Filip Sattler

Život

Jeho otec byl ve Wensu známý sochař. Jeho sochařský rukopis měl spíše pololidový charakter, v němž ještě nejsou evidentní žádné prvky baroka. +more Neměl však možnost zasvětit syna Filipa do tohoto řemesla, neboť zemřel v době, kdy bylo synovi pouhých šest let. Po smrti otce se o rodině moc neví. Pravděpodobně se přestěhovali k sochaři Andreasi Kollemu, jenž byl příbuzný matky a také nejvyhledávanější sochař Tyrolska v první pol. 18. století. Právě on dal nejspíš Filipovi první sochařské školení, není to však podloženo prameny. Mezi lety 1701 až 1721 o Filipovi neexistují žádné písemné podklady. Pravděpodobně ale vykonal tovaryšský vandr, který zdokonalil jeho sochařský projev. Na svém vandru nejspíš navštívil Itálii, protože vlivy italského barokního sochařství Berniniova okruhu jsou v jeho dílech velmi znatelné. Objevují se již v jeho prvotních pracích v Olomouci.

První písemná zmínka po této dlouhé odmlce pochází ze 17. února 1721, kdy se oženil s Annou Marii Beckovou, dcerou znojemského radního Ferdinanda Becka. +more Oddáni byli v kostele sv. Mořice v Olomouci. Měsíc po svatbě dne 24. března 1721 se Filip Sattler stává mistrem. O dva roky později 1723 získává městské právo a den na to kupuje dům čp. 509 U zlaté růže v někdejší Bernardínské, dnes Slovanské ulici, za cenu 800 zlatých. Z jeho manželství se narodilo pět dětí, z nichž se pouze dvě dožili dospělosti. Dcera Marie Veronika se provdala za malíře Jana Kryštofa Handkeho, který byl přítelem a spolupracovníkem jejího otce. Filipův syn Josef Ignác se roku 1739 začal u Handkeho učit malířskému řemeslu. S Janem Kryštofem Handkem Filip Sattler spolupracoval při mnoha realizacích. Pracovali spolu na výzdobě auly jezuitské univerzity, kaple Božího Těla pro olomoucké jezuity a také na výzdobě zahradního altánku, oltář v kostele Nejsvětější Trojice pro šternberské augustiniány. Ze společenského života Sattlera víme, že byl členem náboženského bratrstva, do nějž vstoupil roku 1726 a také olomouckého Střeleckého spolku, kde byl členem a zároveň jednatelem od roku 1735. Členové tohoto spolku byly v tehdejší Olomouci velice významní. Sochař Fillip Sattler zemřel 20. května 1738 na plicní chorobu, pravděpodobně silikózu plic. Za zvuku všech zvonů byl pohřben na hřbitově u kostela sv. Mořice v Olomouci dne 22. května 1738. To, že se zvonilo na všechny zvony, svědčí o Sattlerově vážnosti a slávě, jak během života tak i po něm.

Dílo

Kaple Božího Těla v Olomouci

Dílna Filipa Sattlera existovala relativně krátkou dobu (poč. 20. +more let až do jeho smrti v roce 1738), přesto byla její produkce poměrně bohatá a pole působnosti široké. Svá díla rozesel po celé Moravě, jednalo se o zakázky jak kamenosochařské, tak řezbářské a významnou část zaujímaly také práce štukatérské, které jsou dnes bohužel spoře dochované. Modelace většiny Sattlerových figur vychází z reliéfního principu jednopohledovosti, bez nároků na plně plastickou, prostorovou modelaci soch. Charakteristické znaky jeho figur: těžká, hmotná, ale měkce modelovaná drapérie, fyziognomie hladkých, plných obličejů s výraznýma očima a nosem, mírně pootevřenými rty, či dekorativně ztvárněné prameny vlasů a vousů.

Prvotní tvorba

Jeho první díla v Olomouci jsou ještě slohově nepřesná.

*Figury andělů na oltáři svaté Pavlíny v kostele svatého Mořice - rok 1719. Toto dílo je uváděné jako jeho první doložená práce. +more Vytvářel ji dle kresebných návrhů Václava Rendera. *Sochařská výzdoba supraporty vstupního portálu někdejšího kapitulního domu č. 514 v České ulici - 20 léta 18. stol. Původně byla umístěna na bývalém objektu kapituly v dnešní ulici 8. května v Olomouci. Dnes se nachází ve sbírkách olomouckého Vlastivědného muzea. Stavbu poškodil v roce 1709 požár proto byl postaven nový dům s barokním vstupním portálem se supraportou. *Výzdoba jezuitského chrámu Panny Marie Sněžné - kolem roku 1720. Tady spolupracoval s Rendrem, Thomasbergerem a Sturmerem. Byla to pro něj velká zkušenost, neboť jej obeznámila jak s poměry v cechu, tak především s uměleckým vkusem olomouckých objednavatelů.

Druhá polovina 20. let 18. století

Kamenné sochy sv. Kateřiny a sv. +more Václava - Velký Týnec, kostel Nanebevzetí Panny Marie *Kamenné sochy sv. Barbory a sv. Matouše - Vsisko, Kaple svatého Matouše *Socha Immaculaty - nachází se před farním kostelem Nanebevzetí Panny Marie v Bruntále.

Pro výše uvedené sochy je společným znakem mohutnost tělesného objemu, šroubovitý postoj figur, těžké drapérie a z celkové mohutnosti vyplývá jistá neohrabanost postav.

Konec 20. let a počátek 30. let

Toto období je ve znamení významných zakázek. V tomto období na něj má vliv italský štukatér působící na Moravě Baldasar Fontana, který pracoval pro biskupa +more_z_Lichtenštejna'>Karla Lichtenštejna. Pracuje s iluzivními účinky světla, což se na Moravě stalo novým principem tvorby. Sattler patřil k hlavním příznivcům jeho stylu tvorby.

*Socha Merkura - rok 1727. Socha stojí ve vrcholu Merkurovy kašny v Olomouci.

*Výzdoba kaple Božího Těla - rok 1728. Kaple se nachází v jezuitském univerzitním komplexu mezi novostavbou budovy školy a konviktem. +more Sochařská výzdoba kaple je provedena částečně ve štuku a částečně v pískovci. Je soustředěna na hlavní oltář, dva boční oltáře a výzdobu okenních výklenků. Po stranách hlavního oltáře stojí nadživotní sochy dvou křesťanských ctností- Lásky a Naděje. Ve vrcholu oltářního nástavce je umístěna sedící alegorická postava Víry, obklopena putty. Na výzdobě Sattler využívá poznatku od Fontany. Je to především v plastickém pojetí figur a zapojuje zde také působení světla. Sattlerův projev je však hmotnější a vyniká velkou lyričností a vroucností výrazu. Toto dílo je považováno za vrchol jeho tvorby.

*Výzdoba Varhanní skříně - rok 1729. Umístěná je v kostele sv. +more Mořice v Olomouci. Monumentální stavba dřevěné skříně je vedena po celé stěně hudebního kůru. Vybudovaná je na zprohýbaném půdorysu. Pro sochařskou výzdobu varhan oslovil probošt F. Ř. Giannini sochaře Sattlera. Jedná se o dvě figury vzrostlých andělů stojících na koutových nástavcích architektury varhan. Sattler však výzdobu nedokončil neboť zemřel. Dokončení sochařské výzdoby a řezbářských detailů se ujal jeho tovaryš Jan Antonín Richter.

30. léta 18. století

V tomto období pracoval také ve vzdálenějších lokalitách na Moravě. *Socha Krista a čtyř evangelistů - Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie v Uherském Brodě *Reliéfní medailony v prvním patře sloupu Nejsvětější Trojice - v roce 1732. +more Olomouc *Socha Panny Marie Bolestné - rok 1732. Sochu najdeme v Hranicích na Moravě. Figura je zachycena v kontrapostním postoji, tělo je mírně esovitě natočené, hlava se zaklání a směřuje vzhůru. V Mariině výrazu je patrný žal nad ztrátou syna. *Socha sv. Floriana - rok 1733. Umístěna na sousoší tohoto světce na návsi v Dubu nad Moravou *Socha Jupitera - 1734-1735. Umístěna na Jupiterově kašně v Olomouci. *Socha Immaculaty - 1738. Tato socha byla součástí rozsáhlého souboru sedmnácti soch kapucínskýh světců, které zdobily průčelí Kapucínské Lorety ve Fulneku. Po zrušení Lorety v důsledku josefínských náboženských reforem měly tyto sochy různý osud. Dodnes se zachovaly jen dvě - socha Immaculaty a socha sv. Felixe z Cantelice, která byla přenesena na mariánský sloup do Oder. *Socha sv. Felixe z Cantelice - dnes stojí u kapličky ve Větřkovicích.

Seznam děl

K významným dílům Filipa Sattlera patří (řazeno chronologicky): * Olomouc, kostel sv. Michala - sochy na oltáři, dnes zčásti v Arcidiecézním muzeu (viz např. +more Archanděl Michael, c. 1730) * Olomouc, kostel sv. Mořice - sochy na oltáři sv. Pavlíny, tovaryšská práce; výzdoba varhan (1730) * Olomouc, kaple Božího Těla - figurální výzdoba, Sattlerovo vrcholné dílo * Olomouc, Merkurova kašna - figurální výzdoba * Olomouc, Jupiterova kašna - socha Jupitera (1734-1735) * Olomouc, Sloup Nejsvětější Trojice - šest reliéfů s polopostavami apoštolů na kamenném plášti prvního patra * Šternberk, kostel sv. Trojice - oltář (1734) * Šternberk, farní kostel - oltář Panny Marie Pomocné v boční kapli * Šternberk, zaniklý farní zahradní altán (1736) Další díla: * Bruntál, sousoší Panny Marie Immaculaty z 30. let 18. století u farního kostela.

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

Gabriela Elbelová. Výzkum barokního sochařství. +more Okruh Filipa Sattlera. Nepublikovaná diplomová práce FFUP, Olomouc, 1996 * Gabriela Elbelová, Olomoucký sochař Filip Sattler (1695-1738), in: Výroční zpráva NPU v Olomouci,Olomouc 1997, s. 84-86. * Helena Zápalková, Několik slov k dílu moravského barokního sochaře Filipa Sattlera, in: Výroční zpráva NPU v Olomouci, Olomouc 2000, s. 123-129. * Ondřej Jakubec, Marek Perůtka (eds. ), 3. Historie a kultura, Olomoucké baroko, Muzeum umění Olomouc - Arcidiecézní muzeum Olomouc. Olomouc 2011.

Externí odkazy

Kategorie:Barokní sochaři v Česku Kategorie:Narození 1695 Kategorie:Úmrtí 1738 Kategorie:Narození v Tyrolsku Kategorie:Úmrtí v Olomouci Kategorie:Muži Kategorie:Pohřbení v Olomouci