Cesko.wiki Nutriční imunologie
Author
Albert FloresNutriční imunologie je obor imunologie zabývající se studiem vlivu stravy a výživy na imunitní systém a jeho funkce. Tento obor se také zabývá studováním možných vlivů a efektů v prevenci a rozvoji chorob, jako jsou např. autoimunitní onemocnění, alergie, rakovina (tzv. civilizační choroby) a infekční onemocnění . Další témata související jsou např.: malnutrice, malabsorpce a nutriční metabolické poruchy.
Vliv stravy na onemocnění
Autoimunitní onemocnění
Přesné příčiny vzniku a progrese autoimunitních onemocnění nejsou stále objasněné, ačkoliv je zřejmé, že se jedná o souhru a vliv mnoha faktorů. V posledních letech došlo k velkému zvýšení prevalence autoimunitních chorob v populaci, především v „západní civilizaci“. +more Důvodem je s velkou pravděpodobností „západní“ životní styl a strava. Dieta západního světa je složena z potravin s vysokým obsahem nezdravých tuků, cukrů, minimem vlákniny, nadměrným příjmem soli a konzumováním vysoce zpracovaných potravin. Tyto potraviny mají především prozánětlivé účinky a sice mohou např. polarizovat imunitní odpověď do Th1- či Th17-odpovědi, zvyšovat produkci prozánětlivých mediátorů a tím zvyšovat celkový chronický zánět v těle, ovlivňovat migraci monocytů a neutrofilů z kostní dřeně a jejich vlastnosti.
Vliv stravy je studován především s těmito autoimunitními chorobami: * Nespecifické střevní záněty (IBD) * Diabetes mellitus I.typu * Roztroušená skleróza (MS) * Systémový lupus erythematodes (SLE) * Revmatoidní artritida (RA) * Celiakie
Alergie
Počet jedinců s různými potravinovými alergiemi v uplynulých letech stoupá. Opět existuje mnoho důvodů a teorií, proč prevalence alergií v populaci roste, jednou z nich je tzv. +more hygienická hypotéza. Správná výživa a strava, především v raném věku života, může pomoci jako prevence proti vzniku potravinových alergií. Kojení a složení mateřského mléka představuje nejefektivnější způsob, jak předcházet vzniku případných alergií. Složky mateřské mléka podílející se na imunitním systému dítěte jsou např. : oligosacharidy, sekreční IgA, vitaminy, antioxidanty a přenesené složky mikrobioty od matky.
Rakovina
Rakovina je multifaktoriální onemocnění, u kterého má strava také nepřímý vliv na vznik a progresi. S rozvojem rakoviny souvisí cela řada vnějších faktorů, především celkový nezdravý životní styl: kouření cigaret, pití alkoholu a konzumace potravin s prozánětlivými účinky tedy „fast-foodová“ strava.
Nutrienty s pozitivním efektem na imunitní systém
Polyfenoly
Polyfenoly jsou organické látky, které se přirozeně vyskytují v rostlinách. Jsou to antioxidanty s protizánětlivými účinky. +more Byl sledovány modulační účinky kurkuminu, především via regulaci a inhibici transkripčních faktorů: nukleární faktor NF-kB a aktivační protein 1 (AP-1). Další polyfenol, resveratrol, také příznivě moduluje a ovlivňuje imunitní odpověď.
Omega-3 mastné kyseliny
Kyselina eikosapentaenová (EPA) a kyselina dokosahexaenová (DHA) patří mezi omega-3 mastné kyseliny, které se nachází v mořských rybách, především v lososech, makrelách, sledích, sardinkách a hlavně v rybím tuku. Tyto dvě mastné kyseliny jsou důležitými složkami buněčných membrán. +more Byly prokázány jejich protizánětlivé účinky v těle. EPA a DHA inhibují produkci prozánětlivých cytokinů jako jsou např. : IL-1β, IL-6, TNF-α; snižují expresi adhezivních molekul, které se účastní zánětlivých reakcích v těle a mohou regulovat a především snižovat produkci prostaglandinů a leukotrienů z kyseliny arachidonové. Tyto změny jsou s největší pravděpodobností způsobeny obměnami ve složení lipidových raftů na buněčných membránách, které pak dále ovlivňují signalizační kaskády a aktivaci/inhibici prozánětlivého transkripčního faktoru NF-κB. EPA a DHA mohou naopak zvyšovat produkci protizánětlivého cytokinu IL-10 a podporovat sekreci protektivních látek ve střevech jako jsou např. : resolviny, protektiny a maresiny .
Prebiotika a probiotika
Definice prebiotik zní dle Mezinárodní vědecké asociace pro prebiotika a probiotika (ISAPP) takto: " Prebiotika jsou selektivně fermentované látky, které stimulují růst a/nebo aktivitu určité bakterie nebo skupiny bakterií, které mají pozitivní účinek na lidské zdraví" . Mezi hlavní prebiotika patří především oligosacharidy (fruktooligosachardidy, galaktooligosacharidy, xylooligosacharidy, manózové oliosacharidy). +more Tyto látky mohou modulovat imunitní odpověď ve střevech mnoha mechanismy, jak přímými, tak nepřímými. Jedním typem ovlivnění je např. regulace růstu prospěšných mikroorganismů ve střevě. Různé druhy bakterií a mikroorganismů mají specifické požadavky na zdroj energie a proto různorodé složky potravy (prebiotika) mohou ovlivňovat růst specifických prospěšných populací bakterií ve střevě. Následná anaerobní fermentace potravy těmito bakteriemi vede k produkci mastných kyselin s krátkým řetězcem (short chain fatty acids, SCFAs), které dále modulují imunitní odpověď. Příkladem je butyrát, který je schopen snížit mobilizaci makrofágů, neutrofilů a inhibovat signalizační kaskádu NF-κB. SCFAs jsou schopné působit na imunitní systém i přímo, např. vzájemnou interakcí sacharidových zbytků s receptory na imunitních buňkách .
Definice probiotik dle Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) a Světové zdravotnické organizace (WHO) je následující: " Probiotika jsou živé mikroorganizmy, které jsou-li podávány v adekvátním množství, přispívají ke zlepšení zdravotního stavu hostitele ". Probiotika a jejich metabolity regulují a modulují proti či prozánětlivé imunitní reakce, proto jsou důležitou složkou podílející se na rovnováze imunitní odpovědi ve střevech. +more Mechanismy působení jsou široké, např. : kompetice s patogenními organismy o živiny, kompetice o místo, udržování intestinální bariéry, indukce produkce a sekrece antimikrobiálních peptidů (např. β-defensin-2), navýšení T regulačních lymfocytů, down/up regulace cytokinů a chemokinů, ovlivnění polarizace vývoje imunitní odpovědi (Th1 a Th2), zvýšení produkce IgA a jiné. Nejvíce využívaná probiotika patří do rodů Lactobacillus, Enterococcus a Bifidobacterium .