Mezi hlavní kritéria pro vyhlášení památného stromu patří stáří a vzrůst. Stromy, které se v těchto ohledech řadí na čelné příčky, jsou názornou ukázkou věku a rozměrů, jakých mohou jednotlivé druhy v optimálních podmínkách dosáhnout.
Stáří
Věk nejstarších stromů je velmi obtížné určovat. K jeho určení se používá řada metod, ale v mnoha případech nemusí žádná poskytnout dostatečně přesný výsledek:
* podle letokruhů (po poražení stromu či navrtáním) * podle obvodu kmene (s ohledem na stanoviště) * podle historických záznamů
Určování stáří podle počtu letokruhů často komplikuje přítomnost dutin. V takovém případě je možné dopočítat, kolik letokruhů mohla zetlelá část kmene nést (podle zachovalé části). +more Tímto postupem bylo zjištěno stáří např. u Třeboňského hlohu:.
„Letokruhovou analýzou, kterou provedl Dr. Petr Pokorný z Botanického ústavu AV ČR v Třeboni, bylo zjištěno, že je více než 200 let starý. +more Speciálním dutým vrtákem byl z nitra kmene odebrán tenký sloupeček dřeva a mikroskopicky byl určen počet letokruhů. . Vykotlaný kmen hlohu před námi však neumožnil přímé stanovení let, ale bylo nutno je dopočítat ze známé tloušťky kmene pomocích nejstarších větví. Je tedy jeho věk 200 - 210 let, stanovený s přesností na 10 let. “ (informační tabule stromu).
Odhad věku na základě obvodu kmene se určuje s ohledem na příslušný druh a případně stanoviště, na kterém se strom nachází. Tuto metodu nelze využít u stromů, kde původní kmen zcela chybí. +more To je typické pro lípy, které mohou původní kmen nahradit srostlicí výmladků, jako např. Tatrovická lípa, Jemčinská lípa, Kamenická lípa a snad i Vejdova lípa. Běžné jsou i případy, kdy se výmladky (či pozůstatky adventivních kořenů) oddělí a rostou samostatně dál, jako u Bzenecké lípy. Jinou komplikaci znamenají stromy se silně atypickým růstem. Příkladem mohou být extrémy některých šumavských smrků, třeba 280 let starý smrk s průměrem kmene 30 centimetrů, nebo 513 let starý exemplář s 67 centimetrů širokým kmenem z Boubínského pralesa. Určité zkreslení vnášejí i případy, kdy byl odhad proveden před mnoha desítkami let a dále jen opisován bez příslušné korekce.
Z těchto důvodů je třeba brát níže uvedený seznam jako orientační. Seznam obsahuje památné stromy starší než 700 let:
Pernštejnský tis (přes 1000 let) Klokočovská lípa (1000 let)
| název stromu | věk | obvod | poznámka |
|---|---|---|---|
| Vilémovický tis | 1500-2000 let | 360 cm | - |
| Tis v Krompachu | 1000-2000 let | 465 cm | ~ podle Hofmana |
| Pernštejnský tis | >1000 let | 455 cm | - |
| Klokočovská lípa | 1000 let | 888 cm | - |
| Oldřichův dub | 1000 let | 760 cm | podle pověsti, pravd. méně |
| Žižkův dub v Náměšti | 900-1100 let | 1010 cm | - |
| Goethův dub | 800-1000 let | 1040 cm | zanikl asi koncem 90. +more let |
| Tisíciletá lípa ve St. Lysé | 800-1000 let | 657 cm | podle jiných odhadů ~500 let |
| Bzenecká lípa | 900 let | - | nemá původní kmen |
| Petrohradský dub | 900 let | 900 cm | - |
| Svatováclavský dub | 700-1100 let | 850 cm | podle pověsti, pravděp. méně |
| Tisíciletá lípa v Kotli | 870-950 let | 970 cm | podle jiných odhadů 350-450 let |
| Běleňská lípa | 850 let | 570, 1250 | ○ 1250 cm do r. 1951 |
| Praskoleská lípa | 800 let | 900 cm | podle jiných odhadů ~500 let |
| Tatobitská lípa | 800 let | 866 cm | podle jiných odhadů ~500 let |
| Lípa v Lipce | 800 let | 870 cm | podle jiných odhadů ~600 let |
| Žeberská lípa | 700-900 let | 770 cm | k r. 2010 není vyhl. jako PS |
| Kamenická lípa | 700-900 let | 560 cm | torzo pův. kmene |
| Vejdova lípa | 700-800 let | 1225 cm | podle jiných odhadů ~600 let |
| Husova lípa | 750 let | 957 cm | - |
| Rodvínovský dub | 740 let | 530 cm | pravděp. mladší |
| Žižkův dub v Podhradí | 600-800 let | 900 cm | - |
| Mladějovická lípa | >700 let | 905 cm | podle jiných odhadů ~350 let |
| Cisterciácká lípa | 700 let | 718 cm | - |
| Körnerův dub | 700 let | 887 cm | - |
| Souš smrku nad Plešným jezerem | 635 let | - | napočítáno 623 let na řezu, ale strom musel být o více než deset let starší, průměr 58 cm, uhynul v roce 1994 |
Nejstarší památné stromy podle okresů
Protože stáří většiny stromů není z výše uvedených důvodů možné přesně určit, je seznam jen orientační (odhady věku pocházejí z různých období a od různých autorit).
| okres | název stromu | věk | poznámka |
|---|---|---|---|
| Český Krumlov | Cisterciácká lípa | 700 let | nejstarší strom CHKO Blanský les |
| Hradec Králové | Popovický dub | 600-900 let | - |
| Cheb | Lubská lípa | 400 let | - |
| Chomutov | Žeberská lípa | 700-900 let | - |
| Karlovy Vary | Körnerův dub | 700 let | - |
| Kladno | Svatováclavský dub | 700-1100 let | - |
| Most | Albrechtický dub | 800-1000 let | zanikl 5. +more srpna 1993 |
| Náchod | Šrůtkova lípa | 500 let | - |
| Pardubice | Katastrální dub | 400-600 let | - |
Obvod kmene
Obvod kmene je jedním z ukazatelů věku památného stromu. Nejvyšších hodnot dosahují lípy a duby. +more Zvlášť vysokých hodnot dosahují obvody lip, které vznikly srůstem výmladků/kmenů z kmene původního, který se již rozpadl. Setkáváme se i s případy, kdy je současně naměřený obvod stejný nebo nižší, než obvod naměřený před řadou let. To je obvyklé u stromů, kde z původního kmene zbylo jen torzo, z něhož vyrůstají kmeny nové (např. Cisterciácká lípa), případně u stromů, kde došlo k vylomení části srostlice, která kmen tvořila (např. Tatrovická lípa), nebo u stromů silně poškozených bleskem (např. Běleňská lípa).
Také je třeba brát v úvahu, že dřívější měření nebylo příliš jednotné. Měřilo se buďto u země, případně v 50 centimetrech výšky, nebo v tzv. +more prsní výšce, která nejlépe odpovídá současné výčetní výšce 130 cm.
Živé památné stromy s aktuálním obvodem přes 850 cm
Klokočovská lípa (obvod 890 cm) +morejpg|right|thumb|180px'>Lukasova lípa (obvod 1161 cm) Žižkův dub v Podhradí u Lichnice (obvod 900 cm).
| valign="top" |
| název stromu | obvod | poznámka |
|---|---|---|
| Bratrská lípa | 900 cm | - |
| Petrohradský dub | 900 cm | - |
| Žižkův dub v Podhradí | 900 cm | - |
| Dub za Velkou Houkvicí | 893 cm | významný strom |
| Lípa v Kuklíku | 893 cm | Chobotský dvůr |
| Lípa na Babí | 890 cm | zřejmě již torzo? |
| Klokočovská lípa | 890 cm | - |
| Körnerův dub | 887 cm | - |
| Sedloňovská lípa | 885 cm | - |
| Horní Popovská lípa | 881 cm | - |
| Svatováclavský dub | 880 cm | - |
| Vlásenická lípa | 872 cm | - |
| Lípa v Lipce | 870 cm | - |
| Lípa v Knapovci | 870 cm | - |
| Tománkova lípa | 870 cm | - |
| Lípa v Jablonečku | 857 cm | - |
| Veledub | 851 cm | - |
| Lípa u Zelených | 850 cm | - |
Zaniklé a poškozené památné stromy, které maximálního obvodu dosáhly v minulosti
| název stromu | obvod | poznámka |
|---|---|---|
| Zádubská lípa | 2900 cm ³) | kolem roku 1820 |
| Tatrovická lípa | 1650 cm ¹) | od r. 1997 do 1122 cm |
| Pardubický topol | >1600 cm ³) | jiný zdroj: 860 cm |
| Lochovický topol | 1571 cm ³) | zničen vichřicí 1905 |
| Bzenecká lípa | 1400 cm ¹) | od poč. +more20 st. bez kmene |
| Lípa ve Velké Losenici | 1256 cm ³) | - |
| Běleňská lípa | 1250 cm ¹) | od r. 1951 do 570 cm |
| Dub v Žehušické oboře | 1236 cm ¹) | - |
| Stříbrný topol (Velké Němčice) | 1125 cm ³) | příp. 973 cm, padl 1904 |
| Goethův dub | 1040 cm ²) | zr. 27. 8. 1999, torzo |
| Malovarský topol | 1038 cm ³) | zaniklý, v 50 cm |
| Lhotecká lípa | 1010 cm ¹) | nyní jen 600 cm |
| Albrechtický dub | 990 cm ³) | zanikl v srpnu 1993 |
| Lípa v Křemenité | 946 cm ³) | zrušena 18. 2. 1993 |
| Ujkovický dub | 910 cm ¹) | ± od r. 2000 jen 800 cm |
| Kapistránská lípa | 900 cm ¹) | zmlazené torzo |
| Ctiborův dub | 900 cm ²) | již jen torzo |
| Choltický dub | 855 cm ²) | uschnul asi v 90. letech |
| Jemčinská lípa | 850 cm ¹) | zruš. 13. 1. 2010 |
:¹) strom žije, ale obvod jeho kmene klesl vlivem poškození v minulosti, nebo již původní kmen nemá :²) strom je ve stavu mrtvého torza :³) strom zanikl, nezůstalo již ani torzo
Nejmohutnější památné stromy podle okresů
Nejmohutnější památné stromy podle druhů
Výška
Mezi nejvyšší památné stromy patří většinou smrky, případně jedle a modříny. Duby a lípy, které dominují stářím a mohutností, dosahují výšky nad 35 m jen výjimečně.
Památné stromy dosahující min. 45 m výšky
Za zmínku stojí jistě i Těptínský smrk (58 m, padl zřejmě 25. 6. +more 2008), smrk Král Šumavy (57,6 m, uschnul r. 1969), smrk Nástupce krále (57 m v r. 1981, zničen kůrovcem r. 2004) a Vidlicový smrk (57 m, uschnul r. 2004), které sice nebyly vyhlášeny jako památné, ale mnohé byly chráněné. Případně „historické“ stromy jako Želnavský smrk (68,9 m, pokácen 1864), Chadtův smrk (57 m, pokácen 1882) a Křížový smrk (57,7 m, pokácen jako suchý 1895).