Bystré (zámek)

Zámek v Bystrém (německy Schloss Frischberg) tvoří zámecké a hospodářské budovy obklopené parkem, jsou situované 11 km jihovýchodně od města Poličky. Zámek je chráněn jako kulturní památka České republiky a není veřejnosti nepřístupný.

Historie

V blízkosti dnešního zámku bývala údajně již počátkem 11. století lovecká tvrz se vsí, kterou ovšem poprvé do literatury uvedl Tomáš Pešina z Čechorodu, podle Františka Palackého ji dal roku 1095 postavit Bedřich z Mokošína. +more Za vlády Karla IV. a později Bystré patřilo k panství Svojanov, sídlil zde purkrabí Michálek z Vlašimi, za jehož správy bylo Bystré povýšeno na městečko. Ve skutečnosti lze vznik tvrze klást až k roku 1533, za Žehušických z Nestajova. Během jejich vlády došlo k rozdělení majetku mezi více dědiců, tehdy se připomíná tzv. panský dům, zřejmě tvrz na místě dnešního zámku. Sňatkem přešlo Bystré koncem 16. století na Jana Bezdružického z Kolovrat († 1604), který v letech 1586-1590 nechal postavit renesanční zámek s trojkřídlou dispozicí.

Nově vystavěný zámek byl rodištěm dalšího majitele z rodu Kolovratů, Viléma Jindřicha Bezdružického z Kolovrat (1589-1642), jehož vláda se vyznačovala především četnými spory s bysterskými měšťany. Po jeho bezdětné smrti přešlo Bystré na vzdáleného příbuzného Oldřicha Františka Libštejnského z Kolovrat (1607-1650). +more Ten sice vlastnil řadu dalších statků v Čechách a zastával vysoké státní úřady v Praze a ve Vídni, ale podporoval rozvoj městečka. V roce 1641 bylo Bystré včetně zámku výrazně poničeno švédskými vojsky, v roce 1650 přešlo panství dědictvím na rod Martiniců.

Za Maxmiliána Valentina z Martinic došlo v letech 1654-1655 k zásadnímu rozšíření zámku, při stavbě hospodářských budov byla tehdy do zámeckého areálu začleněna původní tvrz ze 16. století. +more Po jeho smrti přešlo Bystré na čtyři dědice, kteří v roce 1686 prodali panství hraběti Janu Pavlovi z Valderode za 175 000 zlatých. Ten se ale brzy dostal do finanční tísně a v roce 1694 koupil Bystré v dražbě kníže Jan Adam I. z Lichtenštejna za 234 000 zlatých.

V letech 1707-1712 se panství Bystré stalo předmětem historicky důležité obchodní transakce. Tehdejší majitel kníže Jan Adam z Lichtenštejna vyměnil Bystré s hrabětem Jakubem Hanibalem z Hohenembsu (1653-1730) za říšské panství Vaduz, které bylo vzápětí povýšeno na knížectví Liechtenstein. +more Hohenembsové (psáno též Hohenemsové) se do historie Bystrého zapsali především výstavbou farního kostela sv. Jana Křtitele a radnice, za polního maršála Františka Rudolfa z Hohenembsu (1686-1756) došlo i na barokní úpravy zámku, kde byla zřízena kaple a upraveny byly prostory v hlavní budově, například velký sál se štukovou výzdobou stropů.

Rod Hohenembsů vymřel v roce 1759 a krátce nato bylo stanoveno, že v případě bezdětného úmrtí dalších dědiců přejde Bystré právem odúmrti na panovnickou dynastii Habsburků. Po roce 1759 ale Bystré ještě přes sto let přecházelo na ženské potomstvo. +more Nejprve to byla Marie Rebeka Hohenembsová, provdaná hraběnka z Harrachu (1742-1806), po níž je pojmenován rybník Rebeka pod zámkem. Její dědičkou byla dcera Maria Walburga (1762-1828), provdaná hraběnka Truchsess-Zeil. Počátkem 19. století byla do Bystrého převezena rodová obrazárna z rakouského zámku Hohenems, později ale byla část sbírek prodána kvůli dluhům. Hraběnka Truchsess-Zeil v Bystrém nepobývala, jejím sídlem byl zámek Kunín u Nového Jičína.

Po roce 1828 se panství stalo předmětem vleklého soudního sporu a v roce 1848 převzala panství poslední dědička z rodu Hohenembsů, baronka Ernestina z Langetu (1804-1868). Ta musela léta opuštěný zámek znovu zařídit a založila také anglický park na místě bývalé ovocnářské a zelinářské zahrady. +more Za její éry se zámek v Bystrém stal kulturním centrem, hrálo se zde divadlo, pořádaly koncerty a scházeli se tu významní čeští umělci (J. Mánes, J. Neruda, J. L. Lukes). Po smrti baronky z Langetu roku 1868 vznesli nárok na Bystré Lichtenštejnové, Harrachové, Truchsess-Zeilové a další vzdáleně příbuzné rody, jejich práva však zamítl vrchní zemský soud v Praze a velkostatek přešel právem odúmrti do soukromého majetku císaře Františka Josefa. Ten také do tzv. velké titulatury převzal titul hrabat z Hohenemsu a jeho manželka, císařovna Alžběta, na svých cestách inkognito často užívala jméno hraběnky z Hohenemsu. Jako hraběnka z Hohenemsu vystupovala i na své poslední cestě do Švýcarska, kde byla zavražděna. V letech 1904-1906 pobýval na zámku Jaroslav Vrchlický, jehož zeť Gabriel Čáp zde působil jako úředník správy velkostatku.

Zámek ve 20. století a současnost

Po vzniku Československé republiky byly všechny majetky Habsburků zkonfiskovány a z Bystrého se stal státní velkostatek se sídlem ředitelství na zámku. Po roce 1945 sloužil zámek jako sklad, od roku 1953 zde sídlilo postupně několik internátních škol. +more Po roce 1953 byla ze zámku odvezena obrazárna hrabat z Hohenemsu; 92 obrazů bylo nejdříve rozmístěno do několika objektů, ale nyní jsou všechny v městském muzeu a galerii v Poličce. V letech 1963-1964 byl zámek zrekonstruován, o deset let později byl obnoven park. V roce 1978 poničily interiéry zámku dva požáry, načež došlo k další rekonstrukci. Od sedmdesátých let 20. století v zámku sídlí ústav sociální péče pro mentálně postižené (nyní Domov na zámku Bystré, příspěvková organizace Pardubického kraje). Anglický park je volně přístupný.

Galerie

File:Bystré, zámek (3). jpg|Severní křídlo zámku z konce 16. +more století File:Bystré, zámek (2). jpg|Jižní křídlo zámku z poloviny 17. století File:Bystré, zámek (4). jpg|Nádvoří zámku po rekonstrukci v roce 1978 File:Erb Hohenembs. jpg|thumb|Erb hraběte Františka Rudolfa z Hohenembsu.

Odkazy

Reference

Literatura

GLOSER, Jaroslav jun. : Knížka o Bystrém, svazek 3 Zámek; Bystré 1993 * Emanuel Poche a kolektiv: Umělecké památky Čech I. +more A-J. Praha 1978 * Tomáš Šimek a kolektiv:Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VI. Východní Čechy. Svoboda Praha 1989, s. 61-62.

Externí odkazy

[url=http://www.hrady.cz/index.php?OID=8359]zámek na hrady.cz[/url]

Kategorie:Renesanční zámky v okrese Svitavy Kategorie:Zámky se sgrafitem v Česku Kategorie:Kulturní památky v okrese Svitavy Kategorie:Svojanovské panství Kategorie:Bystré (okres Svitavy)