Jan Kryštof Handke

Jan Kryštof Handke (18. února 1694 Janušov - 31. prosince 1774 Olomouc) byl moravský barokní malíř.

Život

Jan Kryštof Handke se narodil v Johnsdorfu (česky Janušově), nynější části Janovic u Rýmařova, hamernímu šafáři Kryštofu Hantkemu a jeho manželce Rosině. Ovlivnil ho např. +more Jan Jiří Etgens. Roku 1708 se stal učněm bruntálského malíře Jana Daniela Langera, v roce 1713 přešel k malíři Christianu Davidovi v Moravské Třebové. Následně přešel do Olomouce v roce 1714 (je uváděno i 1715) za malířem Ferdinandem Nabothem. V roce 1722 získal měšťanské právo a byl přijat do malířského cechu. Po smrti svého mistra si vzal jeho vdovu za ženu (neznámého jména) a převzal jeho dílnu. Spolu přivedli na svět v roce 1728 dceru Pavlínu. Po smrti své první ženy se oženil s dcerou olomouckého sochaře Filipa Sattlera Marií Veronikou (†1755). Spolu měli tři potomky, dospělosti se dožil jen syn Jan Josef Handke, pracující též jako malíř. Třetí manželství uzavřel ještě ve stejném roce smrti své druhé manželky opět s vdovou neznámého jména. Ta jej však po roce opouští. V Olomouci žil v domě v ulici Ztracená 10, dnes zvaný Handkův dům.

Umírá 31. prosince 1774 a byl pochován v dnes již zaniklém kostele Panny Marie na Předhradí v Olomouci.

Rodina

Celkem počal čtyři děti. Z literatury se dočítáme jen o synu Johannesi Josefu Vinzencovi Handkem, který se dožil dospělosti. +more Jeho švagrem byl malíř Josef Ignác Sadler.

Dílo

+more'>Pavla III. Jeho dílo je vrcholně barokní a později po roce 1740 s vlivy rokoka.

* 1715 - dokončení freskové výzdoby po Ferdinandu Nabothovi (Oslava Panny Marie rýmařovským děkanem Ferdinandem Ratschkerem) a hlavní oltářní obraz (1724) kostela Navštívení Panny Marie „v Lipkách“, Rýmařov * po 1714 - votivní obraz pro vdovu po malíři Ferdinandovi Nabothovi pro kostel Nejsvětější Trojice ve Šternberku - nezachováno * kol. nebo před 1720 a 1739 - oltářní obraz Povýšení sv. +more Kříže a obraz sv. Máří Magdalény (1739) v kostele sv. Matouše v Dolanech u Olomouce, pochází zřejmě z kaple u zbořeného kartuziánského kláštera tamtéž, obraz sv. Máří Magdalény zapůjčen do Handkeho galerie ve Šternberku * 1720-1744 - obrazy a fresky v kostele Panny Marie Sněžné v Olomouci:.

** v kapli sv. Ignáce z Loyoly: *** 1720 - restaurování a domalování oltářního obrazu (sv. +more Ignáce z Loyoly). Původní obraz z roku 1621 namaloval pražský malíř Jan Jiří Hering *** po 1743 - sedm fresek ze života sv. Ignáce z Loyoly: Vysvěcení sv. Ignáce, Světci se zjevuje sv. Petr, Panna Marie pomáhá při sestavování regulí řádu, Potvrzení regulí jezuitského řádu, Vize světce s Nejsvětější Trojicí, Osvícení sv. Ignáce při dokončování regulí a Založení nalezince v Římě *** po 1743 - grisaillové medailony s vyobrazeními života sv. Ignáce *** 1744 - obraz Kardinál Moroni předává sv. Ignáci bulu papeže Pavla III. a obraz sv. Ignác udílí almužny ** v kapli sv. Františka Xaverského: *** kol. 1720 - obraz sv. František Xaverský a obraz sv. Ignác *** po 1743 - sedm fresek ze života sv. Františka Xaverského: Křest indického knížete, Uzdravení nemocného jezuity, Disputace o původu světa, Udílení svátosti indickému knížeti, Uzdravení nemocného muže, Vzkříšení dítěte a Smrt sv. Františka Xaverského *** po 1743 - grisaillové medailony s vyobrazeními života sv. Františka Xaverského *** 1744 - obraz Sv. František Xaverský přijímá zakládací listinu goánského semináře a obraz Indická mise sv. Františka Xaverského ** v kapli sv. Anny: po 1729 - freska Obětování Panny Marie a freska Zvěstování sv. Anně ** v kapli sv. Pavlíny: po 1729 - freska Křest sv. Pavlíny a freska Martyrium sv. Pavlíny ** v kapli sv. Barbory: 1729(. )-1732(. ) - freska Glorifikace sv. Barbory ** v kapli sv. Aloise: 1729(. )-1732(. ) - freska Glorifikace sv. Aloise a oltářní obraz sv. Jan Křtitel ** v kapli Anděla Strážce: 1729(. )-1732(. ) - freska Tobiáš s archandělem Rafaelem a freska Osvobození sv. Petra ** v klenbě pod kůrem: kol. 1732 - freska Panna Marie a sv. Jan Evangelista, freska Nanebevzetí Panny Marie a freska Korunování Panny Marie ** v klenutí podvěží: kol. 1732 - freska Zmrtvýchvstalý Kristus a Panna Marie a freska Panna Marie orodovnice Moravy * 1717-1740 - fresková a obrazová výzdoba budov jezuitské univerzity v Olomouci, dnešní Univerzity Palackého kapli Božího těla v jezuitském konviktu Olomouci, plastiky vytvořil Filip Sattler ** 1717-1718 - fresková výzdoba auly (Auditorium maximum) ve školní budově - nezachováno ** kol. 1719 - obrazy císařů, papežů a biskupů pro aulu (ve sbírce univerzity jsou ze zachovaných portrétů Handkemu připsány obrazy papežů Sixta V. a Pia V. ) ** 1726-1730 - fresková výzdoba refektáře a knihovny v kolejní budově - nezachováno ** 1728 - fresková výzdoba kaple Božího těla v tzv. Novém konviktu, spolupráce s Janem Drechslerem - Apoteóza Nejsvětější svátosti s legendou o vítězství Jaroslava ze Šternberka nad Tatary na klenbě ** 1729 - trojice oltářních pláten pro kapli Božího těla - na hlavní oltář Večeře v Emauzích a pro boční oltáře sv. Bonifác a sv. Barbora s Nejsvětější Trojicí a nezachovaný obraz neznámého námětu, nahrazeného obrazem Vize sv. Vavřince z Brindisi nebo Felixe z Cantalice. z Handkeho dílny z roku 1747 ** 1735 - navázání na freskovou výzdoby auly - klenba, okenní špalety a čelní stěna a mariánský obraz na katedru (fresky zachovány ve fragmentech) ** 1739-1740 - fresková výzdoba divadla (Auditorium comicum) a kaple vedle infirmaria ve školní budově * 1722 - fresková výzdoba kaple sv. Jana Sarkandra v Olomouci - nezachováno * 1722 - fresková výzdoba sálu olomoucké radnice - nezachováno * po 1722 - fresková výzdoba kostela Svatých Schodů v Olomouci - nezachováno * asi 1722 - polychromie krucifixu vytvořeného Filipem Sattlerem, původně umístěným na schodišti domu ve Ztracené ulici č. 10 v Olomouci, soukromá sbírka * 1723, 1726, po 1729 a 1749 - fresková výzdoba (1723), obraz Povýšení sv. Kříže (1726), obrazy Křížové cesty (1749), cyklus oválných obrazů kartuziánských světců (po 1729) a obrazy Čtrnácti sv. pomocníků a Seslání Ducha svatého v kostele sv. Bartoloměje v Jívové.

* 1724-1725 - fresková výzdoba a obrazy Stigmatizace sv. Františka (1726), sv. +more Kláry a sv. Jana Nepomuckého (oba 30. léta18. stol. ), v minoritském kostele sv. Ducha v Opavě- fresková výzdoba nezachována * 1725 a 1729 - oltářní obraz Růžencová Panna Marie se sv. Dominikem a sv. Kateřinou Sienskou (1725) a obraz sv. Jana Nepomuckého (před 1729) v kapli kostela sv. Michala v Rýmařově * 1727-1728, 1730, 1731 a 1734 - fresková a obrazová výzdoba baziliky Navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku u Olomouce - fresky na oratořích (1727-1728), oprava Stegerovy fresky v kopuli a Alegorie čtyř světadílů v pendentivech (1731), fresky v sakristii (1734) a oltářní obraz sv. Augustina (1730), fresky na klenbě Svatých schodů (kol. 1734), freska na stropě refektáře staré rezidence - nezachováno, nástropní obraz Vidění sv. Norberta v Andrýskově sálu v rezidenci (kol. 1737), predelové obrazy sv. Jana Nepomuckého a sv. Judy Tadeáše z bočních oltářů * 1728, 1735-1739 - fresková výzdoba opatských pokojů prelatury (dokončeno 1739) - Hold čtyř světadílů Kristovi v zimní jídelně (1728), Veduta kláštera v pracovně opata (1738), Oslava sv. Štěpána v opatské kapli (1735) a hlavní oltářní obraz v kostele sv. Štěpána (1736) v klášteře Hradisko u Olomouce - výzdoba stěn pokojů je z větší části nedochována * 1729 - fresková výzdoba v kostele sv. Jana Křtitele v Křenově u Svitav - přemalováno * kol. 1730 - obraz Vize sv. Jana Nepomuckého, Muzeum v Bruntále, pochází ze zámecké kaple v Branticích * kol. 1730 - fresková výzdoba jezuitského kostela Nanebevzetí Panny Marie v Hradci Králové, spolu s Františkem Hoffmannem a Janem Drechslerem - zachováno pouze v kapli sv. Ignáce z Loyoly * 1730, 1732 a 1734 - obrazy Křest Krista a Boha Otce na bočním oltáři sv. Jana Křtitele (1730), obraz sv. Iva v nástavci bočního oltáře sv. Jana Nepomuckého, sv. Kosmy a Damiána v nástavci bočního oltáře Panny Marie Bolestné (oba 1732) a mariánský obraz z provizorního hlavního oltáře (1734) v kostele sv. Mořice v Olomouci - mariánský obraz se nedochoval * 1730 - fresková výzdoba mariánské kaple v Uničově, spolu s F. Hoffmannem a J. Drechslerem - nezachováno * 1731 - obrazy křížové cesty a fresková výzdoba dvou kaplí, v kostele sv. Martina v Hrochově Týnci - dochována pouze freska Boha Otce v jedné z kaplí * Apoteóza božské prozřetelnosti, Aula Leopoldina vratislavské univerzity1731 a 1733 - fresková a obrazová výzdoba sálů jezuitské univerzity ve Vratislavi: Aula Leopoldina (1731), zde taky obrazy panovníků a církevních hodnostářů (8. portrétů, zachovány 4) a Oratorium Marianum (1733) - fresky v oratoriu značně poškozeny roku 1945 a rekonstruovány v roce 2014 * 1733 - fresková výzdoba refektáře a obrazy císařů Ferdinanda III. a Leopolda I. v jezuitské koleji v Hlohově - nezachováno * kol. 1735 - oltářní obrazy Vidění sv. Norberta a sv. Augustina s Pannou Marií a Ježíškem a v kostele sv. Vavřince ve Štěpánově, provenience obrazů není původní * 1735 - hlavní oltářní obraz v kostele sv. Mikuláše v Hanušovicích - nezachováno * 1735-1736 a 1743 - hlavní oltářní obraz a obrazy bočních oltářů sv. Františka Xaverského a sv. Jana Nepomuckého (1735-1736) a fresková výzdoba (1743) z kostela Nejsvětější Trojice ve Šternberku, po zboření kostela byl obraz sv. Trojice přesunut do špitálního kostela tamtéž * 1736 a 1743-1747 - fresková výzdoba kaple sv. Stanislava s obrazem Anděla Strážce (1736) a Loretánské kaple (1743-1747) v katedrále sv. Václava v Olomouci * 1736 - obraz Nesení kříže, Muzeum umění, Olomouc, pochází z refektáře kláštera kapucínů v Olomouci * 1736 - hlavní oltářní obraz Apoteóza sv. Judy Tadeáše v kostele sv. Jiří, Gorzupia Dolna * 1736 a 1739 - obraz sv. Augustina (1736), a obrazy sv. Petra Fourského a sv. Gilberta (oba 1739), Arcibiskupství olomoucké * konec 30. let - fresková výzdoba a tři oltářní obrazy v kapli kartuziánského kláštera v Olomouci - nezachováno * 30. a 40. léta - fresková a obrazová výzdoba kláštera augustiniánů ve Šternberku ** fresková výzdoba sálů děkanství - Povolání učedníků (1744), sv. Josef s Ježíškem, Proměnění páně, světci v okenních špaletách a proboštství - Oslava Panny Marie a alegorie v okenní špaletách (1728) ** fresková výzdoba schodiště, letního refektáře s dvěma obrazy klášterních statků (1746-1747), zimního refektáře (1748) a osm oválných obrazů doktorů církve pro knihovnu (1750) - nezachováno ** fresková výzdoba letohrádku v klášterní zahradě (1736) - zbořen 1834 ** obrazy: 12 obrazů z cyklu Čtrnácti sv. pomocníků (1719), Klanění tří králů (1746), portréty zakladatelů kláštera a proboštů (1746), sv. Jeronýma (1746) a další obrazy světců v klášteře (1729).

Soubor:Albrecht II von Sternberg. jpg|Albrecht Aleš ze Šternberka, 1746, augustiniánský klášter ve Šternberku Soubor:Adoration of the Magi by Johann Christoph Handke. +morejpg|Klanění tří králů, olej na plátně 528 × 280 cm, 1746, augustiniánský klášter ve Šternberku.

* 1742 - oltářní obraz Piety v kostele sv. Filipa a Jakuba v Olomouci-Nových Sadech, pochází z kostela Panny Marie na Předhradí v Olomouci * 1742-1743 a 1745 - fresková výzdoba kaplí zámku ve Velkých Losinách - Oslava Jména Ježíš ve velké kapli (1742-1743) a Oslava Jména Panny Marie v malé kapli (před 1745) * 1743 - hlavní oltářní obraz Vidění sv. +more Jiří v kostele sv. Jiří v Pivíně - přemalováno * 1743 - obrazy křížové cesty z františkánského kláštera v Olomouci, společně s Josefem Pilzem - nezachováno * před 1745 a 1762 - oltářní obrazy sv. Mikuláše a sv. Valentina (oba před 1745), a obrazy sv. Antonína Paduánského (kol. 1762) a sv. Vincence Ferrerského (1762) původně v kostele sv. Jiljí v Úsově, poslední dva jmenované obrazy jsou zapůjčeny do Muzea baroka v Uničově. * File:Antonin Paduansky Jan Krystof Handke. jpg|Sv. Antonín Paduánský (60. léta 18. století), původně v kostele sv. Jiljí v Úsově, dnes v Muzeu baroka v Uničově File:Vincenc Ferrersky Jan Krystof Handke. jpg|Sv. Vincenc Ferrerský (1762), původně v kostele sv. Jiljí v Úsově, dnes v Muzeu baroka v Uničově.

* kol. 1745 - oltářní obrazy Klanění tří králů a Zavraždění sv. +more Václava v kostele sv. Kunhuty v Náměšti na Hané, obrazy byly i s oltáři sem přemístěny po regotizaci dómu sv. Václava v Olomouci, odkud pocházejí asi z loretánské kaple * 1746 - obraz Křest knížete Bořivoje v kostele Nanebevzeztí Panny Marie v Uničově * 1746-1747 - návrh a realizace malířské výzdoby olomouckého orloje - nezachováno * kol. 1747 - oltářní obraz Přímluva sv. Jana Nepomuckého za Jana Sarkandra před Pannou Marií s Ježíškem v kostele Panny Marie Pomocnice křesťanů v Mírově * 1747 - oltářní obraz Panna Marie s Ježíškem, sv. Janem Nepomuckým a sv. Janem Sarkanderem, kněžský seminář v Olomouci, objednán pravděpodobně pro nějaký kostel v Mikulově * 1748, 1752 a 1763 - oltářní obrazy sv. Josefa Kalasanského před Pannou Marií s Ježíškem (1748), sv. Tekly (1752) a Pia V. modlící se k Panně Marii Vítězné (1763) v bývalém piaristickém kostele Panny Marie Těšitelky v Bruntále * 1748 - hlavní oltářní obraz sv. Mikuláš obdarovává otce neprovdaných dcer a Panna Marie Pomocná a Anděl Strážný na bočních oltářích v kostele sv. Mikuláše ve Štarnově; * 1748 - osm pašijových obrazů a freska Posledního soudu v kapucínském kostele Zvěstování Páně v Olomouci, společně s Janem Drechslerem - nezachováno * 1748 a 1737, po 1760 - hlavní oltářní obraz sv. Vavřince s Nejsvětější Trojicí a oltářní obrazy Anděl Strážný a Svaté příbuzenstvo (všechny 1748), obrazy sv. Huga (1737), sv. Augustina a sv. Vincence z Pauly (oba po 1760) v kostele sv. Vavřince ve Výšovicích * 1748-1751 - fresková výzdoba kostela Panny Marie na Předhradí v Olomouci - nezachováno * 1749 - oltářní obrazy Klanění tří králů a sv. Ondřej Avellinský v kostele sv. Tří králů v Ostružné, pocházejí z kostela Panny Marie na Předhradí v Olomouci * 1749 - hlavní oltářní obraz Smrt sv. Václava a obraz Nanebevzetí Panny Marie v kostele sv. Václava ve Skalách - obraz Panny Marie nezachován * 1749 - obraz Křest Krista z bočního oltáře katedrály, farnost sv. Václava v Olomouci * 1749 - obrazy Panna Marie s Ježíškem, sv. Antonínem, sv. Floriánem a sv. Hiláriem a Boha Otce, Slezské zemské muzeum, Opava, původně v zámecké kapli v Janovicích u Rýmařova * 1. pol 18. stol. - obraz Apoteóza Nejsvětější svátosti oltářní za přítomnosti Jaroslava ze Šternberka, Vlastivědné muzeum v Šumperku * 1. pol 18. stol. - obraz Ukřižování, Arcibiskupství olomoucké * 1. pol 18. stol. - obraz Piety, Muzeum umění, Olomouc * pol. 18. stol. - obrazy Panny Marie Bolestné a Ukřižování, Moravská galerie v Brně * 1750 - hlavní oltářní obraz pro klášterní kostel klarisek sv. Kláry v Olomouci - nezachováno * 1750 - obraz sv. Rodiny, Muzeum umění, Olomouc * 1751 - fresková výzdoba kaple a oltářní obraz sv. Josefa a výzdoba jídelny v býv. rezidenci šternberských augustiniánů v Žerotíně, dokončeno J. I. Sadlerem, obraz nezachován * 1753 - freska Josef Egyptský na hostině se svými bratry v hlavním sále a výzdoba dalších místností v bývalé rezidenci šternberského kláštera ve Výšovicích * 1753 - kasulový obraz sv. Jana Křtitele v nástavci hlavního oltáře v kostele Stětí sv. Jana Křtitele ve Velké Bystřici * 1754 a 1755 - obrazy Lovecké zátiší s kancem a Lovecké zátiší daňkem, Muzeum umění, Olomouc * 1755 - hlavní oltářní obraz Nejsvětější Trojice se sv. Kateřinou v kostele Nejsvětější Trojice v Suchdolu nad Odrou * 1756 - hlavní oltářní obraz sv. Mikuláše a obrazy Smrt sv. Josefa sv. Antonína Paduánského na bočních oltářích v kostele sv. Mikuláše v Mladoňově - v 19. století byly obrazy nahrazeny kopiemi, Handkeho obraz sv. Antonína Paduánského umístěn v kostele sv. Jiří v Libině * 1758 - hlavní oltářní obraz Vize sv. Huberta v kapli sv. Huberta v Karlově Studánce * kol. 1761 - predelový obraz sv. Rodiny na bočním oltáři sv. Josefa v kostele sv. Máří Magdalény v Brně * 1761 - obrazy sv. Petr uzdravujícího chromého, sv. Pavel křtící Dionýsa a sv. Petr trestající Ananiáše pro kostel sv. Petra a Pavla na Předhradí v Olomouci - nezachováno * 1762 - obrazy na bočních oltářích v kostele sv. Máří Magdalény v Pustých Žibřidovicích * kol. 1763 - tři alegorické obrazy z cyklu Ročních dob, Muzeum umění, Olomouc * 1765 - obrazy Archanděl Rafael s Tobiášem a Anděl Strážný vyučující chlapce, farnost v Hnojicích * 2. pol. 60. let - freska Kristus v domě farizeově ve slavnostním sále bývalé rezidence šternberských augustiniánů v Hnojicích * 1766 - hlavní oltářní obraz Nejsvětější Trojice v kostele Nejsvětější Trojice v Malé Morávce - v roce 1779 byl na oltáři nahrazen obrazem Johanna F. Greipela a poté zavěšen volně v lodi* 1766 a 1768 - hlavní oltářní obraz Kristus v domě Šimonově (1768) a obraz Panna Marie předávající škapulíř sv. Šimonu Stockovi (1766) v kostele sv. Máří Magdalény v Horním Městě, z kostela pochází i obraz Ošetřování sv. Šebestiána (1766), který je uložen v šumperském muzeu.

Odkazy

Reference

Literatura

Fifková, Renáta a Holásek, Břetislav: Osobnosti Olomouckého kraje. Olomouc: Vlastivědné muzeum v Olomouci, 2016. +more * Krsek Ivo: Náčrt dějin moravského malířství 18. století. - Sborník prací filozofické fakulty University Jana Evangelisty Purkyně, F 13, Brno, 1969. * Mlčák L. : Jan Kryštof Handke, vlastní životopis 1694 - 1774, 1994. * J. Ryška: Fresky Jana Kryštofa Handkeho, Střední Morava 1, Olomouc, 1966 * * * * Krampl J. , Olomoucký malíř Jan Kryštof Handke (1694-1774), Výroční zprávy Okresního archivu v Olomouci za roky 1981-1982, I (1981), 83-120; II. (1982) 91-150. * KRAMPL, Jan. Jan Kryštof Handke: život a dílo (disertační práce). Seminář dějin umění Filozofické fakulty UJEP v Brně. Brno, 1971. 236 S.

Externí odkazy

Gebauer J. (Publikováno: 25. +more 7. 2014) [url=https://web. archive. org/web/20190526115220/https://www. opava-city. cz/cs/handke-jan-krystof]Handke Jan Kryštof[/url]. Statutární město Opava. *.

Kategorie:Narození v roce 1694 Kategorie:Narození v Rýmařově Kategorie:Úmrtí v roce 1774 Kategorie:Čeští barokní malíři Kategorie:Osobnosti Moravy Kategorie:Muži Kategorie:Úmrtí 31. +more prosince Kategorie:Narození 18. února.