Nikolaj Někrasov
Author
Albert FloresNikolaj Vissarionovič Někrasov ( Petrohrad, Ruské impérium - 7. května 1940, Moskva, SSSR) byl ruský politik a poslední generální guvernér Finského velkoknížectví.
Životopis
Mládí
Nikolaj Někrasov se narodil v rodině kněze. V roce 1902 promoval v dopravním inženýrství a odjel do ciziny pro poznání. +more Do Ruska se vrátil v roce 1904 a stal se vedoucím Tomského technického institutu.
Kadet
V roce 1905, na konci revoluce, se Někrasov stal členem Konstitučně demokratické strany a začal působit v Jaltě. Za Kadety byl zvolen do 3. +more a 4. Dumy.
V letech 1909 až 1915 byl Někrasov členem ústředního výboru kadetů. Vystoupil z něho poté, co viděl většinovou ochotu k větším pravomocem vlády během první světové války.
V roce 1916 byl Někrasov zvolen zástupcem předsedy Dumy. Již tehdy byl přesvědčen, že car +more_Alexandrovič'>Mikuláš II. vede zemi k vojenské porážce a revoluci. Začal tak spolupracovat s bývalým předsedou Dumy Alexandrem Gučkovem a průmyslníkem Michailem Tereščenkem, kteří chtěli přesvědčit cara, aby se vzdal trůnu. Jeho třináctiletý syn Alexej by pak usedl na trůn a Mikulášův bratr Michail by se stal dočasným regentem.
Ministr
V prozatímní vládě roku 1917 se Někrasov stal ministrem dopravy. Přimlouval se za přijetí umírněných socialistů do vlády (menševici a eseři). +more Na začátku června vyjednával s ukrajinským prezidentem Mychajlem Hruševským, kterému udělil větší míru autonomie. Nesetkal se však se souhlasem svých spolupracovníků, kteří neměli zájem řešit spory s národnostními menšinami.
Dne 8. +more června se Někrasov stal náměstkem premiéra Alexandra Kerenského a zároveň ministrem financí. Během Kornilovova puče podporoval Kerenského, ale zároveň požadoval, aby Kerenskij odstoupil, že tak vyvede zemi z krize. Za to byl Někrasov uvolněn z vlády.
Generální guvernér Finska
Počátkem září se Někrasov stal Generálním guvernérem Finska, kdy nahradil Franze Alberta Seyna. Někrasov byl mnohem umírněnější než jeho předchůdci a navrhoval Finsku větší autonomii, v lepším případě úplnou nezávislost.
Ráno 25. +more října přijel Někrasov do Petrohradu, aby projednal návrh Finské nezávislosti s Kerenským. Zjistil však, že bolševici přepadli Zimní palác a prozatímní vládu svrhli (říjnová revoluce).
Pozdější život
Někrasov, na rozdíl od jiných ministrů, neemigroval a zůstal v Rusku (což se mu později stalo osudným), nejčastěji pod jinými jmény. Během občanské války nebyl vůbec aktivní a nevzdoroval bolševikům. +more V roce 1919 odešel do Kazaně.
Po válce byl zatčen a 2 měsíce vězněn. Po propuštění vedl normální život až do dalšího zatčení v roce 1930. +more Byl obviněn ze spolupráce s menševiky a odsouzen k 10 letům vězení. Předčasně byl propuštěn roku 1933.
Potřetí byl zatčen roku 1939, odsouzen k trestu smrti a zastřelen 7. +more května 1940. V roce 1991 byl rehabilitován.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Ruští politici Kategorie:Kadeti Kategorie:Guvernéři Finského velkoknížectví Kategorie:Rusové odsouzení k trestu smrti Kategorie:Oběti komunistického teroru v Sovětském svazu Kategorie:Popravení zastřelením Kategorie:Dějiny Finska Kategorie:Narození 1. +more listopadu Kategorie:Narození 1879 Kategorie:Úmrtí 7. května Kategorie:Úmrtí 1940 Kategorie:Pohřbení na Novém donském hřbitově Kategorie:Muži Kategorie:Narození v Petrohradu Kategorie:Poslanci Dumy.