Novosibiřské ostrovy
Author
Albert FloresNovosibiřské ostrovy je souostroví v Severním ledovém oceánu náležející Rusku, republice Sacha. Zaujímají rozlohu cca 38 000 km². Západní pobřeží omývá moře Laptěvů, východní Východosibiřské moře.
Souostroví se skládá ze tří ostrovních skupin: * Anjouovy ostrovy (ostrovy Anžu) (29 000 km2) ** Kotělnyj (11 700 km2) ** Faddějevskij (5300 km2). Ten je občas spojen s ostrovem Kotělnyj (není-li Bungeho země zaplavena) ** Nová Sibiř (6200 km2) * Ljachovské ostrovy (6100 km2) ** Velký Ljachovský ostrov (4600 km2) ** Malý Ljachovský ostrov (1300 km2) ** Sloupový ostrov (170 km2) ** Jaja (0,038 km2) * De Longovy ostrovy (225 km2)
Povrch je spíš nízký, většinou do 300 m n. m. +more Pouze De Longovy ostrovy dosahují výšky 426 m n. m. (ostrov Bennetta). Geologické podloží je tvořeno převážně krystalickými břidlicemi s žulovými výchozy.
Klima je arktické, extrémně chladné: průměrná lednová teplota −30 °C, průměrná červencová teplota 4 °C. Vnitrozemí je o poznání teplejší, neboť není ochlazováno okolním mořem (v červenci až 19 °C). +more Roční úhrn srážek je 77 mm. Sníh se udržuje po dobu 9 měsíců. Ledovce i přes velmi nízké teploty pomalu ustupují a odkrývají pozůstatky pleistocénní fauny (mamuti, srstnatí nosorožci, divocí koně). Nálezy pleistocenní fauny svědčí o mnohem teplejším podnebí, které před tisíciletími na ostrovech převládalo. Táním permafrostu vznikají nové útvary (termokras) a ponorné řeky.
Souostroví spadá do oblasti tundry. Vegetaci představují mechy, lišejníky a vzácně kvetoucí rostliny (lomikameny, pryskyřičníky). +more Poměrně hojně se tu vyskytují ptáci (bělokur rousný, sovice sněžní, v létě sem zalétávají kulíci, husy, kachny a další), ze savců lišky, v menší míře sobi a lední medvědi.
Ostrovy byly objeveny v roce 1712 ruskou výpravou vedenou kozákem Merkurijem Vaginem. V roce 1933 byla na ostrově Kotělnyj postavena polární stanice. +more Občas sem zavítají lovci kožešin.
Novosibiřské ostrovy jsou spjaty s činností moravského polárníka a dobrodruha Eskymo Welzla.