Cesko.wiki Sacha
Author
Albert Flores250x250pixelů Sacha nebo také Jakutsko je největší z republik Ruské federace. Leží ve východní části země, na Sibiři a je součástí Dálněvýchodního federálního okruhu.
.png|náhled){kind=link}
Na východě sousedí s Čukotským autonomním okruhem, Magadanskou oblastí, Chabarovským krajem; na jihu s Amurskou oblastí, Zabajkalským krajem, Irkutskou oblastí; a na západě s Krasnojarským krajem. Jeho severní břehy omývá Severní ledový oceán.
.png)
Přírodní poměry
Jakutská republika je v rámci Ruské federace největší, s rozlohou 3 083 523 km² zabírá tři časová pásma (převážná část má čas UTC+9, Ojmjakonský, Usť-Janský a Verchojanský ulus mají UTC+10, Abyjský, Allaichovský, Momský, Nižnekolymský, Sredněkolymský a Verchněkolymský ulus mají UTC+11). Místní střední sluneční čas se oproti úřednímu času předbíhá zhruba o 1 až 2 hodiny.
Většina území země je hornatá, sever i střed se navíc nachází v silně chladné oblasti. Cca 40 % plochy leží v arktické oblasti a celé území s výjimkou malé části na jihozápadě je pokryto věčně zmrzlou půdou, a to převážně do hloubky 300 až 400 m, v povodí Vitimu až 1 500 m. +more 47 % pokrývá tajga, téměř výhradně tvořená modříny. Republikou od jihu na sever protéká řeka Lena, s velkým a částečně i bažinatým údolím. Mezi další významné řeky patří přítoky Leny (Viljuj, Aldan, Oljokma), ve východní části regionu pak řeky Indigirka a Kolyma. V oblasti též leží okolo 800 tisíc jezer. Nejvyšším pohořím je Čerského pohoří, ležící na východě, s nejvyšší horou Pobeda (3 147 m n. m. ). Na většině území se rozkládá Středosibiřská vysočina.
Klima
Klima je silně kontinentální, chladné (střed a sever) až mírné (jih republiky). Průměrné lednové teploty se pohybují mezi -28 a -47 °C, červencové mezi +2 až +19 °C. +more Průměrné roční srážky mají rozsah mezi 200 mm (střed, vnitrozemí) a 700 mm (hory na východu země). Sacha má tzv. pól chladu - vesnici Ojmjakon, kde roku 1926 padla rekordně nízká teplota -71 °C, a také město Verchojansk, kde roku 1886 padla teplota -69 °C.
Historie
Jakuti žijí na svém území relativně krátkou dobu. Jsou příbuzní s turkickými národy a Mongoly. +more Protože jim Evenkové, další severský národ Ruské federace, říkají Jako, toto slovo se přejalo do ruštiny jako Jakuti; právě v 17. století, kdy sem Rusové začali pronikat. Postupně tu začali rozšiřovat ortodoxní křesťanství, zemědělství, v roce 1632 založili dnešní hlavní město republiky Jakutsk. Roku 1922 vznikla Jakutská ASSR, v dobách Sovětského svazu měla země hlavní význam v tom, že se zde těžily důležité suroviny. Současný název Jakutská republika se používá od roku 1992.
Obyvatelstvo
Ze zhruba 1 milionu obyvatel žije 64 % ve městech. Národnostní složení obyvatel je ovlivněno migrací přistěhovalců. +more Přitom původní obyvatelstvo tvoří polovinu celkové populace. Následující tabulka udává národnosti, jejichž podíl přesahuje 0,5 %. Kromě národností uvedených v tabulce zde žijí Kyrgyzové, Arméni, Uzbekové, Tádžikové, Dolgani, Jukagirové a několik dalších skupin, každá s méně než tisícem osob.
. sčítání 1959 sčítání 1970 sčítání 1979 sčítání 1989 sčítání 2002 sčítání 2010 rowspan ="2"|Jakuti 233 273 285 749 313 917 365 236 432 290 466 492 56,5 % 43,0 % 36,9 % 33,4 % 45,5 % 48,7 % rowspan ="2"|Rusové 146 741 314 308 429 588 550 263 390 671 353 649 35,5 % 47,3 % 50,4 % 50,3 % 41,2 % 36,9 % rowspan ="2"|Evenkové 10 432 9 097 11 584 14 428 18 232 21 008 2,5 % 1,4 % 1,4 % 1,3 % 1,9 % 2,2 % rowspan ="2"|Ukrajinci 4 229 20 253 46 326 77 114 34 633 20 341 1,0 % 3,0 % 5,4 % 7,0 % 3,6 % 2,1 % rowspan ="2"|Evenové 3 133 6 471 5 763 8 668 11 657 15 071 0,8 % 1,0 % 0,7 % 0,8 % 1,2 % 1,6 % rowspan ="2"|Tataři 4 420 7 678 10 976 17 478 10 768 8 122 1,1 % 1,2 % 1,3 % 1,6 % 1,1 % 0,8 % rowspan ="2"|Burjati 699 2 126 4 508 8 471 7 266 7 011 0,2 % 0,3 % 0,5 % 0,8 % 0,8 % 0,7 % rowspan ="2"|Ostatní 10 271 18 441 29 178 52 407 41 133 42 970 2,5 % 2,8 % 3,4 % 4,8 % 4,3 % 4,5 %
Oficiálními jazyky jsou ruština a jakutština (sacha), té rozumí okolo 25 % místních obyvatel. Jakutštinu se učí děti ve škole od 11 let.
Ekonomika
Hlavním hospodářským centrem je Jakutsk. Ekonomika země stále ještě dnes stojí na těžbě surovin, nacházejících se pod povrchem této obrovské republiky. +more Ty se zpracovávají v závodech, které leží jak v okolí hlavního města, tak i menších měst. Přední místo v těžebním průmyslu má dobývání a zpracování diamantů. Rostoucí význam má těžba energetických surovin; prozkoumané zásoby ropy jsou 330 mil. tun, zemního plynu 2,4 triliónu m³ a uhlí 900 využitelných ložisek.
Doprava
Doprava je hlavně letecká nebo lodní (po řece Lena), hlavně díky ohromným vzdálenostem a řídké osídlenosti. V silniční dopravě je významná silnice Kolyma (Kolyma - Jakutsk - Magadan), do Jakutska je však sjízdná pouze v zimním období, chybí zde most přes řeku Lenu. +more Na území Jakutska se nachází téměř 1 000 km železnice; jde o Amursko-jakutskou magistrálu, která se začala se stavět v 80. letech jako odbočka Bajkalsko-amurské magistrály. Po perestrojce se však stavba zastavila a dočasnou konečnou se stal Berkakit (městečko asi 20 km jižně od Něrjungri). Po několika letech se začalo znovu stavět a trať dosáhla roku 2004 města Tommot, do kterého je běžně provozována. Zbývající úsek do Nižního Besťachu, pravobřežního předměstí Jakutsku, byl dokončen v roce 2011 a je ve zkušebním provozu. Ve stadiu úvah je tříkilometrový silniční a železniční most přes Lenu.
Odkazy
Poznámky
Reference
Externí odkazy
[url=http://sakha. gov. +moreru/]Oficiální stránky republiky[/url] * [url=http://www. sakha. ru]Jakutský internetový vyhledávač[/url] * [url=http://sgpa. ucoz. ru/]Stránky Státní pedagogické akademie[/url] * [url=http://sakha. gov. ru/node/1132]Historie republiky[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20090425194841/http://www. sitc. ru/monitoring/vkolyuma/index. shtml]Administrativní členění Sachy na stránkách Jakutské státní university[/url].