Nová Ulice

Nová Ulice je bývalé město, nyní městská čtvrť a katastrální území na západě statutárního města Olomouce s cca 19 tisíci obyvateli. Je tedy největší olomouckou městskou čtvrtí.

Historie

Střední předměstí

Ještě před vznikem současné Nové Ulice se vně západních hradeb Olomouce nacházelo na dnešním katastrálním území Olomouc-město několik předměstí, která v polovině 18. století musela ustoupit stavbě olomoucké pevnosti. +more Šlo o Zelenou ulici (vzniklo zkomolením německého názvu Greinergasse, tedy Plačtivé ulice, která směřovala na předměstský hřbitov), Střední ulici, od níž odbočoval Gošikl, Litovelskou ulici a Vozovku, souhrnně někdy nazývané Střední předměstí a patřící do farnosti u kostela sv. Mořice. Jeho obyvatelé byli hlavně Němci, což později vedlo k převážně německému charakteru Nové Ulice. Kromě zemědělských usedlostí a řemeslnických dílen zde byla cihelna, pivovar a pět hostinců. Dále špitál Panny Marie Pomocné v poli s kaplí sv. Ducha, kaple Povýšení sv. Kříže, Křížový pramen zaklenutý kapličkou, z nějž byla vedena pitná voda do města, na Gošiklu kaple sv. Felixe a Adauka a na Litovelské ulici špitál sv. Joba a Lazara.

Vzhledem k tomu, že se tato osídlení nacházela před městskými hradbami, trpěla za vojenských vpádů, např. Švédové je za třicetileté války prakticky zničili. +more Podobně poničena byla i po úspěšném pruském obléhání Olomouce a proto bylo roku 1758 rozhodnuto o tom, že všechny zbylé zdejší domy budou až do vzdálenosti 800 metrů od hradeb zbořeny. Tehdejší 4 tisíce obyvatel se musely přesunout západněji, čímž vznikly dvě nové osady, Zelená Ulice a Nová Střední Ulice.

Nová Ulice

Obě dohromady vytvářely na jinak rozsáhlém území od Slavonína až po Lazce jednu katastrální obec, která stále patřila Olomouci. Ta zde měla např. +more až do roku 1900 ústřední hřbitov (dnes část Smetanových sadů) nebo městskou střelnici. V roce 1768 zde byla postavena vlastní škola, zpočátku i pro děti z Povlu a Neředína, a v letech 1774-1780 kostel Panny Marie Pomocnice se hřbitovem a s lokálií. V roce 1805 se v místním hostinci „U Černého orla“ potkali císař František I. a ruský car Alexandr a kvůli pevnosti zde byly ještě v letech 1839-1846 vybudovány tři předsunuté forty (Tabulový vrch - Tafelberg, Šibeniční vrch - Galgenberg a fort č. XIII). I po vzniku obecní samosprávy v roce 1850 šlo zpočátku o dvě samostatné politické obce, které byly až po šesti letech spojeny pod úředním názvem Nová a Zelená Ulice v jednu. Označení jen Nová Ulice se prosadilo postupem času.

Stavební rozvoj Nové Ulice a její opětovné přibližování Olomouci bylo podmíněno zrušením pevnosti, ke kterému došlo až v roce 1886. Již předtím ale byly na severozápadě u litovelské silnice proraženy hradby a napomohlo tomu i zřízení železniční tratě Olomouc - Čelechovice roku 1882 a vybudování dvou železničních budov, v jejichž okolí se poté dál stavělo. +more Především u nádraží Olomouc město naplánovalo a vybudovalo Spořitelní a záloženské konsorcium Všeobecného rakouského spolku úředníků celou novou čtvrť, nazývanou Úřednická či Úřední (Beamtenviertel) a postupně fakticky spojenou s Olomoucí.

Roku 1893 byla Nová Ulice povýšena na městys se samostatným znakem a 16. ledna 1906 došlo k jejímu povýšení na město. +more Přes její území vedly obě linky olomouckých tramvají, v roce 1895 zde byl založen měšťanský pivovar s názvem „Brauerai der Brauberechtigen Bürgerschaft“ (poslední pivo bylo tímto německým pivovarem uvařeno roku 1930) a o rok později tady byla postavena zemská nemocnice. Existovala zde též sladovna E. Hamburger u. Sohn, továrna na kočáry Žárský, armaturka Jelínek a Zach, stavebnické firmy Franze Langera a Karla Starého a další firmy. O rozvoj české kultury se zasloužil podnik „U města Prahy“ s divadelním sálem, svůj převážně německý charakter Nová Ulice, patřící do německého jazykového ostrova, ovšem ztratila až po vzniku Československa (tehdy zjištěno 4 tisíce Čechů a jen 2,6 tisíce Němců). Po vyhlášení tzv. Velké Olomouce byla roku 1919 sloučena s městem Olomouc. V roce 1923 veřejná knihovna města Olomouce otevřela svou pobočku Nová Ulice.

Doprava

Nachází se zde železniční stanice Olomouc město, železniční stanice Olomouc-Nová Ulice se naopak nachází na území centrální čtvrti Olomouc-město.

Galerie

Soubor:Olomouc-Nová Ulice, Litovelská 1, tř. Svornosti 2a, pošta, poutač kina Lípa. +morejpg|Rohový dům mezi Litovelskou ulicí a třídou Svornosti, dříve hostinec U města Prahy Soubor:Činžovní dům vila L. Hofmannové - Staré (Olomouc). JPG|Činžovní dům na Resslově ulici Soubor:Činžovní dům, Olomouc, č. p. 257. JPG|Činžovní dům na třídě Svornosti Soubor:Olomouc Zilinska 20-18. jpg|Činžovní dům na Žilinské ulici Soubor:Olomouc Polivkova 35. jpg|Nakládalova vila na ulici Polívkova Soubor:House Brnenska 80 Olomouc. jpg|Vila Františky Lipčíkové Soubor:Penzion stavebního a bytového družstva Haná (Olomouc), č. p. 553. JPG|Penzion stavebního a bytového družstva Haná na Litovelské ulici Soubor:Olomouc-Nová Ulice, Litovelská, pomník, Žilinská 3. jpg|Pomník na Žilinské ulici Soubor:Husuv sbor in Olomouc 2. jpg|Husův sbor Soubor:Pevnost - fort Tabulový vrch (Olomouc). JPG|Fort Tabulový vrch Soubor:Olomouc město, nádraží, z ulice Boženy Němcové. jpg|Nádraží Olomouc město.

Odkazy

Reference

Literatura

Vilém Švec. Nová Ulice. Urbanisticko-historický vývoj olomoucké čtvrti vydaný u příležitosti Slavností Černého orla r. 2013. Olomouc: Statutární město Olomouc, 2013, 23 s.

Související články

Seznam kulturních památek na Nové Ulici * Římskokatolická farnost Olomouc - Nová Ulice

Externí odkazy

[url=http://www. olomouc. +moreeu/samosprava/komise-mestskych-casti/nova-ulice]Komise městské části č. 13 Nová Ulice[/url] * [url=http://www. olomouc. eu/samosprava/komise-mestskych-casti/olomouc-zapad]Komise městské části č. 18 Olomouc - západ[/url] *.

Kategorie:Části Olomouce Kategorie:Haná Kategorie:Bývalá města v Česku Kategorie:Sídla v Hornomoravském úvalu