Cesko.wiki Oldřich František Libštejnský z Kolovrat
Author
Albert FloresOldřich František Libštejnský z Kolovrat byl český šlechtic a voják, který žil v 16. století. Narodil se jako syn Jana Libštejnského z Kolovrat a vystudoval na Karlově univerzitě. V mládí se účastnil četných válečných výprav a sloužil v armádě císaře Maxmiliána II. Později se stal přísedícím zemského soudu v Praze a získal titul rytíře. Libštejnský z Kolovrat se proslavil svojí účastí ve stavovském povstání proti Habsburskému panovníkovi. Byl jedním ze signatářů Druhé defenestrace na Pražském hradě v roce 1618, která byla zásadním mezníkem v předehře třicetileté války. Následně se podílel na organizaci povstalecké armády a bojích proti Habsburkům. Po porážce povstaleckého vojska v bitvě na Bílé hoře v listopadu 1620 byl Libštejnský zatčen a odsouzen k trestu smrti. Jeho majetek byl zabaven a on sám byl popraven roku 1621. Je považován za jednoho z předních představitelů české protihabsburské opozice a symbol boje za svobodu a nezávislost českého národa.
Oldřich František hrabě Libštejnský z Kolovrat (28. července 1607 Žichovice - 3. ledna 1650 České Budějovice) byl český šlechtic ze starobylého rodu Kolovratů. V pobělohorském období zastával několik nejvyšších úřadů ve správě Českého království, uplatnil se i u císařského dvora ve Vídni a patřil k mecenášům katolické církve. Vlastnil řadu statků v různých částech Čech, jeho hlavními sídly byly renesanční zámky v Žichovicích a v Bystrém.
Mládí
Narodil se na zámku v Žichovicích jako jediný syn nejvyššího hofmistra Jindřicha Libštejnského z Kolovrat (1570-1646) a jeho manželky Alžběty z Lobkovic (1580-1663). V patnácti letech by vyslán na kavalírskou cestu, která trvala téměř šest let (1622-1628). +more Dva a půl roku pobýval v Římě, v roce 1625 se na půl roku vrátil do Prahy, ale pak pokračoval v cestě přes Německo do Lovaně, kde strávil téměř rok, delší dobu pak pobýval v Bruselu a Paříži. Téměř rok cestoval po Pyrenejském poloostrově a přes Švýcarsko a Itálii se v červenci 1628 vrátil do Prahy. Z jeho kavalírské cesty vyplývá důraz na pobyt v katolických zemích jižní Evropy, který spojil s návštěvou významných poutních míst (Loreta, Santiago de Compostela).
Kariéra
Krátce po návratu z kavalírské cesty se začal uplatňovat u dvora a v roce 1628 byl jmenován osobním číšníkem císaře Ferdinanda II. +more V roce 1631 získal titul císařského komorníka a téhož roku se v Praze oženil s Lucií Otýlií z Martinic (1609-1651), dcerou Jaroslava Bořity z Martinic. V další kariéře mu pomohlo toto příbuzenské spojení, stejně tak i podpora otce, jeho dalším patronem byl také Vilém Slavata.
V letech 1636-1645 byl prezidentem české komory a v letech 1637-1648 zároveň prezidentem dvorské komory ve Vídni. Souběžný výkon těchto dvou úřadů finanční správy habsburské monarchie z něj činil důležitou osobnost vlády +more_Habsburský'>Ferdinanda III. V roce 1636 byl vyslán jako císařský komisař na český zemský sněm a v roce 1644 byl jmenován tajným radou. V letech 1643-1644 byl nejvyšším komorníkem Českého království a po otcově smrti nejvyšším hofmistrem (1646-1649). Po úmrtí svého tchána Jaroslava Bořity z Martinic v listopadu 1649 se stal nejvyšším purkrabím, ale sám zemřel krátce poté 3. ledna 1650 v Českých Budějovicích. Pohřben byl v rodové hrobce v kostele sv. Jana Křtitele v Bystrém.
Mecenášství
Oddanost katolické církvi jej pak provázela až do smrti a stál například u vzniku kapucínského kláštera v Sušici. Podpořil založení kolejí v Klatovech, v Březnici a v Hlohově či augustiniánského kláštera v Dolním Ročově.
Majetek
Již v době svého sňatku dostal do vlastní správy panství Žichovice (1631), k němu později připojil i sousední Frymburk, který předtím patřil jeho matce. V roce 1637 koupil poblíž Prahy statek Pakoměřice, za nevyjasněných okolností se do jeho majetku dostaly také Podsedice v severních Čechách. +more Po svém vzdáleném příbuzném Vilému Bezdružickém z Kolovrat zdědil v roce 1642 panství Bystré ve východních Čechách, které pak ještě rozšiřoval. Dvě největší panství v Oldřichově majetku, Bystré a Žichovice, značně utrpěly průchodem švédských vojsk koncem třicetileté války. Po smrti bezdětného Oldřicha Františka bylo jeho dědictví rozděleno mezi několik příbuzných, Bystré zdědila vdova Lucie Otýlie, rozená z Martinic, Žichovice převzala Oldřichova matka Alžběta, rozená z Lobkovic. Bratranec Václav (1634-1659), člen jezuitského řádu, zdědil hrad Střelu a Střelské Hoštice, další bratranec František Karel (1620-1700) získal Pakoměřice.
Fotogalerie
Soubor:Klášter ročov deska. JPG|Pamětní deska se jmény Oldřicha Františka a jeho otce Jindřicha Libštejnského z Kolovrat v Ročovském klášteře. +more Soubor:Bystré, zámek. jpg|Zámek Bystré, jedno ze sídel Oldřicha Františka Libštejnského z Kolovrat Soubor:Kolowrat-Liebsteinsky-Wappen. png|Erb Libštejnských z Kolovrat.
Odkazy
Reference
Literatura
JUŘÍK, Pavel: Kolowratové. Věrně a stále; Praha, 2016 * KUBEŠ, Jiří: Náročné dospívání urozených. Kavalírské cesty české a rakouské šlechty (1620-1750); Pelhřimov, 2013
Externí odkazy
[url=http://genealogy.euweb.cz/kolowrat/kolowrat2.html]Rodokmen[/url]
Oldřich František Kategorie:Čeští šlechtici Kategorie:Čeští tajní radové Kategorie:Nejvyšší pražští purkrabí Kategorie:Čeští hofmistři Kategorie:Čeští komorníci Kategorie:Prezidenti české komory Kategorie:Osobnosti třicetileté války Kategorie:Narození 28. +more července Kategorie:Narození v roce 1607 Kategorie:Narození v Žichovicích Kategorie:Úmrtí 3. ledna Kategorie:Úmrtí v roce 1650 Kategorie:Úmrtí v Českých Budějovicích Kategorie:Muži Kategorie:Pohřbení v Bystrém (okres Svitavy).