Amurská oblast

Amurská oblast je federální subjekt Ruské federace (oblast). Nachází se asi 8 000 km východně od Moskvy, na březích řek Amur a Zeja. Jejími sousedy jsou republika Sacha (sever), Chabarovský kraj, Židovská autonomní oblast (východ), Čínská lidová republika (jih) a Zabajkalský kraj (západ). Oblast je součástí Dálněvýchodního federálního okruhu.

V Ruském impériu se pro oblasti kolem řeky Amur používal název Amurskij kraj (Аму́рский край), popř. Priamurje (Приаму́рье). +more Nejde o přesný opis dnešní Amurské oblasti, ale historicky se mu nejvíce přibližuje.

Administrativním centrem oblasti je Blagověščensk, založený roku 1856, což z něj dělá jedno z nejstarších měst dálného východu. Jde o tradiční centrum obchodu a těžby zlata.

Oblastí procházejí tři důležité železniční tratě - Transsibiřská magistrála, Bajkalsko-amurská magistrála a Amursko-jakutská magistrála.

Geografie

Na severu oblasti se tyčí Stanové pohoří ( Stanovoj chrebet), které tak tvoří hranici s republikou Sacha. Porost ve vyšších polohách se skládá ze sibiřské zakrslé borovice a alpinské tundry. +more V nižších polohách a v okolí řek pak najdeme především modřínové lesy s menším výskytem borovice a břízy. V pohoří také pramení řeka Zeja, na níž byla vybudována obrovská Zejská přehrada, rozkládající se na více než 2500 km² mezi Stanovým pohořím a pahorkatinou, procházející středem oblasti. Prostor mezi těmito dvěma pohořími vyplňuje bažinatá plošina. Na jihu území se pak rozkládá velká Amursko-Zejská plošina ( Amursko-Zejskaja ravnina), jež tak zabírá více než 40 % oblasti.

Na východní hranici se nachází další menší pohoří, které odděluje oblast od Chabarovského kraje. Ve zdejších smrkových a jedlových lesích pramení Selemdža, největší Zejský přítok. +more Jihovýchodně od Selemdži tečou řeky Bureja a Archara, kolem nichž se nachází nejpestřejší lesy v oblasti. Roste v nich například korejská borovice, mongolský dub a jiná obvykle spíš mandžuská flóra.

Řeky Zeja, Amur a Bureja tvoří jakýsi klín, nazvaný Zejsko-burejská nížina ( Zejsko-Burejnskaja ravnina), která je místem s nejzachovalejší přírodou v oblasti. Ačkoli byla část území vypálena pro zemědělství, stále zůstala velká území nedotčené přírody. +more Hnízdí zde vzácný jeřáb mandžuský, nebo ve volné přírodě nalezneme např. exotické ovoce durian.

Klima je na většině území silně kontinentální, na jihu přechází v monzunové. V lednu dosahuje na severu průměrná teplota až -40,0 °C, na jihu -24,0 °C; červencové průměry jsou v rozsahu od 16 °C do 21 °C. +more Průměrné roční úhrny srážek bývají od 500 do 600 mm, na horách dosahují až 1 000 mm s maximem v létě, kdy v červnu může spadnout až 70 %ročních srážek.

Oblast se nachází ve Vladivostocké časové zóně UTC+11, která je oproti moskevskému času předsunuta o 7 hodin. Místní střední sluneční čas se oproti úřednímu času předbíhá zhruba o 1,5 hodiny.

Historie

5. - 10. století

Na základě čínských záznamů Pej Š' (kronika severních dynastií) a Suej Šu (kronika dynastie Suej) se uvádí, že území původně náleželo prastarému kočovnému kmenu Š'-wej. Důkazy o jejich osídlení se nalezly i jižně od Stanového pohoří a západně od řeky Burej, na severovýchodě zasahovaly až k Ochotskému moři. +more Nosili dary dvoru dynastie Tchang, ale s nástupem dynastie Liao zmizely jakékoliv zmínky o nich.

Středověk

Ve 13. století povodí řeky Zeja osídlil kmen Daurů, blízce příbuzný Čitům a Mongolům.

17. - 19. století

Oblast později osidlovali zejména Mandžuové, než byla roku 1858 anektována Ruskem na základě rusko-čínské Ajgunské smlouvy.

První příliv Rusů do regionu nastal v polovině 17. století, když hledali příjemnější klima, než jaké panovalo na severu. +more Další Rusové se do oblasti stáhli po opiových válkách. Poslední osidlování nastalo s dokončením Transsibiřské magistrály.

Vnitřní dělení

Oblast se dělí na 20 rajónů a 9 měst. Tabulka níže uvádí uvádí největší sídla oblasti podle sčítání v r. +more 2010 a vzestup nebo pokles v porovnání s předchozím sčítáním.

Gubernátoři

1991 - Albert Krivčenko * 1993 - Alexander Surat * 1993 - Vladimir Polevanov * 1994 - Vladimir Djačenko * 1996 - Jurij Ljaško * 1997 - Anatolij Belonogov * 2001 - Leonid Korotkov * 2007 - Nikolaj Kolesov * 2008 - Oleg Kožemjako * 2015 - Alexander Kozlov * 2018 - Vasilij Orlov

Obyvatelstvo

Dle sčítání lidu z roku 2010 žije v oblasti 829 204 lidí, z čehož 553 452 ve městech a 275 752 na venkově. Etnické rozdělení je následující: Rusové (94,3 %); Ukrajinci (2,0 %); Bělorusové (0,5 %), Arméni (0,5 %) a Tataři (0,4 %). +more Celkem se obyvatelé hlásí ke 120 etnickým skupinám.

Hospodářství

Z hlediska objemu hrubého produktu je nejvýznamnější doprava (21 %), stavebnictví (16 %) a těžařství (16 %); dále to jsou obchod (9 %), zemědělství a lesní hospodářství (7 %), výroba a rozvod energií a vody (6 %) a zpracovatelský průmysl (4 %).

Těženo je hlavně uhlí (3 mil. t v roce 2011) a zlato. +more Roční výroba (2011) elektrické energie byla 11,7 TWh většinou z vodních elektráren (Burejské vodní elektrárny na Burejské přehradní nádrži o výkonu 2 010 MW a Zejské vodní elektrárny o výkonu 1 330 MW). Oblast má přebytek elektrické energie, který nestačí využít.

Podle údajů z roku 2011 se pěstuje především sója (827 tis. t), brambory (296 tis. +more t), méně zelenina (61 tis. t).

Dopravní tepnou je Transsibiřská magistrála na jihu a Bajkalsko-amurská magistrála na severu. Obě trati propojuje Amursko-jakutská magistrála, která vede dále na sever. +more V r. 2011 činil celkový objem přepravy 43 mil. tun, z toho 22 mil. tun připadlo na železnici a 20 mil. tun na automobilovou přepravu. Pokud jde o osobní dopravu, 89 % cestujících připadá na automobilovou dopravu. V oblasti jsou čtyři letiště místního významu.

Na jihu území se nachází kosmodrom Svobodnyj a je rozestavěn kosmodrom Vostočnyj.

Paleontologie

V této oblasti se nachází také množství paleontologických lokalit s kvalitně dochovanými fosilními pozůstatky pozdně křídových dinosaurů, žijících v této oblasti na samotném konci druhohorní éry, asi před 68 až 66 miliony let.

Odkazy

Poznámky

Reference

Externí odkazy

[url=http://www.amurobl.ru/]- oficiální stránka oblasti[/url]

Kategorie:Oblasti v Rusku