Cesko.wiki Norník rudý
Author
Albert FloresNorník rudý (Myodes glareolus) je malý hlodavec, který je endemickým druhem v Eurasii. Tento norník je široce rozšířen v lesích a lesostepích Evropy, Severní Asie a severu Japonska. Má hnědé a rudě zbarvené srst, která slouží k maskování v prostředí, a jeho tělo měří přibližně 8-14 cm s ocasem dlouhým 3-5 cm. Norník rudý obývá převážně lesní prostředí a žije v podzemních norách, které si sám vyhrabává. Tento druh je aktivní hlavně v noci a živí se různými rostlinami, semeny, ořechy, houbami a hmyzem. V období podzimu si také zásobuje zásoby potravy, které si uloží do svých nor. Přestože je norník rudý převážně samotářský, v některých obdobích roku může být nalezen v menších koloniích. Mezi jeho hlavní predátory patří lasice, sovy, lišky a draví ptáci. Norník rudý je také hostitelem pro některé parazity a nemoci, které mohou být přenášeny na jiné druhy. Norník rudý má také důležitou ekologickou roli, neboť ovlivňuje šíření semen rostlin a je součástí potravního řetězce. Navzdory svému rozšíření a relativní hojnosti je však norník rudý velmi citlivý na změny v prostředí a jeho populace může být snadno ohrožena ztrátou přirozeného prostředí. Celkem vzato je norník rudý zajímavým druhem živočicha, který je důležitý pro ekosystém a má svoji vlastní biologii a chování. Vědět více o něm je důležité pro zachování biodiverzity a ochranu přírody.
Norník rudý (Myodes glareolus, synonymum Clethrionomys glareolus), dříve též hraboš lesní, hraboš rudý, je hlodavec z čeledi křečkovití (Cricetidae), jediný zástupce rodu norník žijící na území České republiky.
Popis
hmotnost: 10-36 g * délka: 80-120 mm Jeden z našich nejběžnějších druhů drobných savců. Od jiných hrabošů se snadno pozná podle nápadně červenavě rezavého zbarvení na hřbetě, větších ušních boltců a delšího ocasu (obvykle 45-60 % délky těla). +more Břicho mívá světlejší, nažloutlé, v zimní srsti až čistě bílé; tlapky jsou světlé.
Rozšíření
S výjimkou větší části Pyrenejského poloostrova, Řecka, středomořských ostrovů a Islandu se vyskytuje v celé Evropě a Malé Asii, dále na východ zasahuje do střední Sibiře po Altaj a Bajkalské jezero.
V České republice žije všude - od nížin po hřebeny hor, kde vystupuje i nad horní hranici lesa.
Ekologie
Nejhojnější je v listnatých a smíšených lesích s bohatým podrostem, žije i ve smrčinách, v kosodřevině, břehových porostech, travinách, polních remízcích, parcích a také v kamenných sutích či rákosinách. V zimě se na venkově stahuje k obytným budovám. +more Je čilý hlavně za soumraku a v noci, ale lze se s ním setkat i za denního světla, zejména při přemnožení. Obratně leze v křovinách i po stromech až do několikametrové výšky. Obývá území o rozloze 0,1-0,7 ha a je pohyblivější než jiné stejně velké druhy hrabošů.
Staví nevelké hnízdo z mechu a listí a spíše než v zemi je ukrývá pod pařezy, v kořenech stromů a mezi kameny. Na hnízdo navazuje systém nor s mnoha východy, úkrytovými chodbami a zásobárnami.
Norník rudý má pestrý jídelníček a během roku ho mění. Nejméně rozmanitý jej má zjara (zelené části rostlin, semena, klíčící semenáčky dřevin). +more V létě a k podzimu jídelníček postupně obohacuje o houby a lesní plody, přičemž ze žaludů a bukvic si dělá i zásoby. Jako jediný z našich hrabošů se ve větší míře zajímá o živočišnou potravu, která může tvořit více než třetinu jídelníčku (hlavně brouci, larvy hmyzu včetně housenek, pavouci nebo zdechliny).
Rozmnožuje se od konce března do září až října, za příznivého počasí a bohaté úrody žaludů či bukvic i v zimě. Březost trvá 16-18 dní. +more Pokud zabřezne bezprostředně po porodu čili post partum (u hlodavců poměrně běžné), prodlouží se březost na 19-20 (30) dní. Ve vrhu bývá 4-5 (1-9) mláďat, která po narození váží asi 2 g a sají necelé tři týdny. Protože pohlavně dospívají brzo, jsou mladé samice schopny zapojit se do rozmnožování již 1-2 týdny po opuštění hnízda. (V přírodě tak činí pouze jedinci z jarních a časně letních vrhů. ).
Hanzák uvádí, že v přírodě se dožívá nanejvýš dvou let. Norník rudý má celou řadu přirozených nepřátel mezi šelmami, dravci či sovami, a proto ve volné přírodě jsou dvakrát přezimující jedinci vzácností. +more V zajetí může žít norník rudý i několik let. Představuje významný modelový druh často využívaný při ekologických studiích.
Zajímavosti
Mláďata norníků volající matku vydávají speciální ultratóny, které lidské ucho neslyší. * Při přemnožení může škodit ohryzáváním kůry, jehličí a pupenů (zvláště v zimě). +more * Je hostitelem viru Puumala z rodu Hantavirus. V Evropě virus Puumala vyvolává u lidí někdy i velice závažně probíhající onemocnění nephropathia epidemica.
Odkazy
Reference
Literatura
ANDĚRA, Miloš a GAISLER, Jiří. Savci České republiky: popis, rozšíření, ekologie, ochrana. +more Praha: Academia, 2012. 285 s. . * ANDĚRA, Miloš a HORÁČEK, Ivan. Poznáváme naše savce. 2. , přeprac. vyd. Praha: Sobotáles, 2005. 327 s. . * BERKOVCOVÁ, Lucie. Výskyt drobných zemních savců v okolí Nového Města nad Metují. Hradec Králové, 2016. [81] s. , [20] s. příl. Bakalářská práce. Ved. práce RNDr. Michal Andreas, Ph. D. Univerzita Hradec Králové, Přírodovědecká fakulta, Katedra biologie. Přístup také z: http://theses. cz/id/ksdn1u/.
Externí odkazy
[url=://www.ceskatelevize.cz/porady/10121359557-port/tagy/nornik-rudy/397-hantavirus-zakerna-nakaza/
[[Kategorie:Myšovití]url=http://www. priroda. +morecz/lexikon. php. detail=848]Norník rudý - Clethrionomys glareolus na příroda. cz[/url] * Hantavirus - zákeřná nákaza. In: Port: Týdeník České televize o novinkách a zajímavostech. [online]. 21. 2. 2009 [cit. 19. 12. 2017]. Dostupné z:[/url]].