Osík

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Obec Osík se nachází v okrese Svitavy v Pardubickém kraji. Žije zde obyvatel.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1347.

V roce 1879 byl zřízen hasičský sbor v Osíku, zatím bez kroje, jelikož nebylo rozhodnuto, pro jaký kroj se rozhodnout. V roce 1882 byly vypracovány nové stanovy a sbor pracoval pod názvem „Hasičsko-Sokolská jednota v Osíku“, s krojem sokolským. +more Pravděpodobně byl toho času prvním v Čechách, jak píše dobový kronikář. Všude jinde hasičské sbory užívaly kroj s přilbou. Prvním náčelníkem byl zvolen Jan Karlík a starostou Jan Jelínek. 20. ledna 1895 byly stanovy hasičského sboru přepracovány a upraveny. Hasičský sbor nesl nový název „Hasičská a tělocvičná jednota Sokol v Osíku“.

Exulanti

Stejně jako z mnoha jiných obcí (např. Morašice, Pustá Kamenice, Sedliště aj. +more) odcházeli v době pobělohorské do exilu i nekatolíci z Osíku. V dobách protireformace (doba temna) žili poddaní ve strachu z toho, že opustí-li víru svých předků, nebudou spaseni, ale budou-li se jí držet, ztratí děti, svobodu nebo svůj život. V 18. století v Čechách zahrnovaly jezuitské metody rekatolizace povinnou docházku na katolické bohoslužby, domovní prohlídky, odpírání souhlasu vrchnosti k uzavírání sňatků, násilné odvody na vojnu apod. Číst nebo vlastnit bratrskou Bibli kralickou, která byla na indexu, bylo trestné. Místodržitelský patent vydaný dne 29. ledna 1726 zpřísnil tresty pro usvědčené „kacíře“, a to od jednoho roku nucených prací - až po trest smrti. Protestantům mohly být odebrány děti a předány do péče katolickým opatrovníkům. V době, kdy litomyšlské panství patřilo hraběti Václavovi Trauttmansdorffovi a začal zde působit jezuita Musca z Hradce z Osíku prokazatelně v roce 1731 emigrovali:.

* Jakub Švihola (1707 Osík - 5. 6. +more 1777 Berlín), emigroval s manželkou Dorotou (1700-17. 4. 1761 Berlín, roz. Divišová ze Sedliště), matkou (Marie-vdova), třemi bratry a sestrou do Žitavy. Na oblíbená kázání Jana Liberdy chodívala rodina do Hennersdorfu a v roce 1746 se přestěhovala do české čtvrti Berlína.

Historii exulantů popisuje ve svých knihách Edita Štěříková (včetně informačních zdrojů, odkazů a údajů z matrik). V knize Běh života jsou publikovány výňatky z životopisů Jakuba, Doroty a Marie Šviholových. +more Situaci Osíku v roce 1721 popisuje i Jan Soukup z Morašic (Běh života, str. 484). Vlastní dokumenty se nacházejí především ve státních archivech a v rukopisných odděleních knihoven v Německu (např. Herrnhut), Švýcarsku, Polsku i v Čechách. Ne všechny zahraniční archivy byly probádány. Potomci exulantů žijí v Německu, USA, Kanadě, Austrálii i jinde.