Největší dalekohledy v Česku

Dalekohledy o průměru nad 50 centimetrů

Dvoumetrový dalekohled v Ondřejově

Dvoumetrový teleskop v Ondřejově

Ondřejovský „dvoumetr“ je největší +moreA9_dalekohledy_. 28reflektory. 29'>dalekohled v České republice. Jeho hlavní zrcadlo má průměr 2 metry a primární ohniskovou vzdálenost 9000 mm. Pro vědecká pozorování se dále užívá Cassegrainovo ohnisko (29,16 m) a Coudé ohnisko (63,5 m), jež je také v současnosti jako jediné využíváno. Teleskop byl do provozu uveden 23. srpna 1967 při příležitosti 13. kongresu Mezinárodní astronomické unie v Praze. Jeho pozorovací program zahrnuje spektroskopická pozorování specifických typů horkých hvězd (horké hvězdy se zakázanými čarami; např. FS CMa), binárních a vícenásobných systémů (např. \beta Lyrae) či modelování atmosfér horkých hvězd. K pořizování spekter se používá spektrograf umístěný v Coudé ohnisku. Během svého provozu prošel dalekohled dvěma velkými modernizacemi, první v roce 1982 (výměna řídící elektroniky, zlepšení dostupnosti některých optických prvků, výměna ložiska v montáži; plný provoz až od června 1989) a druhé v letech 1997-1998 (instalace nového počítačového řídícího systému). Samotná kopule dalekohledu má průměr 21,1 metru a hmotnost 195 tun a její speciálně zkonstruovaný vícevrstvý plášť má velmi dobré tepelně izolační vlastnosti, což je důležité pro kvalitní astronomická pozorování.

KLENOT

Miloš a Jana Tiší před dalekohledem KLENOT Tento druhý největší teleskop v Česku je umístěn na Hvězdárně Kleť v Jižních Čechách. +more Hlavní zrcadlo má průměr 1,06 m a ohniskovou vzdálenost 3018 mm. Pro vědecká měření je používán od února 2002. Hlavním cílem výzkumu je přesná astrometrie planetek a komet s neobvyklými drahami. KLENOT je zkratka z anglického názvu celého pozorovacího projektu (Kleť Observatory Near Earth and Other Unusual Objects Observation Team and Telescope, tedy Dalekohled určený pro pozorování blízkozemních asteroidů a jiných těles s neobvyklými drahami). Tým projektu tvoří Jana Tichá, Miloš Tichý, Michal Kočer a Michaela Honková. Jako detektor je používána CCD kamera, celá soustava má pak dosah asi do 22. magnitudy při tříminutové expozici a patří tak mezi světovou špičku ve svém oboru. Během provozu dalekohledu se díky němu podařilo objevit desítky planetek. V kopuli tohoto dalekohledu byla v letech 1977 až 1996 umístěna maksutova komora 0,63 m f/3 (630/850/1870 mm) a dvojitý Zeissův refraktor 250/3100 a 170/3100 mm.

Dalekohled na Hvězdárně ve Rtyni v Podkrkonoší #1

Dalekohled má průměr 0,82 m a ohniskovou vzdálenost 4300 mm. Je to teleskop +moreC5. AFv_dalekohled'>Newtonova typu. Používá se hlavně pro fotografování oblohy. Hvězdárna, jež se nachází východně od města Rtyně v Podkrkonoší, byla slavnostně otevřena v červnu 1980. Specializuje se na astrofotografii a testování nových optických přístrojů. Návštěva je možná pouze po předchozí domluvě.

Dalekohled AZ800 na Hvězdárně ve Ždánicích

V rámci dlouhodobé spolupráce s Ústavem teoretické fyziky a astrofyziky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Jedná se o robotický teleskop od renomované rakouské firmy ASA (Astro Systeme Austria) na alt-azimutální vidlicové montáži o průměru zrcadla 0,8 m a světelností f/6,8, což z něj činí největší dalekohled na Moravě. +more Optický systém je typu Ritchey-Chrétien s překlopným terciarnim zrcátkem, které vytváří dvě Nasmyth ohniska v klopné ose dalekohledu. Z jedné strany vidlice je dalekohled osazen kvalitní CCD kamerou a z druhé strany bude vybaven spektrografem.

Mayerův dalekohled v Ondřejově

+more25'>Mayerův dalekohled (65cm reflektor) v Ondřejově Zrcadlový dalekohled o průměru 0,65 m a ohniskovou vzdáleností 2342 mm (s komakorektorem 2675 mm) se nachází v kopuli o průměru 8 metrů v areálu Astronomického ústavu Akademie věd České republiky, v blízkosti známého „dvoumetru“. Přístroj byl uveden do provozu v roce 1962. V roce 1993 byl kompletně přestavěn a zautomatizován. Hlavní náplní pozorovacího programu je fotometrie blízkozemních asteroidů pomocí CCD kamery umístěné v ohnisku teleskopu. Zpracováním naměřených údajů mohou astronomové získat světelnou křivku planetky, z níž lze stanovit rotační periodu tělesa; to, zda (zdánlivě) rotuje kolem více než jedné osy, popřípadě odhalit jeho podvojnost. Současně se může zkoumat vliv YORP efektu či jiných mechanismů ovlivňujících rotaci planetek. Dalekohled byl 27. dubna 2019 pojmenován po svém konstruktérovi RNDr. Pavlu Mayerovi, DrSc. , který se podílel také na konstrukci dvojčete tohoto 0,65m přístroje umístěném na observatoři na ostrově Hvar v Chorvatsku. Byl uveden do provozu v roce 1972. Vzhledem ke konfiguraci typu Cassegrain má ohniskovou vzdálenost 7280 mm.

Dalekohled na Hvězdárně a planetáriu Brno

Dalekohledem o průměru 0,62 m a ohniskové vzdálenosti 2780 mm je umístěn v areálu Hvězdárny a planetária Brno na Kraví hoře. Je umístěn v observatoři, která do roku 2020 patřila Masarykově univerzitě v Brně.

Přístroj je zkonstruován dle výkresů, které zajistil Lubomír Perek v padesátých letech 20. století na svém studijním pobytu na nizozemské hvězdárně v Leidenu. +more Jedná se o větší dvojče Zundermanova 0,46m reflektoru z roku 1947. Teleskop typu Newton v ohnisku s citlivou CCD kamerou se věnuje převážně odbornému pozorování galaxií, hvězdokup, mlhovin, proměnných hvězd, komet či jiných těles sluneční soustavy.

Robotická observatoř Blue Eye 600

Dne 7. října 2014 byl na hvězdárně v Ondřejově uveden do provozu automatický dalekohled o průměru 0,60 m a ohniskové vzdálenosti 3000 mm. +more Dalekohled typu Ritchey-Chrétien s tříčočkovým korektorem je umístěn na alt-azimutální montáži. Vyniká velmi rychlým pohybem: za sekundu se dokáže otočit o 90 stupňů, což se využívá např. při hledání optických protějšků gamma záblesků.

Dalekohled na Kleti

Kromě teleskopu KLENOT (viz výše) je na Hvězdárně na Kleti od roku 1992 v provozu také +moreA9_dalekohledy_. 28reflektory. 29'>zrcadlový dalekohled o průměru 0,57 m a ohniskové vzdálenosti 2950 mm. Po modernizaci v roce 1993 (instalace CCD kamery) začal být využíván týmem Jany Tiché v programu astrometrie planetek a komet. V roce 1997 se tento program stal nejproduktivnějším na světě ve svém oboru, v letech 1998-2001 pak druhým. Během provozu se jím podařilo objevit několik stovek nových planetek a v roce 2000 dokonce jednu kometu, 196P/Tichý (starší označení: P/2000 U6).

Dalekohled na Hvězdárně Jaroslava Trnky ve Slaném

V kopuli hvězdárny je instalován od roku 2001 zrcadlový dalekohled typu Cassegrain o průměru hlavního zrcadla 0,5 m a ohniskové vzdálenosti 7,8 m. Je určen jak pro vizuální, tak i fotografická pozorování. +more Společně se zrcadlovým dalekohledem je na mohutné montáži německého typu také instalován velký refraktor s průměrem objektivu 150 mm a ohniskovou vzdáleností 2,4 metru. Dalekohled se kromě běžných pozorování pro návštěvníky hvězdárny využívá také pro vlastní odborná pozorování v oblasti proměnných hvězd a exoplanet.

Dalekohled na Hvězdárně v Rokycanech

Od roku 2007 je na Hvězdárně v Rokycanech v provozu 0,508 m dalekohled typu Dall-Kirgham o ohniskové vzdálenosti 3454 mm. Je určen pro vizuální i fotografické použití. +more Jeho instalací se Česko stalo první evropskou zemí, která tímto typem přístroje disponovala. Otevírací doba hvězdárny je po celý rok ve čtvrtek večer.

Dalekohled na Hvězdárně v Uherském Brodě

Hvězdárna v Uherském Brodě je vybavena 0,5 m dalekohledem typu +moreAFv_dalekohled'>Newton s ohniskovou vzdáleností 2500 mm, familiárně pojmenovaném Theodor (po jednom ze zakladatelů a prvním vedoucím astronomického kroužku). Byl zakoupen koncem roku 2003, ale do plného provozu byl po rekonstrukci kopule uveden až v roce 2006 při oslavách 45. výročí otevření hvězdárny. Je plně přístupný veřejnosti během otevírací doby hvězdárny.

Dalekohled na Hvězdárně ve Rtyni v Podkrkonoší #2

Dalekohled typu +moreAFv_dalekohled'>Cassegrain má průměr hlavního zrcadla 0,5 m a ohniskovou vzdálenost 10 000 mm. Hvězdárna se specializuje na astrofotografii a testování nových optických přístrojů. Návštěva je možná pouze po předchozí domluvě.

Dalekohled na Hvězdárně v Českém Těšíně

Hvězdárna je vybavena teleskopem typu +moreAFv_dalekohled'>Newton o průměru 0,5 m a s ohniskovou vzdáleností 3000 mm. Je zde provozována jak odborná činnost, tak i pozorování objektů hvězdné oblohy pro veřejnost.

Dalekohled na Hvězdárně v Jičíně

Hlavním přístrojem na hvězdárně je 0,5 m dalekohled +moreAFv_dalekohled'>Newtononova typu s ohniskovou vzdáleností 2000 mm. Používá se na focení a pro veřejnost na pozorování deep-sky objektů, např. galaxií, hvězdokup či mlhovin. Dalekohled má dva okulárové výtahy a otočné sekundární zrcadlo s aretací ve dvou pozicích. Jedna z pozic je určena pro vizuální pozorování. Po otočení sekundárního zrcátka na druhou stranu je obraz přesměrován do CCD kamery. Ta je společně s komakorektorem/reduktorem (který zkracuje ohnisko na 1. 46 m a zvyšuje světelnost na f/2. 9) umístěna na derotátoru a elektronickém ostření Gemini Focusing Rotator. Do provozu byl uveden v roce 2016.

Dalekohled na Hvězdárně prof. Františka Nušla v Jindřichově Hradci

Dalekohled typu +moreAFv_dalekohled'>Newton o průměru 0,5 m a ohniskové vzdálenosti 2000 mm. je umístěn v hlavní kopuli o průměru 6,2 metrů. Byl uveden do provozu po rekonstrukci hvězdárny v roce 2020.

Dalekohledy o průměru 30-50 centimetrů

Následující tabulka uvádí seznam teleskopů o průměru 30-50 centimetrů. U menších dalekohledů jde pouze o výběr, protože takové přístroje jsou pro amatéry dostupné i v maloobchodech. +more