Organické sloučeniny rhenia

Organické sloučeniny rhenia jsou organokovové sloučeniny obsahující vazby mezi atomy uhlíku a rhenia. Protože je rhenium vzácné, tak mají málo využití; patří však mezi ně několik používaných katalyzátorů.

Vlastnosti

Jsou známy sloučeniny rhenia v oxidačních číslech od −3 do +7 s výjimkou −2, kromě čísla −3 jsou také všechny popsány v organorheniových sloučeninách. Většinou se připravují z rhenistanů a oxidů rhenia. +moreTaké mohou být použity halogenidy, jako je chlorid rheničný, nebo oxychloridy.

Významnou vlastností organorheniových sloučenin je přítomnost oxidů a organických ligandů ve stejné koordinační sféře.

Karbonyly

Dekakarbonyl dirhenia je nejběžnějším karbonylem tohoto prvku a používá se na přípravu dalších karbonylů rhenia, podobným způsobem, jako se získávají karbonyly Mn z dekakarbonylu dimanganu. Tento dimer lze redukovat sodným amalgámem na Na[Re(CO)5], kde má rhenium oxidační číslo −1. +more Bromací dekakarbonylu dirhenia vzniká brompentakarbonylrhenium, které lze potom redukovat zinkem a kyselinou octovou na pentakarbonylhydridorhenium:.

:Re2(CO)10 + Br2 → 2 Re(CO)5Br :Re(CO)5Br + Zn + HOAc → Re(CO)5H + ZnBr(OAc)

Brompentakarbonylrhenium se snadno dekarbonyluje, Ve vodě vytváří triaquokation:

:Re(CO)5Br + 3 H2O → [Re(CO)3(H2O)3]Br + 2 CO

S tetraethylamoniumbromidem Re(CO)5Br reaguje za tvorby aniontového tribromidu:

:Re(CO)5Br + 2 NEt4Br → [NEt4]2[Re(CO)3Br3] + 2 CO

Cyklopentadienylové komplexy

Jedním z prvních popsaných hydridových komplexů přechodných kovů byl (C5H5)2ReH. Byla připravena řada polosendvičových sloučenin odvozených od (C5H5)Re(CO)3 a (C5Me5)Re(CO)3, jako jsou (C5Me5)ReO3 a (C5H5)2Re2(CO)4.

Alkylové a arylové komplexy

methyltrioxorhenia

Od rhenia existuje mnoho alkylových i arylových sloučenin, často obsahujících jako pí-donory další ligandy, například oxoskupiny. Pericles Stavropoulos, Peter G. +more Edwards, Geoffrey Wilkinson, Majid Motevalli, K. M. Abdul Malik and Michael B. Hursthouse "Oxoalkyls of rhenium-(V) and-(VI). X-Ray crystal structures of (Me4ReO)2Mg(thf)4,[(Me3SiCH2)4ReO]2Mg(thf)2, Re2O3Me6 and Re2O3(CH2SiMe3)6" Journal of the Chemical Society, Dalton Transactions, 1985, pp. 2167-2175 Příkladem může být methyltrioxorhenium (MTO), CH3ReO3, těkavá bezbarvá pevná látka, která je jedním z mála stálých alkylových komplexů kovů ve vysokých oxidačních číslech. Používá se jako katalyzátor v laboratořích. Připravit jej lze několika způsoby, například reakcí oxidu rhenistého (Re2O7) a tetramethylcínu:.

:Re2O7 + (CH3)4Sn → CH3ReO3 + (CH3)3SnOReO3

Jsou známy i jiné podobné alkylové a arylové sloučeniny. Přestože je PhReO3 nestálý a rozkládá se při -30 °C, tak odpovídající stericky zatížené mesitylové a 2,6-xylylové deriváty (MesReO3 a 2,6-(CH3)2C6H3ReO3) jsou za pokojové teploty stálé. +more Trioxo-4-trifluormethylfenylrhenium (4-CF3C6H4ReO3) s nedostatkem elektronů je také poměrně stabilní.

MTO a další organylrheniové trioxidy mohou katalyzovat oxidace peroxidem vodíku a metateze alkenů za přítomnosti Lewisových kyselin. Z koncových alkynů vznikají příslušné kyseliny nebo estery, z vnitřních alkynů diketony a z alkenů epoxidy. +more MTO také katalyzuje přeměny aldehydů a diazoalkanů na alkeny.

Rhenium také může tvořit komplexy s fullereny, jako je Re2(PMe3)4H8(η2:η2C60).

Reference

Externí odkazy

rhenium Kategorie:Sloučeniny rhenia