Probiotikum

Technology

12 hours ago

Author

Probiotikum je označení pro živé mikroorganismy, které konzumovány v dostatečném množství přinášejí zdravotní prospěch. Tyto mikroorganismy přispívají k udržování a obnovování přirozené mikroflóry v našem střevě, což má pozitivní vliv na imunitní systém, trávicí procesy a celkové zdraví člověka. Existuje mnoho různých druhů probiotik, včetně některých bakterií (například Lactobacillus acidophilus, Bifidobacterium bifidum) a kvasinek (Saccharomyces boulardii). Tyto mikroorganismy se mohou nacházet v potravinách, které konzumujeme (jogurty, kysané zelí) nebo jsou dostupné ve formě potravinových doplňků. Probiotika mají širokou škálu zdravotních výhod. Mohou například pomáhat při trávení potravy, regulovat stolici, posilovat imunitní systém a ochraňovat organismus před infekcemi. Probiotika také přispívají ke snižování rizika vzniku alergií, regulují hladinu cholesterolu v krvi a ulevují při různých střevních onemocněních, jako je zácpa nebo průjem. Probiotika by měla být užívána pravidelně a ve správném množství, aby dosáhly maximálního účinku. Je také důležité konzultovat užívání probiotik s lékařem, zejména u osob s oslabeným imunitním systémem nebo při užívání určitých léků, které mohou ovlivnit účinnost probiotik. Celkově lze říci, že probiotika jsou důležitou součástí zdravého životního stylu a mohou přinést mnoho výhod pro naše zdraví. Je však nutné si uvědomit, že každý člověk může na probiotika reagovat individuálně, a proto je vhodné sledovat svou reakci na jejich užívání.

Probiotikum je živý organismus přidávaný do potravin či krmiv, který má příznivě ovlivnit zdraví konzumenta zlepšením rovnováhy jeho střevní mikroflóry. Evropský úřad pro bezpečnost potravin ale nenalezl příčinný vztah probiotik ke zdraví. Účinky mohou však být i negativní. Typickým příkladem funkční potraviny obsahující probiotikum je jogurt. Za nejčastější probiotika jsou považovány mléčné bakterie rodů Lactobacillus (L. acidophilus, L. racemosus L. casei, L. delbrueckii); Bifidobacterium (B. bifidum, B. breve, B. infantis, B. lactis, B. longum); Streptococcus (Lactococcus) lactis, Streptococcus thermophilus, Leuconostoc cremoris, kvasinky Torulopsis kefir, Torulopsis sphaerica nebo Saccharomyces fragilis. Někteří autoři rozšiřují toto základní pojetí probiotika nejen na organismus, ale též na mrtvé části mikrobiálních buněk. Funkce probiotik začala být poprvé vnímána v roce 1908 I. I. Mečnikovem, nositelem Nobelovy ceny za fyziologii, který poprvé popsal imunomodulační funkci střevních a žaludečních bakteriálních kolonií. V současné době je vědecký zájem o probiotika na vzestupu, a to zejména v souvislosti s jevem antibiotické rezistence a díky příklonům k podpůrným a obecně profylaktickým léčebným metodám.

Pasivní probiotika

Probiotické kultury, fungující především na bázi mléčných bakterií rodu Lactobacillus. Klasickým příkladem je většina kysaných mléčných výrobků nebo výrobků obsahujících mléčné kultury. +more Probiotikum může v kombinaci s prebiotiky (které se však předpokládají být běžnou součástí vyvážené stravy) krátkodobě zlepšit prostředí uvnitř žaludku a střev, jejich rezistence je však vůči prostředí uvnitř žaludku a střev minimální, a proto jim není umožněná replikace a tedy ani výraznější zásah do přirozených metabolických procesů organismu. Přestože jejich funkce bývá vyzdvihována především farmaceutickými společnostmi, jejich reálný efekt je sporný. Některé nezávislé studie například ukazují, že se konzumací těchto potravin téměř mikroflóra nemění.

Aktivní probiotika

Probiotické kultury, které jsou schopny výrazněji ovlivňovat přirozené metabolické procesy organismu, a to nejčastěji v interakci s prebiotiky a součinnosti různých druhů probiotik. Klasickým příkladem aktivního probiotika jsou bakterie Enterococcus faecium nebo Streptococcus thermophilus v kombinaci s laktobacily a prebiotiky.

Aktivním probiotikům se připisuje schopnost: * Podporovat přirozený metabolismus * Podporovat imunitu * Napomáhat hojení * Blokovat nežádoucí enzymatické projevy * Zabraňovat tvorbě toxických látek Aktivní probiotika je možné dále dělit:

Imunomodulační probiotika (Probiotika podporující imunomodulační procesy)

Probiotika schopná výrazněji podpořit imunomodulační metabolické procesy organismů. Podléhají však prostředí uvnitř žaludku a střev a nejsou schopna trvale kolonizovat zažívací trakt.

Probiotika se schopností sebereplikace

Probiotika částečně rezistentní nebo rezistentní, která odolávají vlivu prostředí uvnitř žaludku a střev a jsou schopna toto prostředí kolonizovat.

Imunomodulační probiotika se schopností replikace

Probiotika schopná svým působením výrazněji podpořit imunomodulační metabolické procesy organismů. Kolonizují prostředí uvnitř žaludku a střev a v laboratorních podmínkách vykazují teoretickou schopnost doživotní replikace vlastních kmenů. +more Jejich význam je vyzdvihován především v otázce antibiotické rezistence a holistické medicíny, je také zkoumán jejich vliv na léčbu v případě onkologických onemocnění. Za nejvýznamnější součinná imunomodulační probiotika se schopností replikace lze považovat rody Lactobacillus, Bifidobacterium a bakterie Enterococcus faecium a Streptococcus thermophilus.