Kostel svatého Mořice (Olomouc)

Kostel svatého Mořice je gotický proboštský farní kostel stejnojmenné farnosti v Olomouci. Od středověku vždy plnil roli hlavního městského chrámu. S kapacitou 4000 věřících je největší gotickou svatyní na Moravě. Od roku 1995 je Národní kulturní památkou České republiky.

Stavební vývoj

Interiér

Nejstarší archeologické nálezy

Chrám a jeho bezprostřední okolí patří k nejdéle osídleným místům ve městě. V blízkosti kostela byly v 70. +more letech 20. století při stavbě obchodního domu Prior nalezeny zbytky románské rotundy z 11. století a rovněž zbytky románského kamenného dvorce ze 12. století. Tyto základy byly vyzvednuty a umístěny do depozitáře Národního památkového ústavu v Olomouci. V místě mořického kostela bývala dříve také řemeslnicko-kupecká česká (slovanská) osada, blízká ulice se ostatně až do počátku 20. století jmenovala Česká (dnešní ulice 8. května). Lokalita byla křižovatkou obchodních cest, fungovalo zde tržiště a tak zdejší nejstarší svatyně plnila zřejmě roli „trhového kostela“. Archeologický průzkum v sousední ulici Pekařské prokázal souvislé osídlení od příchodu Slovanů na přelomu 5. a 6. století (velkomoravské a po-velkomoravské pohřebiště). Do poloviny 13. století byla osada z vůle panovníka právně scelena s královským městem.

První písemná zmínka (1257)

První písemná zmínka o románsko-gotickém kostele sv. Mořice pochází z roku 1257. +more Založení a posvěcení chrámu je spojeno s olomouckým biskupem Brunem ze Schauenburku, který zavedl kult svatého Mořice na Moravě. V roce 1262 dal postavit také kostel svatého Mořice v Kroměříži.

Původní stavba vyhořela v roce 1398 při požáru města, poté znovu v letech 1404 a 1411 a pravděpodobně se z ní zachovala jen jižní věž. +morejpg|vlevo|náhled'>Dvouvřetenové schodiště na jižní věž (1517).

Současná pozdně gotická stavba (1412-1540)

V letech 1412-1492 probíhala výstavba gotického trojlodí dochovaného do dnešních dnů. Nejstarší částí kostela je mohutná jižní věž, datovaná některými odborníky ještě do nejstarší fáze výstavby kostela. +more S jistotou tato věž existovala již před rokem 1403. Mladší severní věž sloužící po určitou dobu jako městská hláska byla postavena v roce 1412. Kostel byl konsekrován v roce 1492, ale jeho výstavba zřejmě pokračovala ještě řadu let, až do roku 1540.

Poslední, pozdně gotické prvky kostela jsou z prvních desetiletí 15. století, kdy bylo zbudováno dvojité šnekovité kamenné schodiště na jižní věž, samotná věž byla navýšena o cihlové nejvyšší patro s cimbuřím (1517), byl zbudován také portál jižního vchodu (1521).

Z gotického období pocházejí také některá významná výtvarná díla spojovaná s chrámem, z nichž nejvýznamnější jsou desky tzv. Olomouckého oltáře a sousoší Olivetské hory, nejcennější památka gotického sochařství v Olomouci.

Renesanční období

V roce 1572 byla k chrámu na severní straně přistavěna hrobka Václava Edelmanna z Brosdorfu patřící mezi nejvýznamnější renesanční památky v Olomouci. +more_Mořice,_boční_oltář. jpg|vlevo|náhled'>Barokní oltář Panny Marie Bolestné (1735).

Barokní úpravy

Při požáru v roce 1709 se zřítil západní štít kostela, bylo poškozeno zakončení severní věže a v interiéru shořela podstatná část zařízení. V následujících letech prošel chrám barokní modernizací, vznikla řada nových barokních oltářů s řadou malířských a sochařských děl olomouckých umělců, mj. +more Václava Rendera, Jana Sturmera, Filipa Sattlera, Jana Kryštofa Handkeho a dalších. Kostel byl vybaven také- novými vyřezávanými lavicemi z dubového dřeva. Na nově zbudovaném kůru byly v roce 1745 dokončeny barokní varhany.

Roku 1725 byla při kostele vystavěna loretánská kaple za finančního přispění hraběnky Kateřiny Beckertové a její dcery Mariany, provdané za barona Josefa Petrasche. Kaple byla přistavěna k severní straně trojlodní haly. +more Donátorky loretánské kaple jsou pod kaplí pohřbeny.

Patentem císaře Josefa II. +more byl v roce 1784 zrušen městský hřbitov, který se od středověku rozkládal v bezprostředním okolí kostela. Ostatky z něj byly přeneseny do podzemí chrámu a na jeho místě vzniklo Mořické náměstí. Z tohoto kostela pochází křtitelnice nyní umístěná v kostele sv. Filipa a Jakuba v Nových sadech. Regotizovaný západní portál.

Restaurování kostela a novogotické úpravy v 19. století

Ve druhé polovině 19. století proběhlo celkové restaurování kostela z iniciativy Stavebního spolku svatomořického (St. +more Mauritz Bauverein, 1869-1908), při kterém se řešila otázka nové podoby západního průčelí a neogotického navýšení obou věží. Návrhy Gustava Meretty, Augusta Prokopa a dalších byly nakonec zamítnuty a v letech 1904-1908 bylo průčelí s věžemi pouze konzervováno. Při regotizaci kostela byly odstraněny některé barokní prvky fasády, regotizací prošla zejména loretánská kaple a západní portál.

V rámci regotizace byla v interiéru kostela osazena řada neogotických oltářů včetně hlavního oltáře (1861) a kazatelny (1860), jejichž autorem je řezbář Andreas Halbig z vídeňského Penzingu.

Současné rekonstrukce

V letech 1975-1978 proběhly v kostele dílčí rekonstrukce včetně výmalby interiéru a v roce 1982 došlo k úpravě liturgického prostoru podle návrhu architekta Zdeňka Hynka. Nový oltář byl vysvěcen biskupem Josefem Vranou 22. +more září 1982 na svátek sv. Mořice.

V roce 2007 byla v rámci oslav 750. výročí první zmínky o kostele při jižní zdi kostela na původní místo osazena kopie sousoší Olivetské hory. +more V rámci Programu záchrany architektonického dědictví bylo v letech 2009-2011 na opravu památky čerpáno 2 710 000 Kč.

Od prosince roku 2018 prochází chrám nejrozsáhlejší rekonstrukcí za posledních 100 let. Součástí oprav má být i rekonstrukce Englerových varhan, vznik muzea varhanářství v severní věži a bezpečnostní úpravy na vyhlídkové jižní věži. +more Práce byly ukončeny v roce 2021.

Památková ochrana

Podle nařízení vlády č. 262/1995 Sb. +more ze dne 16. 8. 1995 o prohlášení a zrušení prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky zařazen mezi národní kulturní památky.

Exteriér kostela

==== Sousoší Olivetské hory ==== O gotickém sousoší pojednává samostatný článek.

==== Edelmannova pohřební kaple ==== Renesanční hrobka Václava Edelmanna z Brosdorfu byla k severní straně chrámu přistavěna v roce 1572. Jedná se o drobnou stavbu obdélného půdorysu s kamenicky ztvárněnou fasádou členěnou arkádami na kvádrovém soklu. +more Zalamované kladí nese figurální reliéfy. Výzdoba kaple odkazuje k benátským manýristickým vzorům. Reliéfy na boční východní fasádě představují sv. Petra a Pavla, na nároží sv. Šebestiána, na čelní severní straně pak čtyři evangelisty na vystupujících deskách, mezi nimi výjevy ukřižování a zmrtvýchvstání Ježíše Krista a uprostřed nápisovou desku se jménem a znakem donátora. V 80. letech 19. století prošla kaple úpravou z popudu tehdejšího probošta Emanuela Pöttinga. Při ní kaple získala nový pískovcový sokl, zastřešení s ozdobnými akrotérii a dekorativní mříž se znakem rodu Pöttingů z Persingu. Soubor:Edelmannova hrobka (Olomouc) 01. jpg|Edelmannova hrobka Soubor:Edelmannova hrobka (Olomouc) 05. jpg|Reliéf s nápisovou deskou (1572) a erbem donátora, po stranách evangelisté Matouš a Marek Soubor:Edelmannova hrobka (Olomouc) 04. jpg|Znak donátora Václava Edelmanna Soubor:Edelmannova hrobka (Olomouc) 03. jpg|Reliéf Zmrtvýchvstání, po stranách evangelisté Marek a Lukáš Soubor:Edelmannova hrobka (Olomouc) 06. jpg|Detail nároží s postavami (zleva) sv. Pavla, sv. Šebestiána, sv. Jana Evangelisty a výjevem Ukřižování Soubor:Edelmannova hrobka (Olomouc) znak hraběte Pöttinga. jpg|Ozdobná mříž okna se znakem Emanuela Pöttinga Soubor:Edelmannova hrobka (Olomouc) 07. jpg|Boční pohled.

==== Pamětní deska na severní věži ==== Na západní straně severní (nižší) věže se ve výšce přibližně 10 metrů nachází gotická nápisová pamětní deska s letopočtem 1412 označujícím pravděpodobné zahájení výstavby věže. Znění nápisu: "Anno D. +more MCCCCXII inchoatum est hoc opus. " (Léta Páně 1412 započalo se s tímto dílem. ) Soubor:Pamětní deska na kostele svatého Mořice v Olomouci. jpg|Gotická pamětní deska (1412).

Interiér kostela

+morejpg|náhled'>Kazatelna (1860) Hlavní oltář (otevřený).

==== Hlavní oltář sv. Mořice a jeho druhů ==== Novogotický oltář byl zhotoven roku 1861 vídeňským sochařem Andreasem Helbigem, který je autorem řezbářských prací a celkové koncepce. +more Osm výjevů ze života Ježíše Krista na pohyblivých křídlech oltářní archy vymaloval profesor vídeňské akademie Franz Dobyaschofsky. Oltář je z dubového dřeva a dosahuje celkové výšky 20 metrů. Oltářní mensa je ze slezského mramoru.

==== Kazatelna ==== Bohatě zdobená řezbářská práce v neogotickém stylu pochází z roku 1860 a je taktéž dílem Andrease Helbiga. Na třístupňovém baldachýnu kazatelny se nacházejí postavy církevních učitelů a sv. +more Cyrila a Metoděje. Šestihrannou předprseň kazatelny zdobí výjevy ze života Panny Marie, postavy čtyř evangelistů a sv. Pavla.

==== Krypty ==== Pod hlavní lodí se nacházejí tři velké krypty, které v minulosti sloužily jako pohřebiště významných osob. Celkem sedm krypt je vzájemně propojeno. +more V kryptě i v podlaze chrámu byla od středověku pohřbena řada významných osob, mj. benediktinský historik Magnoald Ziegelbauer. Přístup do krypt je z předsíně severního vchodu.

==== Náhrobek generála Brettona ==== U levého (východního) bočního vchodu do chrámu se nachází náhrobek olomouckého pevnostního velitele Caudia Hyacintha Brettona, jenž podle nápisu na náhrobku zemřel 24. března 1779 ve věku 84 let. +more Bretton byl jedním z obránců města za pruského obléhání v roce 1758.

Englerovy varhany

Varhany patří k největším ve střední Evropě. Postavil je mezi léty 1730 a 1745 vratislavský mistr Michael Engler na objednávku mořického probošta Františka Řehoře Gianiniho, který je také sám financoval. +more Mezi lety 1959 až 1971 byly varhany rekonstruovány a podstatně rozšířeny. Dnes mají 5 manuálů, 95 rejstříků a 7884 píšťal, z nichž nejmenší měří 5 cm, ta největší pak 11,75 m. Autorem sochařské výzdoby barokní varhanní skříně byli olomoučtí sochaři Filip Sattler a Jan Antonín Richter. V kostele se každoročně koná Mezinárodní varhanní festival Olomouc. Soubor:8. 8. 17 2 Olomouc 049 (35686885163). jpg|Englerovy varhany Soubor:8. 8. 17 2 Olomouc 044 (36098449170). jpg|Levá část varhanní kruchty Soubor:Olomouc, kostel svatého Mořice, varhany. JPG|Kroužená klenba nad barokní hudební kruchtou.

Odkazy

Reference

Literatura

Související články

Římskokatolická farnost svatého Mořice v Olomouci * Sousoší Olivetské hory (Olomouc) * Mistr Rajhradského oltáře * Seznam národních kulturních památek České republiky

Externí odkazy

http://www.moric-olomouc.cz/ * [url=://varhany.moric-olomouc.cz/

[[Kategorie:Kostely v Olomouci|Mořic]url=http://phoenix. inf. +moreupol. cz/webtour/church_mauritz. html. cz]kostel svatého Mořice[/url] * [url=http://olomoucky-kraj. com/object. php. object=8]kostel sv. Mořice[/url] a virtuální prohlídka *[/url]] Mořic (Olomouc) Mořic (Olomouc) Olomouc Olomouc Kategorie:Národní kulturní památky v okrese Olomouc.