Ondřejský hřbitov
Author
Albert FloresPomník na Ondřejském hřbitově
Ondřejský hřbitov je historický hřbitov nacházející se v bratislavském Starém městě na ulici 29. srpna. +more Patří k nejstarším bratislavským hřbitovům. Založen byl v roce 1784 a původně patřil městské farnosti svatého Martina. Pohřbívalo se na něm až do padesátých let 20. století, v současnosti se zde pohřbívají lidé jen výjimečně (např. herec Július Satinský). 8. prosince 1988 byl hřbitov prohlášen za národní kulturní památku. Rozloha hřbitova je přibližně 6 ha.
Historie hřbitova
Hřbitov byl založen jako náhrada původního staroondřejského hřbitova (Hřbitova svatého Ondřeje), který byl v té době už přeplněný. Tento starý hřbitov se nacházel na Heydukově a Hollého ulici v Bratislavě.
V roce 1966 zde bylo evidováno 15 000 náhrobků. V dobách socialismu, tedy po roce 1948, však hřbitov začal postupně chátrat.
V letech 1976 - 1980 se uskutečnila rekonstrukce hřbitova, jejímž cílem bylo přeměnit hřbitov na městský park, ale měla spíše negativní dopad. Při této rekonstrukci byl zmenšen počet náhrobních kamenů a krypt (mnohé z nich byly zničeny, včetně jejich podzemních částí), byl částečně zbourána obvodová zeď a na některých místech nahrazena betonovou zdí, ve které se nacházejí zamřížované otvory. +more Rekonstrukce se dotkla i rostlinstva na hřbitově - mnohé stromy a okrasné dřeviny byly poraženy. Následkem těchto úprav bylo to, že na hřbitov pronikal více dopravní hluk.
Architektura hřbitova
Na území hřbitova se nachází řeckokatolický Chrám Povýšení vznešeného a životodárného kříže. Postavil ho v roce 1861 projektant I. +more Feigler ml. a původně to byla Kaple svatého Ondřeje. Autorem mnoha náhrobků na hřbitově je sochař A. Rigel.
Architektonické provedení jednotlivých hrobů, krypt a náhrobků je odlišné. Část z nich byla postavena ve stylu novorenesančním, část ve stylu novogotickém a také zde najdeme i klasicistní prvky.
Známí lidé
Na hřbitově je pohřbeno mnoho významných lidí - nacházejí se zde hroby a krypty šlechtických rodů a měšťanů, představitelů vrchnosti města, světských i duchovních představitelů, obyvatel města, vojenských velitelů a uherských důstojníků, různých známých osobností města a také hodnostářů monarchie.
Seznam některých významných a známých lidí, kteří zde jsou pohřbeni. * Ján Melkovič (1939 - 2004), herec * Július Satinský (1941 - 2002), herec * Rudolf Mandera (1884 - 1968), bratislavský podnikatel a řezník, stavitel prvního bratislavského mrakodrapu ("Manderlák") * Ignác Lamar (1897 - 1967), známý pod jménem Schöner Náci (jeho ostatky sem byly převezeny v roce 2007 z obci Lehnice ) * Alexander Albrecht (1885 - 1958), hudebník * Vavro Šrobár (1867 - 1950), lékař a politik * Ferko Urbánek (1858 - 1934), spisovatel, dramatik, úředník * Ignác Gessay (1874 - 1928), novinář a politik * Johann Nepomuk Batka mladší (1845 - 1917), městský archivář, hudební vědec a kritik * Eduard Majsch (1841 - 1904), malíř interiérů a zátiší * Anton von Winzor (1844-1910), rakousko-uherský generál, velitel 5. +more armádního sboru v Bratislavě * Ferdinand Martinengo (1821 - 1895), první organizátor Prešporského hasičského sboru a zakladatel gymnastických spolků * Biskup Jácint Rona (1814 - 1889), učitel Kossuthových synů v Londýně a prince Rudolfa ve Vídni, vychovatel velkokněžny Valérie * Jakub Palugyai (1819 - 1886), slavný hoteliér a vinař * Jozef Danielik (1821 - 1886), akademik a autor několika významných knih * Eduard František Xaver Kozicz (1829 - 1874), fotograf a malíř * Jozef Kumlik (1801-1869), varhaník, dirigent a hudební skladatel * Karol Jetting (1730 - 1790), úředník, cestovatel a diplomat, "bratislavský Robinson" * Jozef Szlávy (. ), Bývalý strážce koruny a ministerský předseda * Hrabě Štefan Esterházy (. ), Prešporský hlavní župan * Pavel Csato (. ), Člen Akademie Marie Terezie a Kisfaludyho společnosti * biskup Ferdinand Knauz (. ), Čestný člen Akademie Marie Terezie * Jozef Könyöky (. ), Autor díl o archeologii a první organizátor městského muzea * Alexander Vutkovich (. ), Profesor akademie, spisovatel a novinář * Ľudovít Marton (. ), Umělecký kovář * Gyorgyi Kovács (. ), Hlavní městský lékař, zasloužil se o postavení první dětské kliniky v Bratislavě * Michal Kováč (1930-2016), první prezident Slovenské republiky po rozpadu Československa * Felicián Jozef Môcik (1861-1917), františkánský řeholník, varhaník a sbormistr, jeden z prvních učitelů Franze Schmidta.