Nils-Aslak Valkeapää

Nils-Aslak Valkeapää, sámsky Áillohaš či Áilu (23. března 1943 Enontekiö - 26. listopadu 2001 Espoo) byl sámský spisovatel, hudebník a malíř.

Život a tvorba

Svou tvorbou rehabilitoval a navrátil k životu joik - sámský zpěv - a určil hlavní tendence sámského umění (výtvarného, slovesného i hudby), vytvořil tedy jakýsi obecně pojatý umělecký program.

Původní profesí byl učitel. Brzy však nastoupil dráhu profesionálního umělce. +more První desku nazvanou finsky Joikuja (Joiky) vydal v roce 1968. V sedmdesátých a osmdesátých letech procestoval se svým hudebním programem obrazně řečeno celý svět.

V roce 1971 vydal svou literární prvotinu psanou finsky - pamflet s názvem Terveisiä Lapista (Pozdravy z Laponska). Ukazuje v něm základní pojmy a proudy sámské kultury a odhaluje místa střetu majoritní finské a minoritní sámské společnosti. +more Poté již píše pouze sámsky, vydává sbírky poesie a knihy Slunce, můj milý otec a Země, má milá matka, v nichž komponuje text, grafickou textovou úpravu, hudbu (na CD), fotografii a malbu.

Knihou Slunce, můj milý otec měl Valkeapää ambici vytvořit sámské národní epos. Děj má tři roviny - mytologickou (stvoření světa a jeho zánik), historickou (stvoření člověka a dějiny Sámů) a individuální (zkušenost Sámů v době po 2. +more světové válce. Složku mytologickou podporují Valkeapääho malby, zbylé dvě složky fotografie Sámů a Laponska, jež Valkeapää nasbíral po archívech rozsetých po celém světě.

Obdobně Valkeapää zacházel s knihou Země, má milá matka, jíž se snažil vytvořit epos, jenž by mohl mít funkci obdobnou konstitutivní národní funkci národních epů, ovšem pro všechny původní národy světa. Fotografie tak v knize nejsou pouze ze sámského prostředí, nýbrž i z jiných původních kultur.

Stejný přenos sámské zkušenosti jako minoritního národa na obecnou rovinu zahrnující i ostatní menšinové původní národy se odehrává v rámci trilogie Domov v srdci. První část trilogie je tematizovaná zkušenost sámského dítěte v jeho domácím, laskavém prostředí (domov, rodiče, příroda); ve druhém dílu je již dítě z prostředí vytrženo a vystaveno nepřátelskému světu cizojazyčného a jinokulturního školního internátu. +more Střet dvou způsobů uvažovaní - sámského nekonfliktního a finského, potažmo západního, utilitaristického - je následně přenesen do kontextu ostatních původních národů světa - Indiánů, Inuitů, sibiřských národů atd.

V roce 2001 získal norské občanství. Již předtím se usadil v norském Skibotnu. +more Přesto často dojížděl za rodiči do rodného Enontekia. Zemřel při návratu z Japonska při převozu do nemocnice.

Dílo

Knihy

Terveisiä Lapista. 1971 (Pozdravy z Laponska) * Giđa ijat čuovgadat. +more 1974 (Světlé jarní noci) * Lávllo vizár biellocizáš. 1976 (Zpívej, cvrlikej, skřivánku) * Ádjaga silbasuonat. 1981 (Stříbrné žíly proudu) * Risten; Kirsti Paltto. (Ilustrace). 1981 * Greetings from Lapland. 1983 * Ruoktu váimmus. Govaid lea sárgon. Girjjis lea farus Pehr Henrik Nordgren. 1985 (Domov v srdci) (soubor tří sbírek, vydaných samostatně v letech 1974, 1976 a 1981: Giđa ijat čuovgadat, Lávllo vizár biellocizáš a Ádjaga silbasuonat) * Herbst in Lappland: Stimmungsbilder aus dem Hohen Norden. H. U. Schwaar. 1985 * Ich bin des Windigen Berges Kind. 1985 * Beaivi, áhčážan. 1988 (Slunce, můj milý otec) * Trekways of the wind. Translators: Ralph Salisbury, Lars Nordström, Harald Gaski. 1994 * Nap, édesapám; přel. Domokos Johanna. 1997 * Eanni, eannažan. 2001 (Země, má milá matka).

česky: * Dvě básně ze sbírky Beaivi, áhčažan. Světová literatura 1992, 4, s. +more 62-63, přeložila a okomentovala Markéta Hejkalová * báseň Slunce, můj otec. Cargo 1/2000, zadní přebal, přeložil Jakub Majer * Výbor z básní. Host 1998, XIV, 1, s. 44-45, přeložila a okomentovala Ivana Muková.

Diskografie

Joikuja (1968) * Juoigamat (1973) * Vuoi Biret-Maaret, vuoi. (1974) * De cábba niegut runiidit (1976) * Duvva, Áilen Niga Elle ja Áillohaš (1976) * Sámi eatnan duoddariid (1978) * Sápmi, vuoi Sápmi. +more (1982) * Davas ja geassai (1982) * Beaivi, áhčážan (1988) * Eanan, eallima eadni (1990) * Sámi luondu, gollerisku (1992) * Goase dusse (1994) * Dálveleaikkat (1994) * Sápmi lottážan (1992) - obsahuje alba "Sámi eatnan duoddariid", "Sápmi vuoi Sápmi" a "Davas ja geassai" * Beaivi, áhčážan (1992) - obsahuje alba "Beaivi, áhčážan" a "Eanan, eallima eadni" * The magic of Sámi yoik (1998) - obsahuje alba "Juoigamat" a "Duvva, Áilen Niga Elle ja Áillohaš".

Ocenění

1978 Zlatá cena Laponské kulturní společnosti * 1985 Davviriikkaaid Sámirádi gudnibálkasupmi (Cena Sámské rady severských států) * 1988 umělecká cena Laponského kraje * 1991 Literární cena Severské rady * 1994 čestný doktorát na Univerzitě v Oulu * 1999 čestný doktorát na Laponské univerzitě v Rovaniemi

Odkazy

Reference

Literatura

Finská národní bibliografie|id = 4929|jméno= Valkeapää, Nils-Aslak (1943-2001). Placený článek. +more|autor= Veli-Pekka Lehtola|datum = 30. 7. 2007 * Veli-Pekka Lehtola: Saamelaiskirjallisuus uuden ja vanhan risteyksessä. In Marginalia ja kirjallisuus. Helsinki 1995 * Nils Öivind Helander a Harald Gaski: Čálli giehta ollá guhkás. Ohcejohka 1991 * Vuokko Hirvonen: Sydämeni palava. Oulu 1995 * Harald Gaski: Obrazy v textech. Stručný přehled starší a současné sámské literatury. In Sámové: Jazyk, literatura a společnost. Praha 2010.

Externí odkazy

[url=http://www.yle.fi/elavaarkisto/?s=s&g=8&ag=93&t=581&a=5109]YLE Elävä arkisto: Ailu Valkeapää joikaa[/url]

Kategorie:Sámští spisovatelé Kategorie:Finští spisovatelé Kategorie:Sámové Kategorie:Hudebníci Kategorie:Malíři Kategorie:Nositelé Literární ceny Severské rady Kategorie:Držitelé čestných doktorátů Kategorie:Narození 1943 Kategorie:Úmrtí 2001 Kategorie:Muži Kategorie:Úmrtí v Espoo